akutní horská nemoc

Akutní horská nemoc je soubor zdravotních obtíží, které mohou postihnout horolezce, turisty, lyžaře nebo cestovatele ve vysokých nadmořských výškách, obvykle nad 2500 m n. m.

Akutní horská nemoc je způsobena nižším tlakem vzduchu a sníženým obsahem kyslíku ve vzduchu. Čím rychleji člověk vystoupá do vysoké nadmořské výšky, tím je pravděpodobnější, že se u něj příznaky akutní horské nemoci objeví.

Nejlepším způsobem, jak předejít akutní horské nemoci, je stoupat postupně. Výstup do výšky 3000 m n. m. by měl ideálně trvat několik dní. Nad touto hranicí se doporučuje stoupat velmi pomalu – nejlépe tak, aby se nadmořská výška, ve které člověk přespává, nezvýšila o více než 300 až 500 metrů za noc.

Zvýšené riziko vzniku akutní horské nemoci hrozí, pokud člověk:

• běžně žije na úrovni moře nebo blízko ní, a příležitostně cestuje do vysoké nadmořské výšky,
• nemoc již někdy v minulosti prodělal,
• vystoupá příliš rychle,
• není na vyšší nadmořskou výšku aklimatizován,
• během probíhající aklimatizace konzumuje alkohol nebo jiné návykové látky,
• má zdravotní potíže se srdcem, nervovým systémem nebo plícemi.

Viz také akutní.