3 min. čtení
Děti, rodiče a prarodiče jsou tři vrcholy rovnostranného trojúhelníku. Pro zdravý rozvoj vztahů na této ploše je nutná vzájemná a otevřená spolupráce všech zúčastněných. Důležité jsou podmínky, za kterých k soužití dochází, především jedná-li se o život nové rodiny s prarodiči ve společné nebo oddělené domácnosti.
Je zřejmé, že společná domácnost může být zdrojem řady konfliktů, které se postupně stávají pískem v soukolí harmonických rodinných vztahů. Je tedy potřeba, aby o všech konfliktech, již v jejich zárodku, proběhla otevřená diskuse se snahou je vyřešit, než přerostou do již nepřekonatelných rozměrů. Pro vyjednávání doporučují odborníci, aby se vždy odehrávalo mezi synem či dcerou a vlastními rodiči nebo prarodiči. Pokud žije pod společnou střechou více generací, je dobré hned v počátku soužití nastavit určitá pravidla, např. úklid apod., aby se předešlo budoucím nedorozuměním.
Jiné, lehčí, může být soužití nové rodiny s rodiči nebo prarodiči, pokud probíhá v rozdělených domácnostech. Je logické, že v této situaci vznikají méně často třecí plochy a sváry. To ale neznamená, že k nim nemůže docházet. Mladá rodina by v tom případě měla vystupovat jako semknutá jednotka.
Měli by prarodiče respektovat výchovné zásady rodičů?
Důležité je, aby se rodiče s prarodiči dohodli na hlavních zásadách výchovy, kterou by měli určit rodiče. Variací bude přesto dostatečné množství a i přístup prarodičů najde uplatnění.
Pro dítě je samozřejmě ideální, pokud vyrůstá v úplné rodině s oběma rodiči. Život s prarodiči (i jen příležitostný) je potom obohacením jejich života o další rozměr, o další možné vzory a variace chování. U prarodičů se předpokládá, že by k dětem mohli přistupovat s větším nadhledem, navíc nezatíženým každodenními starostmi.
Pokud někdy dojde k výměně názorů na výchovu dítěte, měla by se odehrávat bez dětské přítomnosti. To platí i při výměně názorů mezi rodiči. Společný přístup dítěti snadněji nastaví mantinely. Postavení rodičů mohou prarodiče relativizovat, neměli by je však zpochybňovat.
Prarodiče by měli být andělé svých vnoučat…
Pro každé dítě bude zajímavé vyprávění prarodičů, co jejich rodiče dělali a jak se chovali, když byli malí. Prarodiče mají více času se dítěti intenzivně věnovat, pokud s ním tráví společné chvíle. Vyprávění zážitků, zkušeností, názorů, včetně jejich opakování, jsou nenahraditelné pro děti a jejich pocit, že dospělý se v jedné chvíli věnuje jen jim.
Prostřednictvím dětí (vnoučat), může dojít i ke zklidnění někdy zjitřených vztahů mezi rodiči (prarodiči) a jejich dětmi.
Související odkazy
- Vittoria Cesari Lusso: Prarodiče, rodiče a vnoučata. Portál, 2011. ISBN 978-80-262-0003-1. (odkaz vede na web databazeknih.cz)
- Jak a kdy zapojit prarodiče do výchovy potomka? (odkaz vede na web babyweb.cz)
