6 min. čtení
Ministr Adam Vojtěch ve svém zahájení vyzdvihl roli ÚZIS ČR a NZIS jako datového základu, bez kterého žádný posun k hodnotově orientovanému financování není možný. Připomněl desítky datových sad, které ÚZIS spravuje ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami, a poděkoval řediteli ÚZIS prof. Ladislavu Duškovi a náměstkovi Ladislavu Švecovi za odvedenou práci. Cíl je podle ministra jasný: přejít od plateb za objem péče k platbám za to, co pacient a systém z péče skutečně získávají, tedy za výsledek a kvalitu, a do toho zapojit i akademickou sféru, včetně pregraduálního vzdělávání mediků.
Náměstek Ladislav Švec postavil legislativní rámec: zdravotnictví se chová podle nastavených incentiv a bez změny pravidel financování ho zásadně změnit nelze. Od roku 2019 ÚZIS a pojišťovny budují infrastrukturu pro měření výsledků péče. Prvním indikátorem skutečně použitelným pro odměňování za kvalitu je indikátor pooperačních sepsí, jehož zveřejnění se připravuje na červen 2026. Připravovaná novela má umožnit víceleté dohody mezi poskytovateli a pojišťovnami a povinně zařadit do dohod část úhrady navázanou na výsledek.
Pohled velkého poskytovatele přinesl ředitel VFN Jan Dudra. Konstatoval otevřeně, že kvalitu péče dnes v nemocnicích objektivně neměříme. Nemocniční informační systémy jsou historicky stavěny pro vykazování, nikoli pro řízení kvality, a klinické události v datech sice jsou, ale nelze je automatizovaně vyhodnotit. Symbolem této „PDF medicíny“ je funkce Ctrl+C / Ctrl+V a třicetistránkové propouštěcí zprávy archivované jako neprohledatelné dokumenty. Cestou ven je medicínsko-procesní redesign nemocničních systémů a sdílená metodika pro automatizované vyhodnocování.
Inovační blok pod vedením vrchní ředitelky Markéty Foldyny Hellové se věnoval vstupu inovativních technologií. V navazujícím panelu pod moderací Tomáše Doležala zaznělo opakovaně téma nedostatečně využitých incentiv. Pojišťovny i dodavatelé mají k dispozici úhradové nástroje, které se v praxi příliš nevyužívají. Ředitel VZP Ivan Duškov přiznal, že koncept value-based healthcare se v dohodovacím řízení teprve zabydluje a jednotlivé segmenty pro něj zatím nadšení nemají. Ředitel ČPZP David Šmehlík vyzdvihl proběhlé pilotní programy (urgentní příjmy, hypertenze) jako důkaz, že modely platby za kvalitu fungují, pokud se dobře připraví.
Blok věnovaný kvalitě péče přinesl důležitou linku: motivace ke kvalitě nesmí být jednorozměrná. Michaela Tůmová z Národní asociace pacientských organizací (NAPO, členka Řídicí rady NZIP) za pacienty zdůraznila, že malifikace, tj. sankce za nedosažené výsledky, je společensky obtížně průchodná. Jakub Hlávka (MUNI, ředitel Institutu zdravotní ekonomiky, politiky a inovací) navázal podnětem, že kvalita není jen otázkou klinických výsledků, ale i bezpečí a potřeb pacientů. Zdůraznil nutnost lepší analýzy překážek v dostupné a kvalitní péči – od socioekonomických faktorů přes dopravní dostupnost po zdravotní gramotnost. Označil za klíčovou spolupráci veřejného sektoru, pojišťoven, akademie a dalších aktérů. Ředitel VZP Ivan Duškov v diskusi připomněl, že incentivizace musí mít kromě datové základny i pacientskou stranu.
Centrální roli ÚZIS ČR v celé architektuře představil prof. Ladislav Dušek v bloku věnovaném Národnímu institutu kvality a excelence (NIKEZ), metodickému poradnímu orgánu ministra zdravotnictví. NIKEZ má doporučovat, jaká data prioritně sbírat, budovat systém včasného varování v reálném čase, vyvíjet indikátory kvality a publikovat evidence-based syntézy pro tvorbu politik. Mezi již existující výstupy patří metodika organizace onkologické péče zveřejněná ve Věstníku MZ ČR, indikátory CMP publikované KZP a portály INDIKO (autorské dílo ČVUT na NZIP) a AnCa. Profesor Dušek uzavřel prosbou, aby se konečně podařilo dotáhnout to, k čemu zákon zavazuje od roku 2019: aby všichni poskytovatelé hlásili B2B službou standardizovanou datovou sadu o onkologických pacientech. Bez stratifikátorů tíže onemocnění totiž jakékoli hodnocení kvality péče ztrácí oporu.
Na vystoupení profesora Duška navázal Aleš Tichopád vizí pro období 2026–2029. Představil rámec, ve kterém se silná česká národní data NZIS (zejména Národního registru hrazených zdravotních služeb) a klinické registry spravované ÚZIS propojují s daty z nemocnic do podoby, která umožní longitudinální pohled na pacienta a jeho cestu systémem. Naznačil mezinárodní standardy pro strukturování nemocničních datových skladů, roli umělé inteligence při vytěžování klinických informací a rámec European Health Data Space (EHDS) jako legitimní cestu pro sekundární využití zdravotnických dat ve výzkumu i pro řízení kvality péče.
Celé setkání ukázalo, že česká diskuse o úhradách za kvalitu se posunula z roviny deklarací do roviny konkrétních legislativních návrhů, pilotních projektů a metodických prací. V sále panovala (slovy účastníků) konstruktivní atmosféra a viditelná shoda napříč ministerstvem, zdravotními pojišťovnami, akademickou obcí, poskytovateli i průmyslem. Společným jmenovatelem všech vystoupení byla data. Jejich kvalita, včasnost a sdílitelnost. V této architektuře plní NZIS a NZIS Open roli společné datové páteře, NIKEZ roli metodického garanta a NZIP roli místa, kde se otevřená data, indikátory a evidence-based výstupy potkávají s odbornou i širokou veřejností.
