Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Vegetativní v souvislosti s neurologií znamená „fungující nezávisle na vůli“. Například vegetativní funkce jsou tělesné funkce, které probíhají nezávisle na vůli člověka (např. dýchání, srdeční činnost, pocení apod.). Viz také vegetativní (v mikrobiologii).

Neurologické poruchy zahrnují širokou škálu poruch, které postihují nervový systém. Neurologické poruchy mohou být způsobeny vrozenými vývojovými vadami (např. rozštěp páteře), infekčními agens (např. encefalitida), nádory (např. gliom), cévními mozkovými příhodami či neurodegenerativními onemocněními (např. Alzheimerova choroba). Jiné jsou způsobeny nepřiměřenou aktivitou neuronů (např. epilepsie) nebo se jedná o problémy s kognitivními funkcemi (např. afázie či agnozie). Některé neurologické poruchy mají psychologickou složku (např. ADHD). Viz také neurologie, porucha.

Neurologie je lékařský obor, který se zabývá výzkumem, prevencí, diagnostikou a léčbou onemocnění nervového systému. Odvozené přídavné jméno je neurologický, lékař specializující se na neurologii se nazývá neurolog. Viz také neur(o)-, -ologie.

Neurologický deficit je odborný výraz pro různé příznaky, které se objeví v případě, že přestane fungovat správná komunikace mezi mozkem a některými částmi těla. Neurologický deficit může být způsoben poraněním nebo onemocněním mozku, míchy, svalů nebo nervů, které postiženou oblast zásobují. Následkem může být ochrnutí, ztráta citlivosti, zhoršení funkce některých orgánů, abnormální reflexy, neschopnost mluvit, potíže s rovnováhou, poruchy kognitivních funkcí (například ztráta paměti nebo potíže s myšlením obecně), změny smyslového vnímání, potíže s chůzí apod. Viz také neurologie, deficit.

Spánek v souvislosti s neurologií (angl. sleep) je přirozený a periodicky se opakující stav odpočinku pro mysl a tělo, při kterém se obvykle zavírají oči a daný jedinec (ať už člověk nebo zvíře) úplně nebo částečně „ztrácí vědomí“; proto se výrazně snižuje intenzita tělesného pohybu, výrazně jsou omezeny i reakce na vnější podněty. Spánek je důležitý pro zdraví, protože zejména: obnovuje tělesné (fyzické) i duševní (psychické) síly a je prevencí celé řady onemocnění; snižuje riziko rozvoje vysokého krevního tlaku, deprese a obezity; podporuje paměť, imunitu, hormonální a metabolické pochody. Rytmus spánku a bdění řídí hypothalamus – část mezimozku, kde se kromě jiných hormonů tvoří také melatonin. Jeho vyplavení dává tělu signál, že je noc a tedy vhodná doba na spánek. Viz také spánek (v anatomii), hypn(o)- a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz spánek, spánkový apod.

Vegetativní buňka (u bakterií) je aktivní formou bakteriální buňky. Jinými slovy, vegetativní buňka se roste, probíhá v ní metabolismus, může se rozmnožovat apod. Opakem vegetativní buňky je spora, což je klidové stadium bakterie. Viz také vegetativní (v mikrobiologii), buňka.

Somatoformní vegetativní dysfunkce je jedna ze somatoformních poruch. Postižený pociťuje příznaky, které jako by byly vyvolány tělesnou poruchou orgánového systému nebo konkrétního orgánu, který nelze kontrolovat vůlí (např. srdeční funkce, trávení nebo dýchání). Postižený člověk pak má pocit, že trpí onemocněním nějaké konkrétní orgánové soustavy či orgánu (např. srdce, trávicího traktu, plic nebo močových cest). Mezi příznaky může být např. zrychlený tep, návaly pocení, dýchací obtíže, rychlejší unavitelnost, častější nucení na stolici nebo častější potřeba močení. Přesnější diagnostické vyšetření však nedokáže odhalit organickou příčinu těchto obtíží. Viz také vegetativní (v neurologii), dysfunkce.

Vegetativní v souvislosti s mikrobiologií znamená „aktivní“ či „aktivovaná“. V tomto smyslu vegetativní buňky bakterií rostou, probíhá v nich metabolismus, mohou se rozmnožovat apod. Viz také vegetativní (v neurologii).

Vegetativní má v souvislosti s lékařstvím dva různé významy: vegetativní v neurologii – fungující nezávisle na vůli, vegetativní v mikrobiologii – „aktivní“ či „aktivovaná“.

Vegetativní stav se vyznačuje tím, že člověk je na první pohled „v pořádku“, ale při bližším prozkoumání nejeví žádné známky vědomí. Člověk ve vegetativním stavu může otevírat a zavírat oči, v pravidelných intervalech se probouzet a usínat, mít základní reflexy (např. mrknout, když se lekne hlasitého zvuku, nebo stáhnout ruku, když ji někdo silně stiskne). U lidí ve vegetativním stavu funguje také regulace srdečního rytmu i dýchání bez pomoci přístrojů. Člověk ve vegetativním stavu však nevykazuje žádné smysluplné reakce, jako například sledování předmětu očima či reagování na hlasy. Nevykazuje také žádné známky prožívání emocí. Viz také vegetativní (v neurologii), poruchy vědomí, kóma.