Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Dechové centrum je uskupení neuronů, které se nacházejí v prodloužené míše a jejich funkcí je řízení dýchání. Z dechového centra vedou nervová vlákna až k dýchacím svalům a zajišťují jejich činnost.

Iktové centrum je speciální oddělení, které je zřizováno na neurologických odděleních některých nemocnic, obvykle má čtyři až osm lůžek a specializuje se na péči o pacienty s cévní mozkovou příhodou (CMP). Základem úspěchu iktového centra v péči o pacienty s CMP je speciálně vyškolený interdisciplinární tým, který disponuje vybavením umožňujícím rychlou diagnostiku problémů a jejich léčbu v rané fázi. Díky své infrastruktuře nabízejí iktová centra také nejvhodnější prostředí pro úspěšnou trombolytickou i miniinvazivní léčbu. V iktových centrech jsou samozřejmě také pečlivě monitorovány neurologické funkce i funkce životně důležitých orgánů. Tím lze předcházet komplikacím, případně je včas řešit.

Brocovo centrum řeči neboli Brocova oblast je oblast v mozku, která kontroluje pohyb jazyka, rtů a hlasivek. Lidé s poškozenou Brocovou oblastí (například v důsledku cévní mozkové příhody) nemohou mluvit, ale rozumí ostatním lidem.

Syndrom akutní dechové tísně neboli ARDS (zkratka pochází z anglického názvu acute respiratory distress syndrome) je typ respiračního selhání, který se vyznačuje rychlým nástupem rozsáhlého zánětu v plicích. Mezi příznaky ARDS patří dušnost (dyspnoe), zrychlené dýchání (tachypnoe) a namodralé zbarvení kůže (cyanóza). ADRS může mít různé příčiny, jako je např. sepse, zánět slinivky břišní, úraz, zápal plic apod. Prvotní léčba spočívá v mechanické ventilaci, zároveň je však nasazena léčba zaměřená na základní příčinu vzniku ARDS. Pokud jsou tyto způsoby léčby nedostatečné, může přicházet v úvahu i mimotělní membránová oxygenace (ECMO). Viz také syndrom.

Dechový objem je množství vzduchu, které se v plicích vymění během jednoho klidného nádechu a výdechu. U zdravého dospělého muže činí dechový objem přibližně 500 ml, u zdravé dospělé ženy přibližně 400 ml. Při fyzické námaze se zvyšuje nejen dechový objem, ale i dechová frekvence. Viz také dechová frekvence.

Dechová frekvence je počet nádechů za jednotku času, nejčastěji za minutu. U zdravého dospělého člověka je klidová dechová frekvence přibližně 16–20 dechů za minutu. Při fyzické námaze se zvyšuje nejen dechová frekvence, ale i dechový objem. Viz také dechový objem, srdeční frekvence.

Dechová nedostatečnost neboli respirační insuficience je neschopnost organismu dostatečně zásobovat buňky (nebo v širším slova smyslu tkáně a orgány) kyslíkem a zároveň z nich odstraňovat oxid uhličitý. Dechová nedostatečnost se může rozvinout v důsledku degenerativních změn v plicích. Léčba je obvykle podpůrná a symptomatická. Pokud se dechovou nedostatečnost nedaří udržet v přiměřených mezích, může vyústit v respirační selhání. Viz také dýchání.

Zástava dechu neboli apnoe je úplné zastavení dýchání. Pokud nepočítáme dočasné a dobrovolné zastavení dýchání (například při potápění bez dýchacího přístroje), rozlišujeme zejména následující příčiny zástavy dechu: mechanická obstrukce (zablokování) dýchacích cest – vdechnutí (aspirace) cizího tělesa, škrcení či syndrom spánkové apnoe, neurologická onemocnění, která vedou buď k poškození dechového centra v centrálním nervovém systému nebo k ochrnutí dýchacích svalů, otravy (intoxikace) – některými léky (např. opiáty či barbituráty), drogami (např. alkoholem) či plyny (např. oxidem uhelnatým). Odvozené přídavné jméno je apnoický. Viz také -pnoe.