Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Vrozené srdeční vady se řadí mezi nejčastější vrozené vývojové vady novorozenců. Z 1000 dětí bývá těmito vadami postiženo 7 až 10. Některé z nich bývají zjištěny již během prenatálního vývoje, jiné až po narození. Závažnost zdravotního postižení způsobeného vrozenými srdečními vadami závisí na formě a závažnosti samotného defektu. Celkové vyhlídky na vyléčení jsou nicméně dobré: i lidé s operovanými srdečními vadami obvykle mívají vysokou kvalitu života. Rozlišujeme tři velké skupiny vrozených srdečních vad: Vrozené srdeční vady bez zkratu: stenóza plicní chlopně, stenóza aortální chlopně, koarktace aorty, apod. Vrozené srdeční vady s levopravým zkratem: defekt síňového septa, defekt komorového septa, otevřená Botallova dučej, defekt atrioventrikulárního septa, apod. Komplexní srdeční vady: transpozice velkých tepen, syndrom hypoplastického levého srdce, Fallotova tetralogie, apod. Viz také vrozený, vrozené vývojové vady.

Vrozené vývojové vady vznikají v důsledku genetických poruch nebo působení vnějších vlivů během těhotenství. Mezi vnější vlivy se řadí zejména: onemocnění matky – zvláště pak virovými onemocněními, jako jsou např. zarděnky nebo příušnice, nebo i jinými nemocemi, jako je např. toxoplazmóza, nedostatek vitaminů, teratogenní látky – například vedlejší účinky léků, konzumace alkoholu, užívání drog, škodlivé fyzikální vlivy – například rentgenové a jiné ionizující záření. Závažnost vrozených vývojových vad se pohybuje od relativně snadno léčitelných (např. koňská noha) přes závažné (např. Treacher Collinsův syndrom) až po ty, které nejsou slučitelné se životem (např. pokud chybí nějaký životně důležitý orgán). Viz také vrozený, genetická porucha, vrozené srdeční vady.

Vrozené metabolické vady je jiný název pro dědičné metabolické poruchy. Viz také vrozený, metabolismus.

Srdeční frekvence neboli HR (zkratka pochází z anglického názvu heart rate) je počet srdečních stahů (tedy úderů srdce) za jednotku času, nejčastěji za minutu. U zdravého dospělého člověka je klidová srdeční frekvence přibližně 60–80 tepů za minutu. Sportovci mají klidovou srdeční frekvenci obvykle nižší než běžná populace, neboť jejich srdce je „trénovanější“. Při fyzické zátěži srdce zvyšuje svou frekvenci až na cca 200 úderů za minutu – a dokáže zvýšit i svůj tepový objem, tedy množství krve vypuzené během jednoho úderu. Viz také tepová frekvence, dechová frekvence, srdeční rytmus, tepový objem a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz srdeční frekvence.

Srdeční dutiny je souhrnné označení pro levou síň, levou komoru, pravou síň a pravou komoru.

Převodní systém srdeční (lat. systema conducens cordis) zajišťuje stimulaci a vedení vzruchu v srdci. Aby srdce mohlo vhánět krev do těla, je nutné, aby docházelo ke koordinovaným stahům buněk jednotlivých síní a komor, které se musí v rámci každé z nich současně stáhnout či uvolnit. Viz také atrioventrikulární uzel, sinoatriální uzel, Hisův svazek, Purkyňova vlákna, Tawarova raménka.

Srdeční rytmus je pravidelné střídání systoly (stahu neboli kontrakce srdečního svalu) a diastoly (uvolnění neboli relaxace srdečního svalu). Srdeční rytmus je udáván převodním systémem srdečním. Je-li srdeční rytmus narušen, hovoříme o arytmii. Viz také srdeční frekvence.

Srdeční selhání je stav, kdy srdce není schopno čerpat dostatečné množství krve do ostatních částí těla. Může se jednat o chronické srdeční selhá(vá)ní, při kterém se tento jev vyvíjí dlouhodobě, často s postupným zhoršováním stavu, nebo o akutní srdeční selhání, k němuž dochází náhle (např. vlivem akutního infarktu myokardu nebo plicní embolie). Srdeční selhání může mít nicméně řadu příčin, většinou chronických; nejčastějšími příčinami jsou hypertenze a ischemická choroba srdeční.

Chronické srdeční selhání je srdeční selhání, které trvá již tři měsíce nebo i déle. Zpočátku se může vyvinout bez významných příznaků, přičemž však dochází k pomalému zhoršování srdeční funkce až do okamžiku, kdy se u pacienta náhle objeví akutní srdeční selhání. V takové situaci musí být postižený obvykle urgentně hospitalizován.

Akutní srdeční selhání je život ohrožující stav, který vyžaduje okamžité lékařské vyšetření a léčbu. Obvykle je nutná hospitalizace. Akutní srdeční selhání může být způsobeno nově vzniklým problémem, který však při včasném lékařském zásahu může být úspěšně léčitelný. Viz také akutní, srdeční selhání.