Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Zhoubné nádory kostí je odborný název pro rakovinu kostí. Rozlišujeme přitom: Primární zhoubné nádory kostí – zhoubné nádory, které vznikly z buněk tvořících kosti. Podle toho, z jakých buněk vznikl primární nádor, odborníci rozlišují různé typy nádorů – například osteosarkom, Ewingův sarkom, maligní fibrózní histiocytom a chondrosarkom. Sekundární zhoubné nádory kostí neboli kostní metastázy – zhoubné nádory, které se do kostí rozšířily z jiných částí těla (například z karcinomu prostaty, karcinomu prsu, karcinomu plic apod.). Viz také zhoubný nádor, kosti, nádory kostí.

Hormonální léčba zhoubných nádorů je hormonální léčba, která může být za určitých okolností užívána u onkologických pacientů. Hormonální léčba ovlivňuje endokrinní systém prostřednictvím podávání buď konkrétních hormonů (zejména ze skupiny steroidních hormonů), nebo léků, které ovlivňují produkci hormonů v organismu. Steroidní hormony významně ovlivňují genovou expresi v některých nádorových buňkách; změna hladiny nebo aktivity určitých hormonů proto může způsobit, že některé typy zhoubných nádorů přestanou růst, nebo dokonce zaniknou. Za hormonální terapii lze považovat i chirurgické odstranění endokrinních žláz (např. varlat u mužů nebo vaječníků u žen). Viz také hormonální léčba, zhoubný nádor.

Zhoubný nádor neboli nádorové onemocnění (lidově „rakovina“) je nádor, který prorůstá do okolních tkání, většinou je schopen vytvářet metastázy, po pokusu o odstranění může recidivovat, a není-li adekvátně léčen, může vést až k úmrtí pacienta. Mezi nejčastěji se vyskytující zhoubné nádory patří karcinom plic, kolorektální karcinom, zhoubné nádory kůže, u mužů karcinom prostaty a u žen karcinom prsu. U některých nádorů se v ČR podařilo zvrátit nepříznivé epidemiologické ukazatele; např. u rakoviny tlustého střeva a konečníku poklesla úmrtnost v letech 2010–2020 přibližně o 25 %. Přibylo naopak např. zhoubných nádorů slinivky břišní a melanomu kůže. Klíčové pro boj s nádory je jejich prevence a včasné odhalení. Tak, jak se daří nádorům předcházet, dříve je zachycovat a lépe léčit, roste počet osob žijících s nádorem (tzv. prevalence). Intenzivní výzkum je zaměřený na hledání včasných laboratorních známek nádorů, včetně posuzování genetické predispozice, k urychlení nádorové diagnostiky. Na diagnostiku a léčbu zhoubných nádorů se specializují onkologové. Viz také nádor, rakovina, nádorové buňky, nezhoubný nádor, maligní, malignita a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz zhoubný nádor, zhoubné nádory apod.

Gynekologické zhoubné nádory neboli onkogynekologická onemocnění jsou skupinou zhoubných nádorů, které postihují ženské pohlavní orgány. Jedná se především o karcinom děložního hrdla (rakovinu děložního čípku), karcinom endometria (rakovinu dělohy) a karcinom ovaria (rakovinu vaječníků). Tato onemocnění mohou (avšak nemusí) souviset s mutací genů BRCA1 a/nebo BRCA2. Viz také gynekologie, zhoubný nádor.

