Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Vadné držení těla (angl. poor posture nebo bad posture) je nepřirozené a „zakřivené“ postavení páteře, přičemž se však nepočítají její přirozená (fyziologická, tedy „normální“) zakřivení (tzn. krční a bederní lordóza, hrudní a křížová kyfóza). Vadné držení těla vede k tomu, že jsou přetěžovány některé klouby, svaly a obratle, což může později vést k různým zdravotním potížím. Obrázek 1: Příklady držení těla při stání: vadné (první tři zleva) a správné (zcela vpravo). (Zdroj: depositphotos.com) Obrázek 2: Příklady držení těla při sezení: vadné (vlevo a uprostřed) a správné (vpravo). (Zdroj: depositphotos.com) Viz také držení těla, správné držení těla.

Držení těla (angl. posture) je pozice, v níž člověk udržuje své tělo při stání, sezení apod. Obrázek 1: Příklady držení těla při stání: vadné (první tři zleva) a správné (zcela vpravo). (Zdroj: depositphotos.com) Obrázek 2: Příklady držení těla při sezení: vadné (vlevo a uprostřed) a správné (vpravo). (Zdroj: depositphotos.com) Viz také správné držení těla, vadné držení těla.

Správné držení těla (angl. good posture) je přirozené (fyziologické) postavení páteře, včetně jejích „normálních“ zakřivení (tzn. krční a bederní lordóza, hrudní a křížová kyfóza). Obrázek 1: Příklady držení těla při stání: vadné (první tři zleva) a správné (zcela vpravo). (Zdroj: depositphotos.com) Obrázek 2: Příklady držení těla při sezení: vadné (vlevo a uprostřed) a správné (vpravo). (Zdroj: depositphotos.com) Viz také držení těla, vadné držení těla.

Děložní tělo (lat. corpus uteri) je široká horní část dělohy, která je tvořena především silnou vrstvou svaloviny (myometria).

Cizí těleso se do oka může dostat různými způsoby – například při zpracování kovu či dřeva, dále ze skleněných střepů, následkem švihnutí větve do oka při sportu, při automobilových nehodách, ale i u dětských her, při neopatrném pohybu apod. Před vniknutím cizího tělesa do oka nás sice často uchrání reflex očního víčka, někdy to však nestačí. Velmi nepříjemné a bolestivé pocity vyvolává i malé cizí tělísko v oku (např. muška, zrnko písku) – zvláště pak v případě, se se dostane pod horní víčko.

Tělesná dysmorfická porucha se podle Mezinárodní klasifikace nemocí řadí mezi hypochondrické poruchy. Postižený člověk se prakticky neustále zabývá domnělou „vadou“ na svém těle, které přikládá neúměrně velký význam (natolik, že to významně ovlivňuje jeho každodenní život). Viz také porucha.

Tělesná konstituce je celková tělesná stavba konkrétního člověka. Někteří autoři rozdělují lidi do několika typů podle jejich tělesné konstituce, definice však nejsou zdaleka jednotné. Pro zjednodušení si stačí představit, že např. osmdesátiletý vyhublý muž má úplně jinou tělesnou konstituci než šestnáctiletý mladík, který tráví každý den minimálně hodinu v posilovně apod.

Teleterapie je jiný název pro zevní radioterapii.

Teleradioterapie je jiný název pro zevní radioterapii. Viz také radioterapie.

Řasnaté tělísko (lat. corpus ciliare) je kruhová struktura v přední části oka, která obsahuje hladkou svalovinu a pomocí tenkých vlákének je připojena k čočce. Pozoruje-li člověk nějaký blízký předmět, napnutím svalových vlákének se vazy řasnatého tělíska uvolní, tím se čočka více zaoblí a nabývá kulovitějšího tvaru. Přední komora oční se trochu zploští a duhovka se zúží. Celkově se zvyšuje optická mohutnost čočky a člověk vidí ostře do blízka. Při pohledu do dálky se čočka naopak zplošťuje, neboť vazy řasnatého tělíska čočku natahují (výše zmíněná svalová vlákénka přitom nejsou aktivní). Epitel řasnatého tělíska navíc produkuje komorovou tekutinu, která je vylučována do zadní komory oční, a odtud proudí přes zornici do přední komory oční.