Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Demence je získaná a postupná ztráta vyšších mozkových funkcí, která je způsobena nemocí a trvá nejméně šest měsíců. Existuje mnoho příčin demence, včetně Alzheimerovy nemoci, zhoubných nádorů mozku a poranění mozku. Mohou být narušeny kognitivní funkce, jako jsou paměť a schopnost učení či porozumění, řeč a orientace, ale i schopnost abstraktního myšlení a emoční a sociální schopnosti – a toto postižení se obvykle s postupujícím časem zhoršuje. Onemocnění může vést i ke změnám osobnosti, například k náhlým změnám nálad, ale i jiným poruchám chování nebo motoriky. Pro člověka postiženého demencí je stále obtížnější samostatné vykonávání každodenních úkonů. Viz také primární demence, sekundární demence a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz demence.

Parkinsonská demence je jiný název pro demenci u Parkinsonovy nemoci. Viz také demence, Parkinsonova nemoc.

Multiinfarktová demence neboli MID (zkratka pochází z anglického názvu multi-infarct dementia) je typem vaskulární demence. MID vzniká následkem opakovaných cévních mozkových příhod (CMP), které mohou postihovat menší nebo větší části mozku. Ztráta mozkových funkcí se u jednotlivých pacientů může výrazně lišit, a to v závislosti na tom, které části mozku tyto příhody postihnou. Léčba MID se zaměřuje jednak na zvládání příznaků, jednak na snížení rizika dalších CMP v budoucnu. Viz také multi-, infarkt, demence.

Frontotemporální demence neboli FTD (zkratka pochází z anglického názvu frontotemporal dementia) je označení pro demenci související s frontotemporální lobární degenerací. Tento typ demence postihuje častěji mladší pacienty (okolo 50. roku života) Příčinou FTD je zhoršování a postupná ztráta funkce určitých částí mozku – čelního nebo spánkového laloku. Typickými příznaky jsou změna charakteru a porucha zpracování emocí. V některých případech může dojít i k pomalu postupující ztrátě řeči (afázii). Viz také demence, frontotemporální lobární degenerace.

Vaskulární demence je typ demence, jejíž hlavní příčinou je poškození krevních cév v důsledku aterosklerózy, což následně vede k dlouhodobým poruchám krevního oběhu v mozku. Riziko těchto změn na malých cévách v mozku je zvýšené u lidí s cukrovkou nebo vysokým krevním tlakem. Vaskulární demence může vzniknout i v důsledku cévní mozkové příhody nebo několika malých mozkových příhod (TIA). Viz také vaskulární, demence.

Smíšená forma demence je označení pro demenci, která se vyznačuje příznaky typickými pro dva či více typů demence. Smíšená forma demence se nejčastěji vyskytuje jako kombinace Alzheimerovy choroby a vaskulární demence; časté jsou však i případy Alzheimerovy choroby s demencí s Lewyho tělísky. Viz také demence.

Demence s Lewyho tělísky neboli DLB (zkratka pochází z anglického názvu dementia with Lewy bodies) je Alzheimerově chorobě druhým nejčastějším typem demence. Onemocnění se vyznačuje tím, že v nervových buňkách v oblastech mozku, které se podílejí na myšlení, paměti a pohybu, vznikají bílkovinné usazeniny nazývané Lewyho tělíska. Viz také demence, Lewyho tělíska.

Sekundární demence je demence, která není způsobena degenerativními změnami v mozku, ale jiným (tzv. základním) onemocněním. Ve srovnání s primární demencí jsou sekundární demence mnohem vzácnější. Příznaky demence, zejména zapomnětlivost, se mohou po zlepšení stavu základního onemocnění nebo po jeho vyléčení zmírnit. Příklady příčin sekundární demence: nemoci spojené s nadměrou konzumací alkoholu, otravy, např. trichlorethylenem, oxidem uhelnatým nebo těžkými kovy, nežádoucí účinky léků (lékové interakce, předávkování), špatná výživa (např. nedostatek vitaminů nebo železa) nebo nedostatečný příjem tekutin, infekce a záněty s vysokou horečkou, orgánová onemocnění (např. srdečně-cévní onemocnění, porucha funkce štítné žlázy, onemocnění slinivky břišní), epilepsie, roztroušená skleróza, neurosyfilis, zánět mozku (encefalitida), nádor na mozku, otřes mozku nebo jiné traumatické poranění mozku (TBI), psychologické příčiny (úzkost, deprese, smutek, osamělost, duševní nečinnost), sociální příčiny (odchod do důchodu, konflikty, úmrtí partnera, odmítnutí, dlouhodobý stres). Viz také demence, primární demence.

Primární demence je demence, která je způsobená degenerativními změnami v mozku. Mezi primární demence tak patří především neurodegenerativní onemocnění, jako jsou zejména: Alzheimerova choroba, demence s Lewyho tělísky, demence u Parkinsonovy nemoci, demence u frontotemporální lobární degenerace (FTLD) neboli frontotemporální demence (FTD), demence u Huntingtonovy choroba. Kromě toho se mezi primární demence řadí i vaskulární demence. Viz také demence, sekundární demence.

Demence u Parkinsonovy nemoci, parkinsonská demence neboli PDD (zkratka pochází z anglického názvu Parkinson's disease dementia) je zhoršené myšlení a uvažování, které se může objevit u mnoha lidí s Parkinsonovou nemocí, a to alespoň rok po stanovení diagnózy. Změny v mozku způsobené Parkinsonovou nemocí začínají v oblasti, která hraje klíčovou roli při pohybu, což vede k časným příznakům, mezi něž patří poruchy hybnosti, svalová ztuhlost (rigidita), klidový třes (tremor) a poruchy stoje a chůze (posturální nestabilita). Jak se změny v mozku způsobené Parkinsonovou nemocí postupně rozšiřují, často začnou ovlivňovat mentální funkce, včetně paměti a schopnosti udržet pozornost, činit správné úsudky a plánovat kroky potřebné k dokončení úkolu. Viz také demence, Parkinsonova nemoc.