Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Agonisté dopaminu, dopaminergika neboli dopaminergní léky jsou léky, které napodobují účinek dopaminu, neboť působí na dopaminové receptory. Agonisté dopaminu se používají zejména při léčbě pacientů s Parkinsonovou nemocí. Viz také agonista, dopamin, dopaminergní.

Agonisté melatoninových receptorů jsou léky, které se používají zejména při léčbě poruch spánku a deprese. Princip jejich působení spočívá v tom, že se vážou na stejné receptory (tzv. melatoninové receptory) jako přirozeně produkovaný hormon melatonin. Agonisté melatoninových receptorů podporují spánek a ovlivňují cirkadiánní rytmus. Příkladem agonisty melatoninových receptorů je agomelatin. Viz také agonista, melatonin, receptor.

Agonista je látka, která připomíná svým působením přirozenou látku (např. hormon nebo neurotransmiter) tím, že se váže na specifický buněčný receptor a aktivuje jeho funkci. Příklady: Morfin je agonista endorfinů, neboť v mozku se váže na stejné receptory (tzn. na místa, kam se za normálních okolností vážou endorfiny) a vyvolává podobné účinky, jaké by měly endorfiny. Zjevnou nevýhodou morfinu je však jeho návykovost. Agonisté dopaminu napodobují účinek dopaminu. Agonisté melatoninových receptorů se se vážou na stejné receptory (tzv. melatoninové receptory) jako přirozeně produkovaný hormon melatonin. Opakem agonisty je antagonista.