Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Vestibulární nerv (lat. nervus vestibularis) je jednou ze dvou hlavních částí vestibulokochleárního nervu. Vestibulární nerv je tvořen senzorickými vlákny vedoucími ze smyslových receptorů ve vnitřním uchu. Tento nerv se podílí na smyslu pro rovnováhu: prostřednictvím vláskových buněk v rovnovážném ústrojí jsou získané „informace“ prostřednictvím vestibulárního nervu přenášeny do mozku, kde jsou zpracovány. Obrázek: Rovnovážné ústrojí – princip vnímání zrychlení. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také smysl pro rovnováhu, vestibulokochleární nerv.

Vestibulární aparát je jiný název pro rovnovážné ústrojí. Viz také aparát.

Vestibulární schwannom neboli neurinom akustiku je nezhoubný (benigní), pomalu rostoucí nádor, který má původ ve vestibulárním nervu, přesněji řečeno v jeho Schwannových buňkách (odtud pochází i název nádoru). Obvykle se nachází pouze na jedné straně, tedy buď nalevo nebo napravo. Vestibulární schwannom se někdy vyskytuje i jako součást tzv. neurofibromatózy typu 2 (NF2). Vestibulární schwannom v mnoha případech zůstává dlouho bez povšimnutí, někdy je objeven spíše náhodou – například při vyšetření magnetickou rezonancí. Typickými příznaky jsou postupně se zhoršující nedoslýchavost, tinnitus (ušní šelest), někdy i závratě. Rostoucí nádor může začít tlačit na hlavové nervy v jeho blízkosti, což může vést k ochrnutí mimických svalů v jedné polovině obličeje, případně k poruchám citlivosti v obličeji. Léčba se obvykle zahajuje, jakmile se objeví příznaky. Pokud je příznaků málo nebo dokonce nejsou žádné, je možné vyčkávat. V rámci tzv. aktivního sledování (angl. active surveillance) však lékaři růst nádoru monitorují, obvykle pomocí magnetické rezonance. V závislosti na velikosti nádoru a na příznacích, které způsobuje, může lékař doporučit léčbu radioterapií nebo chirurgickým zákrokem. Viz také schwannom, nádory mozku, vestibulární nerv, Schwannovy buňky.

Eferentní nervové vlákno neboli motorické vlákno je axon (dlouhý výběžek) motorického neuronu, který se táhne daleko od těla neuronu a přenáší signály nervové impulzy z centrálního nervového systému do ostatních částí těla, zejména do svalů a žláz. Viz také aferentní nervové vlákno.

Nervově zprostředkovaná hypotenze je forma hypotenze, která nastává při poruchám komunikace mezi mozkem a srdcem. Může se objevit po dlouhodobém stání, ale také jako reakce na vzrušení nebo stresové situace. Tento typ je častější u dětí a mladých lidí než u starších pacientů. Viz také hypotenze.

Nervové buňky je jiný název pro neurony. Viz také buňka.

Kraniální nervy je odborný název pro hlavové nervy. Viz také kraniální, nervy.

Spinální nervy je odborný název pro míšní nervy.

Nervosvalové onemocnění neboli neuromuskulární onemocnění je velmi široký pojem, který zahrnuje řadu různých onemocnění projevujících se nesprávným fungováním svalů. Nejčastějším příznakem těchto onemocnění je svalová slabost. Nervosvalová onemocnění mohou být vrozená (zvláště pak v případě, že v rodině se vyskytuje genetická predispozice) nebo získaná (jako následek zánětu, úrazu, ischemie) apod. Převážná většina nervosvalových onemocnění se řadí mezi vzácná onemocnění. Mezi nervosvalová onemocnění se řadí např. spinální svalové atrofie, amyotrofická laterální skleróza, svalové dystrofie, Charcotova–Marieova–Toothova nemoc a mnoho dalších.

Centrální nervový systém neboli CNS (zkratka pochází z anglického názvu central nervous system) je sjednocující a řídicí centrum nervového systému: například vyhodnocuje přicházející senzorické podněty a určuje motorickou odpověď. Centrální nervový systém se z anatomického hlediska dělí na dvě hlavní části: mozek – je uložen v lebce, mícha – prochází páteřním kanálem. Obrázek: Centrální nervový systém – schematický nákres. Mícha je znázorněna žlutě, mozek a jeho jednotlivé součásti růžově. Mezimozek není vidět, neboť se nachází mezi mozkovými hemisférami. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také centrální, nervový systém.