Vysoký krevní tlak (hypertenze): léčba

Jaké jsou možnosti léčby vysokého krevního tlaku?

Léčba vysokého krevního tlaku (neboli hypertenze) se většinou skládá z několika opatření. Cílem léčby je nejen snížit krevní tlak, ale také omezit další zdravotní rizika. Po stanovení diagnózy hypertenze lékař pacientovi vysvětlí, jaké způsoby léčby jsou možné a důležité. Lékař zároveň stanoví cílové hodnoty krevního tlaku.

V obecných doporučeních bývají uváděny cílové hodnoty krevního tlaku pod 140/90 mmHg. Podle individuální situace konkrétního pacienta však lékař může doporučit i jiné hodnoty. Například u staršího člověka, který užívá velké množství léků a má více souběžných onemocnění, mohou být cílové hodnoty krevního tlaku vyšší než 140/90 mmHg.

Při volbě nejvhodnější léčby se lékař rozhoduje nejen pouze podle naměřených hodnot krevního tlaku, ale i podle zdravotního stavu pacienta. Aby lékař mohl posoudit, jak nebezpečný je zvýšený krevní tlak pro daného člověka, bere v úvahu i další rizikové faktory pro kardiovaskulární onemocnění. Riziko rozvoje přidružených onemocnění zvyšují mimo jiné následující faktory:

• vyšší věk (muži starší 55 let, ženy starší 65 let);
• kouření;
• zvýšená hladina krevních lipidů a snížená hladina HDL-cholesterolu;
• větší obvod pasu (u mužů přesahující 102 cm, u žen 88 cm);
• zvýšený index tělesné hmotnosti (BMI);
• zvýšená hladina glukózy v krvi (odborně hyperglykemie).

Léčba vysokého krevního tlaku obvykle stojí na dvou základních opatřeních [1]:

1. změna životního stylu,
2. medikamentózní léčba.

Oba přístupy jsou podrobněji popsány v následujících odstavcích. Pacient může sám přispět k úspěchu léčby tím, že bude přesně dodržovat doporučení svého lékaře. Součástí těchto doporučení bývá i pravidelné měření krevního tlaku (nejlépe doma v klidu) a pravidelná kontrolní vyšetření.

Změna životního stylu

Zdravý životní styl může přispět nejen ke snížení krevního tlaku, ale i k prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Pokud je krevní tlak zvýšen jen mírně, může k jeho návratu do normálních hodnot stačit úprava životního stylu. Součástí těchto opatření je zejména vyvážená strava, udržování normální váhy, omezení příjmu soli a alkoholu. Ke snížení krevního tlaku přispívá také pravidelná pohybová aktivita a nekuřáctví. Obecná doporučení pro pohybovou aktivitu najdete v samostatné kategorii. Lékař s pacientem probere, která konkrétní opatření v rámci životního stylu mohou krevní tlak snížit, a kdy je již indikována léčba pomocí antihypertenziv.

Medikamentózní léčba vysokého krevního tlaku

Pokud se nepodaří snížit krevní tlak změnou životního stylu, lékař může pacientovi předepsat antihypertenziva, což jsou v doslovném překladu „léky proti vysokému krevnímu tlaku“. Je-li krevní tlak vyšší než 140/90 mmHg, podle odborných doporučení by pacient měl co nejdříve začít užívat léky na jeho snižování. Ovšem pozor, i v tomto případě je součástí léčby zdravý životní styl! Ten totiž může přispívat ke snižování krevního tlaku, takže pacient si vystačí s menším počtem tablet, resp. s nižší dávkou léku.

Lékař společně s pacientem najde nejvhodnější lék. Při jeho výběru hrají roli nejen naměřené hodnoty krevního tlaku, ale i pacientův věk a případná další onemocnění. Lékař zohlední i to, jak vysoké je osobní riziko rozvoje přidružených onemocnění, jako je zejména infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda.

Na začátku léčby je často zapotřebí trpělivost: obvykle trvá tři až čtyři týdny, než lék začne správně působit a dostatečně sníží krevní tlak. Navíc si tělo na nižší krevní tlak musí nejprve zvyknout. Mnozí pacienti se proto na začátku léčby cítí slabí a unavení. To se však časem zlepší. Každý člověk reaguje na antihypertenziva jinak, a u každého člověka může být i jiná snášenlivost téhož léku. To znamená, že někdy musí pacient vyzkoušet různé léky, než společně s lékařem najde ten optimální a ve správném dávkování.

Jaké léky se používají při léčbě vysokého krevního tlaku?

