Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Demence u Parkinsonovy nemoci, parkinsonská demence neboli PDD (zkratka pochází z anglického názvu Parkinson's disease dementia) je zhoršené myšlení a uvažování, které se může objevit u mnoha lidí s Parkinsonovou nemocí, a to alespoň rok po stanovení diagnózy. Změny v mozku způsobené Parkinsonovou nemocí začínají v oblasti, která hraje klíčovou roli při pohybu, což vede k časným příznakům, mezi něž patří poruchy hybnosti, svalová ztuhlost (rigidita), klidový třes (tremor) a poruchy stoje a chůze (posturální nestabilita). Jak se změny v mozku způsobené Parkinsonovou nemocí postupně rozšiřují, často začnou ovlivňovat mentální funkce, včetně paměti a schopnosti udržet pozornost, činit správné úsudky a plánovat kroky potřebné k dokončení úkolu. Viz také demence, Parkinsonova nemoc.

Parkinsonská demence je jiný název pro demenci u Parkinsonovy nemoci. Viz také demence, Parkinsonova nemoc.

Parkinsonova nemoc je degenerativní onemocnění centrálního nervového systému, které postihuje zejména motorický systém. První příznaky se objevují pozvolna, s postupem onemocnění se začnou vyskytovat i jiné než motorické příznaky. Mezi nejnápadnější časné příznaky Parkinsonovy nemoci jsou třes, svalová ztuhlost, zpomalené pohyby a potíže s chůzí. Později se mohou objevit i kognitivní a behaviorální potíže, případně i deprese, úzkostné poruchy a apatie. Příčina onemocnění zatím nebyla plně objasněna, kauzální léčba v současné době neexistuje. Odvozené přídavné jméno je parkinsonský. Člověk, kterému byl diagnostikována Parkinsonova nemoc, je označován jako parkinsonik.

Parkinsonské syndromy jsou neurologické potíže, které mají podobný klinický obraz jako Parkinsonova nemoc, ale liší se příčinou vzniku i klinickým průběhem. Zda se jedná o Parkinsonovu nemoc nebo parkinsonský syndrom, může určit pouze lékař, konkrétně specialista v oblasti neurologie. Viz také syndrom.

Demence je získaná a postupná ztráta vyšších mozkových funkcí, která je způsobena nemocí a trvá nejméně šest měsíců. Existuje mnoho příčin demence, včetně Alzheimerovy nemoci, zhoubných nádorů mozku a poranění mozku. Mohou být narušeny kognitivní funkce, jako jsou paměť a schopnost učení či porozumění, řeč a orientace, ale i schopnost abstraktního myšlení a emoční a sociální schopnosti – a toto postižení se obvykle s postupujícím časem zhoršuje. Onemocnění může vést i ke změnám osobnosti, například k náhlým změnám nálad, ale i jiným poruchám chování nebo motoriky. Pro člověka postiženého demencí je stále obtížnější samostatné vykonávání každodenních úkonů. Viz také primární demence, sekundární demence a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz demence.

Multiinfarktová demence neboli MID (zkratka pochází z anglického názvu multi-infarct dementia) je typem vaskulární demence. MID vzniká následkem opakovaných cévních mozkových příhod (CMP), které mohou postihovat menší nebo větší části mozku. Ztráta mozkových funkcí se u jednotlivých pacientů může výrazně lišit, a to v závislosti na tom, které části mozku tyto příhody postihnou. Léčba MID se zaměřuje jednak na zvládání příznaků, jednak na snížení rizika dalších CMP v budoucnu. Viz také multi-, infarkt, demence.

Frontotemporální demence neboli FTD (zkratka pochází z anglického názvu frontotemporal dementia) je označení pro demenci související s frontotemporální lobární degenerací. Tento typ demence postihuje častěji mladší pacienty (okolo 50. roku života) Příčinou FTD je zhoršování a postupná ztráta funkce určitých částí mozku – čelního nebo spánkového laloku. Typickými příznaky jsou změna charakteru a porucha zpracování emocí. V některých případech může dojít i k pomalu postupující ztrátě řeči (afázii). Viz také demence, frontotemporální lobární degenerace.

Vaskulární demence je typ demence, jejíž hlavní příčinou je poškození krevních cév v důsledku aterosklerózy, což následně vede k dlouhodobým poruchám krevního oběhu v mozku. Riziko těchto změn na malých cévách v mozku je zvýšené u lidí s cukrovkou nebo vysokým krevním tlakem. Vaskulární demence může vzniknout i v důsledku cévní mozkové příhody nebo několika malých mozkových příhod (TIA). Viz také vaskulární, demence.

Smíšená forma demence je označení pro demenci, která se vyznačuje příznaky typickými pro dva či více typů demence. Smíšená forma demence se nejčastěji vyskytuje jako kombinace Alzheimerovy choroby a vaskulární demence; časté jsou však i případy Alzheimerovy choroby s demencí s Lewyho tělísky. Viz také demence.

Demence s Lewyho tělísky neboli DLB (zkratka pochází z anglického názvu dementia with Lewy bodies) je Alzheimerově chorobě druhým nejčastějším typem demence. Onemocnění se vyznačuje tím, že v nervových buňkách v oblastech mozku, které se podílejí na myšlení, paměti a pohybu, vznikají bílkovinné usazeniny nazývané Lewyho tělíska. Viz také demence, Lewyho tělíska.