Toto základní právo pacienta je logické, protože kdo jiný by měl rozhodovat o vašem těle než vy. Uvědomte si tuto skutečnost vždy, kdykoli máte absolvovat nějaký zdravotní výkon, a ujistěte se o tom, že máte dostatek informací, abyste se mohli v klidu a svobodně rozhodnout.
Stejně jako v jiných případech (viz ostatní články v sekci Na co máte právo?) existují výjimky, kdy pacient nemůže, nebo není schopen odmítnutí realizovat, např. v případě těžkého stavu s poruchou vědomí. Výjimky by měly být pacientovi vysvětleny, je-li to s ohledem na jeho zdravotní stav možné.
Zákon pro tyto případy stanoví osoby, jejichž souhlas je podmínkou pro poskytnutí zdravotní péče (§ 34 zákona o zdravotních službách).
Při poskytování zdravotní péče, resp. při čerpání zdravotních služeb, musí poskytovatelé dodržovat řadu práv pacienta. Naopak pacient má zase určité povinnosti, které musí plnit. Práva a povinnosti pacienta vycházejí zejména ze zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách.
Svá nezpochybnitelná práva mají i osoby se zdravotním postižením, kam patří nejen dlouhodobé postižení fyzické, ale také postižení duševní, mentální nebo smyslové.
Základní rozsah hrazené zdravotní péče je uveden v zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění [1]. Ten v § 13 stanoví, že z veřejného zdravotního pojištění je hrazena ta zdravotní služba, která zlepšuje nebo zachovává zdravotní stav pojištěnce nebo zmírňuje jeho utrpení, je pro něj přiměřeně bezpečná, je v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, lékařská věda ji obecně přijímá a existují důkazy o její účinnosti. Zároveň v § 15 zákon uvádí výkony, jež se ze zdravotního pojištění nehradí, a také vymezuje úhradu na základě vyhodnocení terapeutické intervence.
Víte, že máte právo znát informace, které obsahuje zdravotnická dokumentace vedená o vaší léčbě? Obsahuje-li zdravotnická dokumentace údaje, které nepovažujete za pravdivé, upozorněte na ně ošetřujícího lékaře.