Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Bederní obratle (lat. vertebrae lumbales) jsou největší obratle v lidské páteři. Bederních obratlů je celkem pět a jsou označovány (shora dolů) zkratkami L1 až L5. Obrázek: Bederní obratle se vyznačují velkým, silným tělem a krátkým, zaobleným trnovým výběžkem. Barevně jsou vyznačeny dva meziobratlové klouby. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také kostra, páteř, obratle, krční obratle, hrudní obratle.

Zánět obratle, zánět obratlů neboli spondylitida je obvykle závažné a chronické onemocnění. Existují různé typy spondylitidy, které se vzájemně liší příčinami vzniku i stupněm závažnosti, a které obvykle vyžadují odlišné způsoby léčby. Nejznámějším příkladem je ankylozující spondylitida (Bechtěrevova nemoc). Viz také zánět, obratle.

Bederní lordóza je označení pro normální zakřivení bederní páteře směrem dopředu. Viz také lordóza, bederní páteř.

Bederní páteř je třetí z pěti oddílů páteře (počítáno odshora). Bederní páteř je tvořena pěti bederními obratli, které jsou označovány (shora dolů) zkratkami L1 až L5. Pro zdravou bederní páteř je typická mírná bederní lordóza. Viz také páteř, krční páteř, hrudní páteř, kost křížová, kostrč.

Bederní nervy (nervi lumbales) jsou míšní nervy, které vycházejí z bederní části míchy. Bederní nervy jsou označovány jako L1 až L5, všechny jsou párové a jsou součástí periferního nervového systému. Viz také nervy, míšní nervy, periferní nervový systém.

Obratlový otvor (lat. foramen vertebrale) je velký otvor v každém obratli. Obratlové otvory jednotlivých obratlů leží nad sebou a společně tvoří páteřní kanál, jímž prochází mícha. Pozor: Obratlový otvor není totéž co meziobratlový otvor! Viz také obratle, páteř.

Obratlový oblouk (lat. arcus vertebrae) je zadní část obratle. Na obratlovém oblouku rozlišujeme dva pedikly, dvě laminy a sedm výběžků: 2× pedikl (pediculus) – boční část obratlového oblouku, vycházející ze zadní části těla obratle, 2× lamina (syn.: ploténka) (lamina) – plochá ploténka, vzadu uzavírající obratlový oblouk, 1× trnový výběžek (processus spinosus) – spojuje laminy, míří dozadu a dolů, upínají se na něj svaly a vazy, 2× příčný výběžek (processus transversus) – místo úponu svalů, které zajišťují pohyb páteře, a také vazů, které ji stabilizují, 2× dolní kloubní výběžek (processus articularis inferior) – míří dolů, spojuje se s horním kloubním výběžkem následujícího obratle, 2× horní kloubní výběžek (processus articularis superior) – míří nahoru, spojuje se s dolním kloubním výběžkem předešlého obratle. Viz také obratle.

Tělo obratle (lat. corpus vertebrae) je přední a nosná část obratle. Mezi těly jednotlivých obratlů se nacházejí meziobratlové ploténky. Viz také obratle.

Obratle (lat. vertebrae) jsou nepravidelné kosti, které jsou základními stavebními jednotkami páteře. Rozlišujeme tři typy obratlů: krční, hrudní a bederní. Obratle se zvětšují směrem od krku k bedrům (tzn. bederní obratle jsou výrazně větší než krční obratle), protože níže umístěné obratle musí nést větší hmotnost. Typický obratel se skládá ze dvou základních částí: tělo obratle – přední část obratle, obratlový oblouk – zadní část obratle, na níž rozlišujeme dva pedikly, dvě laminy a sedm výběžků. Tělo obratle a obratlový oblouk společně vytvářejí tzv. obratlový otvor (foramen vertebrale). Za sebou následující obratle tvoří páteřní kanál (canalis vertebralis), kterým prochází mícha. Sousední obratle jsou spojeny jednak meziobratlovými ploténkami, jednak meziobratlovými klouby. Odvozené přídavné jméno je obratlový. Obrázek: Struktura obratle (vlevo) a mícha, míšní nervy a jejich poloha vzhledem k páteři (vpravo). (Zdroj: Jmarchn, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons) Viz také páteř, páteřní kanál a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz obratle, obratlový apod.

Atlas (lat. atlas) je první krční obratel, který narozdíl od typických obratlů nemá tělo ani trnový výběžek (viz obratlový oblouk). Atlas je kruhovitá kost, kterou tvoří přední oblouk, zadní oblouk, a na každé straně zesílená postranní část. Skloubení mezi atlasem a čepovcem je příkladem kolového kloubu. První krční obratel je pojmenován po Atlasovi z řecké mytologie, protože podobně jako Atlas podpíral zeměkouli, atlas podpírá celou hlavu. Obrázek: Atlas – schematický nákres, pohled shora. Atlas (krční obratel C1) nemá tělo ani trnový výběžek: je tvořen předním a zadním obloukem a protáhlými příčnými výběžky. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také čepovec, krční obratle.