Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Trojklanný nerv (lat. nervus trigeminus) neboli V. hlavový nerv je jeden z hlavových nervů. Stejně jako všechny ostatní hlavové nervy se vyskytuje v páru. Trojklanný nerv je smíšený nerv, tzn. přenáší signály oběma směry (dovnitř i ven z centrálního nervového systému). Trojklanný nerv se rozděluje na tři větve (odtud pochází i název „trojklanný“), které jsou označovány jako: nervus ophthalmicus – tato větev zásobuje přibližně oblast od středu čela až k očnici (včetně), nervus maxillaris – tato větev zásobuje přibližně oblast pod očnicí až do poloviny tváře (celou oblast horní čelisti a jejího nejbližšího okolí), nervus mandibularis – tato větev zásobuje přibližně oblast od poloviny tváře směrem dolů (celou oblast dolní čelisti a jejího nejbližšího okolí). Všechny tři větve přenášejí informace od smyslových receptorů pro dotek, teplotu a bolest (senzorická vlákna). Nervus mandibularis navíc zásobuje žvýkací svaly (motorická vlákna). Terminologická poznámka: Pro trojklanný nerv se někdy používá i zkrácený název trigeminus, který pochází z latiny (nervus trigeminus). V takovém případě se skloňuje podobně jako „virus“, např. v názvu neuralgie trigeminu. Viz také hlavové nervy.

Neuralgie trojklanného nervu je jiný název pro neuralgii trigeminu. Viz také neuralgie, trojklanný nerv.

Eferentní nervové vlákno neboli motorické vlákno je axon (dlouhý výběžek) motorického neuronu, který se táhne daleko od těla neuronu a přenáší signály nervové impulzy z centrálního nervového systému do ostatních částí těla, zejména do svalů a žláz. Viz také aferentní nervové vlákno.

Nervově zprostředkovaná hypotenze je forma hypotenze, která nastává při poruchám komunikace mezi mozkem a srdcem. Může se objevit po dlouhodobém stání, ale také jako reakce na vzrušení nebo stresové situace. Tento typ je častější u dětí a mladých lidí než u starších pacientů. Viz také hypotenze.

Nervová blokáda je lékařský zákrok, který dočasně nebo trvale „vyřadí z činnosti“ některý z periferních nervů. Zároveň je to jeden ze způsobů intervenční léčby bolesti. Úleva od bolesti spočívá v tom, že se přeruší přenos bolesti konkrétním nervem do mozku. Nervovou blokádu lékaři zvažují například po určitých operacích, při těžko zvladatelné bolesti způsobené nádorovým onemocněním nebo při neuralgii trigeminu. Při samotném zákroku lékař vstříkne lokální anestetikum (a často i další lék) do blízkosti nervu, nervového svazku nebo ganglia (shluku buněčných těl neuronů v periferním nervovém systému). Zákrok se často provádí pod kontrolou výpočetní tomografie (CT) nebo ultrazvuku: tím si lékař může být jistý, že injekce je aplikována na správné místo. Touto metodou lze dosáhnout dočasné úlevy od bolesti. Nervovou blokádu lze použít například při akutním výhřezu meziobratlové ploténky. Lékař při zákroku vstříkne lokální anestetikum (a někdy i protizánětlivý lék) těsně vedle podrážděného nervového kořene. Dlouhodobé nervové blokády (a tím i odpovídající úlevy od bolesti) lze dosáhnout zničením určitého nervu pomocí chladu, tepla nebo chemické látky. Tato metoda se používá například při silných bolestech způsobených nádorovým onemocněním. Viz také periferní nervy.

Nervové buňky je jiný název pro neurony. Viz také buňka.

Kraniální nervy je odborný název pro hlavové nervy. Viz také kraniální, nervy.

Středový nerv (lat. nervus medianus) je jeden z pěti hlavních nervů, které vycházejí z pažní pleteně. Jedná se o párovou strukturu, rozlišujeme tedy levý středový nerv a pravý středový nerv. Středový nerv prochází paží a předloktím až do ruky. Zároveň je to jediný nerv, který prochází karpálním tunelem. Viz také nervy, pažní pleteň.

Spinální nervy je odborný název pro míšní nervy.

Nervosvalové onemocnění neboli neuromuskulární onemocnění je velmi široký pojem, který zahrnuje řadu různých onemocnění projevujících se nesprávným fungováním svalů. Nejčastějším příznakem těchto onemocnění je svalová slabost. Nervosvalová onemocnění mohou být vrozená (zvláště pak v případě, že v rodině se vyskytuje genetická predispozice) nebo získaná (jako následek zánětu, úrazu, ischemie) apod. Převážná většina nervosvalových onemocnění se řadí mezi vzácná onemocnění. Mezi nervosvalová onemocnění se řadí např. spinální svalové atrofie, amyotrofická laterální skleróza, svalové dystrofie, Charcotova–Marieova–Toothova nemoc a mnoho dalších.