Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

PE je zkratka pro: plicní embolii, předčasnou ejakulaci.

Pečovatelská služba je terénní nebo ambulantní sociální služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba poskytuje ve vymezeném čase v domácnostech osob a v zařízeních sociálních služeb tyto základní činnosti: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, pomoc při zajištění chodu domácnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím (nejedná se o součást zdravotních služeb). Pečovatelská služba je poskytována podle § 40 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

Perfluorované a polyfluorované alkylové látky neboli PFAS (zkratka pochází z anglického názvu per- and polyfluoroalkyl substances) je souhrnné označení pro rozsáhlou skupinu syntetických (uměle vytvořených) chemických látek s širokou škálou použití. Čím dál častěji jsou však detekovány jako látky znečišťující životní prostředí a některé z nich jsou spojovány s negativními účinky na lidské zdraví. Uvádí se, že některé PFAS mohou zvyšovat riziko vzniku zhoubných nádorů, poškození jater a ledvin, zvyšovat hladinu cholesterolu v krvi, způsobovat poruchy plodnosti a narušovat funkci endokrinního systému. Všechny PFAS obsahují vazbu uhlík-fluor, která je jednou z nejpevnějších chemických vazeb v organické chemii. To znamená, že odolávají degradaci nejen při používání, ale i později (zejména pokud se dostanou do životního prostředí). Většina PFAS proto snadno překonává velké vzdálenosti od místa, kde unikly do životního prostředí. PFAS mohou kontaminovat podzemní vody, povrchové vody i půdu. Čištění znečištěných míst je technicky obtížné a nákladné. Pokud budou úniky pokračovat, budou se PFAS dále hromadit v životním prostředí, pitné vodě i potravinách. PFAS mají široké využití, protože mají jedinečné žádoucí vlastnosti. Jsou například stabilní při intenzivním zahřívání. Mnohé z nich se používají například jako odpuzovače vody a mastnoty. Mezi hlavní průmyslová odvětví, v nichž se PFAS používají, patří letecký a obranný průmysl, automobilový či stavební průmysl. Používají se také ve zdravotnictví, při zpracování textilu a v kožedělném průmyslu; vyskytují se i v materiálech přicházejících do styku s potravinami, ve výrobcích pro domácnost či v elektronice. V posledních desetiletích začali světoví výrobci nahrazovat některé PFAS jinými PFAS nebo látkami bez obsahu fluoru. K tomuto trendu přispěla skutečnost, že vědci a vlády na celém světě poprvé rozpoznali škodlivé účinky některých PFAS (zejména PFAS s dlouhým řetězcem) na lidské zdraví a životní prostředí. Bližší informace o PFAS lze najít například na webu Státního zdravotního ústavu (odkaz vede na PDF soubor na webu szu.cz, 925 kB).

Jednotka intenzivní péče (JIP) je specializované nemocniční oddělení, které pečuje o pacienty v kritickém stavu. Viz také intenzivní medicína.

Poskytování péče cizincům je v ordinacích (nejen) praktických lékařů stále častější. Cizinci zaměstnaní v ČR jsou účastni veřejného zdravotního pojištění a mají stejná práva a povinnosti jako tuzemští klienti zdravotních pojišťoven, včetně možnosti registrace, prevence a dlouhodobé péče. Cizinci ze zemí EU s platným průkazem pojištěnce mají nárok na stejné bezplatné akutní ošetření, jako ve svých mateřských zemích (mohou zaplatit, ale následně jim je platba jejich pojišťovnou vrácena). Cizinci mimo EU za péči platí obvykle přímo. Komerční pojištění cizinců obvykle pokrývají akutní ošetření, ale nehradí prevenci a dlouhodobou péči. Cizinci si musí ověřit, zda v dané ordinaci mohou komunikovat v některém ze světových jazyků.

V každém zdravotnickém zařízení, tedy i v ordinaci praktického lékaře, by měl být zaveden interní systém kontroly a podpory kvality. Měla by také existovat možnost pro pacienty hodnotit poskytovanou péči, vznášet podněty a také podávat stížnosti. Při poskytování zdravotní péče, tak jako při každé lidské činnosti, může docházet k chybám a omylům. Dobrá vzájemná komunikace mezi zdravotníky a pacienty může riziko a následky těchto chyb a omylů zmírnit.

Dispenzární péče je jiný název pro dispenzarizaci.

Pacienti (rodiče pro svoje děti) mají právo na svobodnou volbu lékaře, tedy i registrujícího lékaře, bez ohledu na spádové území. Lékař může odmítnout přijetí pacienta do péče nebo péči o pacienta ukončit pouze v případech předvídaných zákonem. Lékař může odmítnout registrovat pacienta, pokud: by jeho přijetím bylo překročeno únosné pracovní zatížení (ordinace má např. příliš mnoho registrovaných pacientů), jeho přijetí brání provozní důvody, personální zabezpečení nebo věcné vybavení zdravotnického zařízení, vzdálenost místa pobytu pacienta by neumožňovala (v případě praktického lékaře pro dospělé nebo praktického lékaře pro děti a dorost) výkon návštěvní služby, pacient není pojištěncem zdravotní pojišťovny, se kterou má zdravotnické zařízení uzavřenou smlouvu.

Sociální služby ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče jsou sociální služby (podle § 52 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů) poskytované osobám, které již nevyžadují lůžkovou péči, ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopny se obejít bez pomoci jiné fyzické osoby, a nemohou být proto propuštěny ze zdravotnického zařízení lůžkové péče do doby, než jim je zabezpečena pomoc osobou blízkou nebo jinou fyzickou osobou nebo zajištěno poskytování terénních nebo ambulantních sociálních služeb či pobytových sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, aktivizační činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Lékař může ukončit péči o pacienta v případě, že: pacienta předá s jeho souhlasem do péče jiného lékaře, pacient vysloví nesouhlas s poskytováním zdravotních služeb, pacient závažným způsobem omezuje práva ostatních pacientů, úmyslně a soustavně nedodržuje navržený léčebný postup (pokud s ním vyslovil souhlas) nebo se neřídí vnitřním řádem zařízení a jeho chování není způsobeno zdravotním stavem, přestal poskytovat součinnost nezbytnou pro další poskytování zdravotních služeb. V žádném případě nesmí ukončením péče dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo vážnému poškození zdraví pacienta.