Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Zánět vaječníků a vejcovodů neboli adnexitida je zánět děložních adnex, tj. současný (a často oboustranný) zánět vaječníků i vejcovodů. Patogeny se do děložních adnex mohou dostat různými způsoby. Nejčastější jsou vzestupné infekce, méně časté sestupné infekce, poměrně vzácné jsou hematogenní infekce. Viz také zánět, vaječníky, vejcovody, hluboký pánevní zánět.

Zánět vejcovodu neboli salpingitida obvykle vzniká šířením zánětu z děložní dutiny. Někdy se vyskytuje současně se zánětem vaječníku, což je souhrnně označováno jako adnexitida. Viz také zánět, vejcovody.

Fimbrie vejcovodu (lat. fimbriae tubae uterinae) jsou slizniční výběžky podobající se třásním, které vybíhají z okraje nálevky vejcovodu.

Nálevka vejcovodu (lat. infundibulum tubae uterinae) je začátek vejcovodu, který je nálevkovitě rozšířen a nachází se poblíž vaječníku. Z nálevky vejcovodu vybíhají fimbrie vejcovodu. Díky svému tvaru může nálevka vejcovodu snáze zachytit zralé vajíčko v době ovulace.

Vejcovody (lat. tubae uterinae) jsou součástí ženského reprodukčního systému. Levý vejcovod a pravý vejcovod plynule navazují na horní část dělohy. Vejcovody jsou trubicovité struktury, které propojují dělohu s vaječníky. Skrze vejcovody v pravidelných intervalech (tzn. přibližně jednou za měsíc) putuje do dělohy vajíčko, ať již oplodněné nebo neoplodněné. Obrázek: Ženské vnitřní pohlavní orgány – pohled zepředu. (Zdroj: depositphotos.com)

Zánět šlachy neboli tendinitida nejčastěji vzniká v důsledku nadměrného namáhání šlachy nebo jejího poranění, často i při sportu. Často se vyskytuje na šlachách loktů, zápěstí, prstů, stehen, ale může postihovat i jiné šlachy v těle. Viz také zánět, šlachy.

Zánět příušních žláz neboli parotitida může postihovat jednu nebo obě příušní žlázy. Existují různé příčiny zánětu příušních žláz, z nichž nejznámější je virus způsobující příušnice. Viz také zánět, příušní žlázy.

Zánět tíhového váčku neboli burzitida může vzniknout následkem úrazu, autoimunitního onemocnění či infekce. Léčba se řídí podle příčiny vzniku zánětu. Viz také zánět, tíhové váčky.

Zánět ústní sliznice neboli stomatitida vzniká v důsledku porušení mikrobiální rovnováhy v ústní dutině. Ve zdravé ústní dutině žije v přirozené rovnováze nespočet mikroorganismů, především asi 300 druhů bakterií a různé kvasinky. Viz také zánět, ústní sliznice, mukozitida ústní dutiny.

Zánět slinivky břišní neboli pankreatitida může mít celou řadu příčin. Obecně je třeba rozlišovat mezi akutní pankreatitidou, která vzniká náhle, a chronickou pankreatitidou, která může být důsledkem dlouhodobé konzumace alkoholu, ale i některých onemocnění. Léčba pankreatitidy závisí na příčině onemocnění. Viz také zánět, slinivka břišní (pankreas).