Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Nemoc z kočičího škrábnutí je lidové označení pro bartonelózu.

Škrkavka kočičí (lat. Toxocara cati) je parazitický červ, který způsobuje toxokarózu. Viz také škrkavky.

Kochleární nerv neboli sluchový nerv (lat. nervus cochlearis) je jednou ze dvou hlavních částí vestibulokochleárního nervu. Kochleární nerv je tvořen senzorickými vlákny vedoucími ze smyslových receptorů ve vnitřním uchu. Tento nerv se podílí na sluchu: prostřednictvím tisíců vláskových buněk v hlemýždi vnitřního ucha se zvukové vlny přeměňují na elektrické impulsy a prostřednictvím kochleárního nervu jsou přenášeny do mozku, kde jsou zpracovány. Obrázek: Přenos zvukových vln dovnitř ucha – schematický nákres. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také sluch, vestibulokochleární nerv.

Kochleární implantát je elektronické zařízení, které nahrazuje funkci poškozených vláskových buněk ve vnitřním uchu a stimuluje přímo sluchový nerv. Sluchový nerv vysílá signál do mozku, kde je vnímán jako zvuk. Kochleární implantát se skládá ze dvou částí (viz obrázek níže): samotného implantátu ve vnitřním uchu, vnějšího zvukového procesoru. Mikrofony na vnějším zvukovém procesoru zachycují zvuky, které jsou převáděny na elektrické signály. Procesor posílá tyto signály do implantátu, kde jsou převáděny na elektrické impulsy; ty jsou podle jejich umístění v hlemýždi předávány do různých elektrod. Elektrické impulsy stimulují sluchový nerv a jsou vnímány jako zvuk. Obrázek: Kochleární implantát – schematický nákres. (Zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=5593432) Viz také implantát, BAHA.

Mukociliární clearance neboli mukociliární transport je odborné označení pro samočisticí mechanismus, který „automaticky“ (tzn. mimo vědomou kontrolu) probíhá uvnitř dýchacích cest. Zdravá sliznice dýchacích cest je pokryta mikroskopickými řasinkami, které zachytávají částice nečistot. Takto zachycené částice se stávají součástí hlenu a díky pravidelnému vlnivému pohybu řasinek jsou přenášeny zpět směrem k ústům a nosu, kde se tělo hlenu (včetně obsažených nečistot) zbavuje vykašláváním nebo polykáním. Pokud jsou řasinky poškozeny nebo zničeny (např. kouřením nebo v případě CHOPN), samočištění dýchacích cest je omezeno a hrdlo je tak neustále drážděno, což často vyvolává kašel.

Diferenciální počet leukocytů je jiný název pro diferenciální krevní obraz.

Torakocentéza je jiný název pro pleurální punkci. Viz také hrudník (lat. thorax), -centéza.

Vestibulokochleární nerv (lat. nervus vestibulocochlearis) neboli VIII. hlavový nerv je jeden z hlavových nervů. Stejně jako všechny ostatní hlavové nervy se vyskytuje v páru. Vestibulokochleární nerv je čistě senzorický nerv, tzn. přenáší signály ze smyslových receptorů do centrálního nervového systému. Tento nerv se člení na dvě hlavní části: kochleární nerv – je tvořen senzorickými vlákny vedoucími ze sluchových receptorů (ve vnitřním uchu), vestibulární nerv – je tvořen senzorickými vlákny vedoucími z receptorů rovnováhy (rovněž ve vnitřním uchu). Viz také hlavové nervy.

Leukocyty neboli bílé krvinky jsou součástí krve a řadí se mezi buňky imunitního systému. Bílé krvinky společně s krevními destičkami tvoří méně než 1 % objemu krve. Leukocyty hrají rozhodující úlohu při obraně organismu proti infekčním onemocněním. Existuje pět typů leukocytů, které se dělí do dvou skupin podle toho, zda obsahují či neobsahují tzv. cytoplazmatická granula (malá zrníčka uvnitř buňky, která jsou viditelná pod mikroskopem): granulocyty (neutrofily, eozinofily a bazofily) – obsahují značné množství zřetelných granul („zrníček“), agranulocyty (lymfocyty a monocyty) – neobsahují viditelná granula. Obrázek 1: Pět typů leukocytů – zjednodušený nákres. (Zdroj: depositphotos.com) Obrázek 2: Různé typy leukocytů – fotografie ze světelného mikroskopu. Zleva doprava: bazofil, eozinofil, neutrofil, monocyt a lymfocyt. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také leuko-, -cyt.

Onkochirurgie je podobor chirurgie, který se zabývá operační léčbou a odstraňováním zhoubných nádorů. Chirurgie je jedním z nejstarších způsobů léčby nádorových onemocnění: techniku odstraňování zhoubných nádorů prsu pečlivě popsali již staří Egypťané. Moderní onkochirurgické postupy jsou však ve srovnání se starověkem nesrovnatelně bezpečnější a účinnější. Odvozené přídavné jméno je onkochirurgický, lékař specializující se na onkochirurgii se nazývá onkochirurg. Viz také onko-, chirurgie.