Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Bederní obratle (lat. vertebrae lumbales) jsou největší obratle v lidské páteři. Bederních obratlů je celkem pět a jsou označovány (shora dolů) zkratkami L1 až L5. Obrázek: Bederní obratle se vyznačují velkým, silným tělem a krátkým, zaobleným trnovým výběžkem. Barevně jsou vyznačeny dva meziobratlové klouby. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také kostra, páteř, obratle, krční obratle, hrudní obratle.

Zánět obratle, zánět obratlů neboli spondylitida je obvykle závažné a chronické onemocnění. Existují různé typy spondylitidy, které se vzájemně liší příčinami vzniku i stupněm závažnosti, a které obvykle vyžadují odlišné způsoby léčby. Nejznámějším příkladem je ankylozující spondylitida (Bechtěrevova nemoc). Viz také zánět, obratle.

Bederní páteř je třetí z pěti oddílů páteře (počítáno odshora). Bederní páteř je tvořena pěti bederními obratli, které jsou označovány (shora dolů) zkratkami L1 až L5. Pro zdravou bederní páteř je typická mírná bederní lordóza. Obrázek: Pět hlavních oddílů (popisky vlevo) a čtyři zakřivení páteře (popisky vpravo). (Zdroj: By ArcadianVector: Pixelsquid - Own work based on: Illu vertebral column.jpg:, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=97322815) Viz také páteř, krční páteř, hrudní páteř, kost křížová, kostrč.

Bederní nervy (nervi lumbales) jsou míšní nervy, které vycházejí z bederní části míchy. Bederní nervy jsou označovány jako L1 až L5, všechny jsou párové a jsou součástí periferního nervového systému. Viz také nervy, míšní nervy, periferní nervový systém.

Bederní lordóza je označení pro normální (fyziologické) zakřivení bederní páteře směrem dopředu. Obrázek: Pět hlavních oddílů (popisky vlevo) a čtyři zakřivení páteře (popisky vpravo). (Zdroj: By ArcadianVector: Pixelsquid - Own work based on: Illu vertebral column.jpg:, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=97322815) Viz také lordóza, bederní páteř.

Obratlový otvor (lat. foramen vertebrale) je velký otvor v každém obratli. Obratlové otvory jednotlivých obratlů leží nad sebou a společně tvoří páteřní kanál, jímž prochází mícha. Pozor: Obratlový otvor není totéž co meziobratlový otvor! Viz také obratle, páteř.

Obratlový oblouk (lat. arcus vertebrae) je zadní část obratle. Na obratlovém oblouku rozlišujeme dva pedikly, dvě laminy a sedm výběžků: 2× pedikl (pediculus) – boční část obratlového oblouku, vycházející ze zadní části těla obratle, 2× lamina (syn.: ploténka) (lamina) – plochá ploténka, vzadu uzavírající obratlový oblouk, 1× trnový výběžek (processus spinosus) – spojuje laminy, míří dozadu a dolů, upínají se na něj svaly a vazy, 2× příčný výběžek (processus transversus) – místo úponu svalů, které zajišťují pohyb páteře, a také vazů, které ji stabilizují, 2× dolní kloubní výběžek (processus articularis inferior) – míří dolů, spojuje se s horním kloubním výběžkem následujícího obratle, 2× horní kloubní výběžek (processus articularis superior) – míří nahoru, spojuje se s dolním kloubním výběžkem předešlého obratle. Viz také obratle.

Obratle (lat. vertebrae) jsou nepravidelné kosti, které jsou základními stavebními jednotkami páteře. Rozlišujeme tři typy obratlů: krční, hrudní a bederní. Obratle se zvětšují směrem od krku k bedrům (tzn. bederní obratle jsou výrazně větší než krční obratle), protože níže umístěné obratle musí nést větší hmotnost. Typický obratel se skládá ze dvou základních částí: tělo obratle – přední část obratle, obratlový oblouk – zadní část obratle, na níž rozlišujeme dva pedikly, dvě laminy a sedm výběžků. Tělo obratle a obratlový oblouk společně vytvářejí tzv. obratlový otvor (foramen vertebrale). Za sebou následující obratle tvoří páteřní kanál (canalis vertebralis), kterým prochází mícha. Sousední obratle jsou spojeny jednak meziobratlovými ploténkami, jednak meziobratlovými klouby. Odvozené přídavné jméno je obratlový. Obrázek: Struktura obratle (vlevo) a mícha, míšní nervy a jejich poloha vzhledem k páteři (vpravo). (Zdroj: Jmarchn, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons) Viz také páteř, páteřní kanál a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz obratle, obratlový apod.

Tělo obratle (lat. corpus vertebrae) je přední a nosná část obratle. Mezi těly jednotlivých obratlů se nacházejí meziobratlové ploténky. Viz také obratle.

Krční obratle (lat. vertebrae cervicales) jsou nejmenší a nejlehčí obratle v lidské páteři. Krčních obratlů je celkem sedm a jsou označovány (shora dolů) zkratkami C1 až C7. První dva obratle – atlas (C1) a čepovec (C2) – se od všech ostatních obratlů poměrně výrazně liší: není mezi nimi meziobratlová ploténka a mají jedinečnou strukuru i funkci (otáčení hlavou, přikyvování apod.). Ostatní krční obratle (C3–C7) již vykazují charakteristické znaky. Obrázek: Krční obratle – schematický nákres. Typický krční obratel má malé tělo, rozdvojený trnový výběžek a příčné výběžky, z nichž v každém se nachází žlábek pro míšní nervy a otvor příčného výběžku. Atlas (obratel C1) nemá tělo ani trnový výběžek: je tvořen předním a zadním obloukem a protáhlými příčnými výběžky. Čepovec (obratel C2) má nahoru vyčnívající zub, který přesně zapadá do předního oblouku atlasu. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také kostra, páteř, obratle, hrudní obratle, bederní obratle, atlas, čepovec.