Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Horní dýchací cesty jsou součástí dýchacího systému. Horní dýchací cesty zahrnují nosní dutinu, nosohltan a hrtan. Viz také dýchací cesty, dolní dýchací cesty.

Záněty horních dýchacích cest jsou poměrně často se vyskytující onemocnění, nejčastěji virového původu (chřipka, nachlazení či COVID-19), případně bakteriálního původu, vzácněji i jiného původu. Viz také záněty dolních dýchacích cest, zánět, horní dýchací cesty.

Horní močové cesty jsou součástí močového systému. Horní močové cesty zahrnují ledviny a močovody. Viz také močové cesty, dolní močové cesty.

Horní dutá žíla (lat. vena cava superior) je žíla, která přivádí do srdce odkysličenou krev z horní poloviny těla, tzn. z hlavy, z krku a z horních končetin. Obrázek: Průřez lidským srdcem – pohled zepředu. Povšimněte si zejména těchto částí (v závorkách jsou kurzívou uvedeny latinské názvy): levá síň (atrium sinistrum), levá komora (ventriculus sinister), pravá síň (atrium dextrum), pravá komora (ventriculus dexter), dolní dutá žíla (vena cava inferior), horní dutá žíla (vena cava superior), plicnice (truncus pulmonalis), plicní žíly (venae pulmonales), aorta (aorta). (Zdroj: By OpenStax College - Anatomy & Physiology, Connexions Web site. http://cnx.org/content/col11496/1.6/, Jun 19, 2013., CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=30148201) Viz také dolní dutá žíla.

Kosti horní končetiny (lat. ossa membri superioris) jsou párové kosti paže, předloktí a ruky. Jedná se celkem o 60 kostí (v závorkách jsou uvedeny počty zmiňovaných kostí): kost pažní (2), kost vřetenní (2), kost loketní (2), zápěstní kosti (16), záprstní kosti (10), články prstů na rukou (28). Viz také kostra, kosti dolní končetiny.

Horní čelist (lat. maxilla) je párová kost, která spolu s ostatními obličejovými kostmi tvoří součást lebky. Horní čelist tvoří kostěný podklad středové části obličeje a je pevně spojena se všemi ostatními obličejovými kostmi – s výjimkou dolní čelisti. V horní čelisti jsou ukotveny horní zuby. Obrázek: Čelní pohled na lebku dospělého člověka. (Zdroj: LadyofHats, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Human_skull_front_simplified_(bones).svg) Viz také kostra, lebka, obličejové kosti.

Horní jícnový svěrač neboli UES (zkratka pochází z anglického názvu upper esophageal sphincter) je prstenec kosterní svaloviny v horní části jícnu. Horní jícnový svěrač je pod vědomou kontrolou a uplatňuje se při dýchání, polykání, říhání a zvracení. Viz také jícen, sval svěrač, dolní jícnový svěrač.

Před cestou do zahraničí, zejména do exotických zemí, je vhodné se poradit s praktickým lékařem a konzultovat zdravotní rizika cesty a země, která má být navštívena. Především se jedná o vhodná očkování, doporučení výbavy léky a zdravotnickými prostředky, eventuálně vyhodnocení rizik s ohledem na existující chronické onemocnění cestovatele. Praktický lékař poradí ve většině případů sám, event. doporučí konzultaci na příslušném odborném pracovišti cestovní medicíny. Viz také prevence.

Žlučové cesty je souhrnné označení pro soustavu žlučovodů – tedy přirozeně se vyskytujících „trubiček“ v živém organismu, kterými protéká žluč. Viz také žluč.

Cestovní medicína je lékařský obor, který se snaží předcházet onemocněním a úrazům u cestovatelů (a v případě již vzniklého onemocnění a úrazu tyto stavy léčit). Viz také medicína (lékařství).