Zhoubné nádory varlat je odborný název pro rakovinu varlat. Tyto zhoubné nádory v převážné většině (cca 95 %) případů vznikají přímo uvnitř varlete – tedy ve tkáni, kde se za normálních okolností tvoří zdravé zárodečné buňky, tj. budoucí spermie. Odborníci proto tuto formu rakoviny varlat označují také jako germinální nádor neboli nádor ze zárodečných buněk. Mnohem méně často zhoubný nádor vzniká v pojivové tkáni varlete, chámovodu nebo šourku. Zhoubné nádory varlat se vyskytují se obvykle u mužů ve věku 15 až 40 let a nejčastějším počátečním příznakem je bulka nebo otok varlete. Čím dříve je onemocnění diagnostikováno, tím úspěšnější je léčba. Odborníci proto doporučují, aby muži prováděli pravidelné samovyšetření varlat (ideálně 1× měsíčně), a v případě zjištění jakýchkoli abnormalit co nejdříve navštívili svého praktického lékaře. Terminologická poznámka: Pro zhoubné nádory varlat se používá rovněž označení testikulární nádory. Obrázek: Zhoubný nádor varlete – schematický nákres. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také zhoubný nádor, varlata.

Zhoubné nádory dělohy je odborný název pro rakovinu dělohy. Pod tímto označením mají lékaři obvykle na mysli zhoubný nádor děložního těla, nikoli děložního hrdla (ten je označován jako karcinom děložního hrdla). V případě zhoubných nádorů děložního těla se v drtivé většině případů jedná o karcinomy, zatímco sarkomy se vyskytují spíše výjimečně. Viz také zhoubný nádor, děloha.

Zhoubné nádory močového měchýře je odborný název pro rakovinu močového měchýře. U převážné většiny pacientů se zhoubným nádorem močového měchýře se jedná o karcinom močového měchýře. Ostatní typy zhoubných nádorů, které mohou mít původ v močovém měchýři, se vyskytují vzácněji. Viz také zhoubný nádor, močový měchýř.

Zhoubné nádory žaludku je odborný název pro rakovinu žaludku. U převážné většiny pacientů se zhoubným nádorem žaludku se jedná o adenokarcinom, označovaný též jako karcinom žaludku. Ostatní typy zhoubných nádorů, které mohou mít původ v žaludku, se vyskytují vzácněji. Viz také zhoubný nádor, žaludek.

Recidiva zhoubného nádoru je znovuobjevení se zhoubného nádoru, obvykle po určité době, během níž nebylo možné tento nádor nijak odhalit. Recidiva zhoubného nádoru se může objevit buď na stejném místě, kde se nádor poprvé objevil, nebo na jiném místě v těle. I v případě, že recidiva se objeví v jiné části těla, zhoubný nádor je stále pojmenována podle části těla, kde původně vznikl. Například zhoubný nádor prostaty může recidivovat v oblasti prostaty (ačkoli samotná prostat byla třeba již chirurgicky odstraněna), nebo v kostech. V obou případech se jedná o recidivu zhoubného nádoru prostaty. Není možné předpovědět, jaká je pravděpodobnost recidivy zhoubného nádoru. Obecně však platí, že zhoubné nádory se hůře léčí a riziko recidivy je vyšší, pokud je nádor rychle rostoucí, byla diagnostikován v pokročilém klinickém stadiu nebo byl většího rozsahu. Rozlišujeme následující typy recidivy zhoubného nádoru: lokální recidiva, regionální recidiva, vzdálená recidiva. Viz také recidiva, zhoubný nádor.

Zhoubné nádory vaječníků je odborný název pro rakovinu vaječníků. Pojem „zhoubné nádory vaječníků“ ve skutečnosti zahrnuje značně rozmanitou skupinu zhoubných nádorů vaječníků a vejcovodů, případně i pobřišnice. Ačkoli pro zjednodušení často hovoříme o rakovině vaječníků, zhoubný nádor může ve skutečnosti pocházet z vejcovodů (podle nejnovějších odhadů je to přibližně 70 % případů!) nebo z pánevní pobřišnice (peritonea). V případě zhoubných nádorů vaječníků se v drtivé většině (téměř 90 %) případů jedná o epitelové nádory vaječníků neboli karcinom ovaria, zatímco ostatní nádory – tzv. neepitelové nádory vaječníků – vycházejí z jiných struktur vaječníků (zbývajících 10 % případů). Viz také zhoubný nádor, vaječníky.