Na výběr jsou různé typy antihypertenziv, které obsahují odlišné účinné látky. Lékaři často předepisují kombinaci různých účinných látek. To má mimo jiné tu výhodu, že jednotlivé účinné látky lze podávat v nižších dávkách – a tím lze snížit riziko nežádoucích účinků. Mezi nejčastěji používané účinné látky patří:

• inhibitory ACE;
• beta-blokátory;
• diuretika;
• blokátory kalciových kanálů;
• sartany (blokátory receptorů pro angiotenzin II).

Všechny tyto účinné látky snižují riziko rozvoje přidružených onemocnění, jako je zejména infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda.

Co mohu dělat sám/sama při vysokém krevním tlaku?

Lidé s vysokým krevním tlakem mohou průběh svého onemocnění významně ovlivnit. V následujících bodech jsou stručně shrnuta doporučení, které lidem s hypertenzí pomáhají trvale snižovat jejich krevní tlak:

• Léky na snižování krevního tlaku (antihypertenziva) užívejte přesně podle doporučení lékaře.
• Předepsaná antihypertenziva nevysazujte svévolně, tedy bez konzultace s lékařem.
• Jiné léky užívejte pouze po konzultaci s lékařem. Důvodem je to, že mnoho léků ovlivňuje účinnost antihypertenziv; konkrétními příklady jsou některé léky proti bolesti (analgetika), antikoncepční pilulky a tricyklická antidepresiva.
• Pravidelně si sami měřte krevní tlak. Tím můžete mimo jiné kontrolovat, zda léky správně fungují.
• Dodržujte změny životního stylu, na kterých jste se dohodli s lékařem.
• Chodte ke svému lékaři na domluvená kontrolní vyšetření.

Co dělat, když se krevní tlak náhle zvýší?

Pokud krevní tlak náhle vzroste na hodnoty přesahující 180/110 mmHg, odborníci hovoří o tzv. hypertenzní krizi [2]. Pokud je krevní tlak pouze výrazně zvýšený a člověk jinak nemá žádné potíže, odborníci doporučují zachovat klid, lehnout si a po půl hodině si krevní tlak znovu změřit. Pokud krevní tlak zůstává zvýšený i nadále, je třeba co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc.

Kdy volat zdravotnickou záchrannou službu?

Pokud má člověk kromě výrazně zvýšeného krevního tlaku také některé akutní potíže, může se jednat o život ohrožující stav. V takových případech je třeba neprodleně volat zdravotnickou záchrannou službu na tísňové lince 155. Mezi typické varovné příznaky patří například:

• bolest hlavy;
• závrať;
• dušnost;
• bolest na hrudi;
• zmatenost;
• příznaky ochrnutí (částečná ztráta motorické funkce);
• snížená citlivost v některých částech těla;
• poruchy vidění;
• poruchy řeči.

Při hypertenzní krizi může dojít k rozsáhlému poškození některých orgánů, jako jsou například srdce, ledviny, mozek nebo oči. Následkem tzv. emergentního hypertenzního stavu (EHS) může být mimo jiné infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, krvácení do mozku nebo selhání ledvin.

Možnými příčinami náhlého a prudkého vzrůstu krevního tlaku jsou například:

• nepravidelné užívání předepsaných léků na snižování krevního tlaku;
• samovolné vysazení předepsaných léků na snižování krevního tlaku;
• stres nebo úzkost;
• užití drog;
• užívání jiných léků (nejčastěji bez předchozí konzultace s lékařem nebo lékárníkem), například určitých léků proti bolesti nebo antidepresiv;
• silné bolesti.

Mohlo by vás zajímat

Na koho se mohu obrátit?

Pokud máte podezření, že byste mohli mít vysoký krevní tlak, obraťte se na svého praktického lékaře. Ten vás podrobně vyšetří a rozhodne o dalším postupu.

Související odkazy

1. John William McEvoy, Cian P McCarthy et al.: 2024 ESC Guidelines for the management of elevated blood pressure and hypertension: Developed by the task force on the management of elevated blood pressure and hypertension of the European Society of Cardiology (ESC) and endorsed by the European Society of Endocrinology (ESE) and the European Stroke Organisation (ESO). European Heart Journal 2024, 45(38): 3912–4018. (odkaz vede na web academic.oup.com; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
2. Tomáš Janota, Jiří Widimský: Hypertenzní krize, emergentní a urgentní hypertenzní stavy – současný stav poznání a doporučení pro péči o tyto stavy. Intervenční a akutní kardiologie 2010, 9(4): 198–202. (odkaz vede na PDF soubor na webu iakardiologie.cz, 129 kB)
3. Česká společnost pro hypertenzi: Pro pacienty (odkaz vede na web hypertension.cz)