Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Tepová frekvence je počet tepů (měřeno v některé z tepen) za jednotku času, nejčastěji za minutu. V drtivé většině případů se tepová frekvence shoduje se srdeční frekvencí; proto bývají tyto dva pojmy často zaměňovány, zejména v souvislosti s tréninkem a pohybovou aktivitou. Tepová frekvence a srdeční frekvence se mohou vzájemně lišit u některých forem arytmie. Viz také srdeční frekvence.

Tepový objem neboli SV (zkratka pochází z anglického názvu stroke volume) je objem krve, který levá, pravá nebo obě srdeční komory vypudí do krevního oběhu při jednom úderu (přesněji řečeno během systoly). Hodnota SV je u různých lidí odlišná a závisí mj. na fyzické zátěži: při rostoucí zátěži se SV zvyšuje (a zároveň se zvyšuje i (srdeční frekvence). Hodnota SV se uvádí v mililitrech (ml): například u dospělého muže se hodnota SV levé komory typicky pohybuje mezi 70 a 100 ml. Tepový objem (SV) lze vyjádřit jako rozdíl mezi enddiastolickým objemem (EDV) a endsystolickým objemem (ESV): SV = EDV – ESV Vynásobením tepového objemu (SV) a srdeční frekvence (HR) získáme srdeční výdej (CO): CO = SV × HR Terminologická poznámka: Pro tepový objem se používá rovněž označení systolický objem. Viz také tepová frekvence, srdeční frekvence, enddiastolický objem, endsystolický objem, ejekční frakce, srdeční výdej.

Srdeční frekvence neboli HR (zkratka pochází z anglického názvu heart rate) je počet srdečních stahů (tedy úderů srdce) za jednotku času, nejčastěji za minutu. U zdravého dospělého člověka je klidová srdeční frekvence přibližně 60–80 tepů za minutu. Sportovci mají klidovou srdeční frekvenci obvykle nižší než běžná populace, neboť jejich srdce je „trénovanější“. Při fyzické zátěži srdce zvyšuje svou frekvenci až na cca 200 úderů za minutu – a dokáže zvýšit i svůj tepový objem, tedy množství krve vypuzené během jednoho úderu. Viz také tepová frekvence, dechová frekvence, srdeční rytmus, tepový objem a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz srdeční frekvence.

Rezervní srdeční frekvence neboli HRR (zkratka pochází z anglického názvu heart rate reserve) je rozdíl mezi maximální srdeční frekvencí (MHR) a klidovou srdeční frekvencí (RHR): HRR = MHR – RHR HRR má význam prakticky jen při určování cílové srdeční frekvence, o kterou by měl člověk usilovat při vytrvalostním tréninku. Viz také srdeční frekvence.

Cílová srdeční frekvence neboli THR (zkratka pochází z anglického názvu target heart rate) je hodnota srdeční frekvence, o kterou by člověk měl usilovat při vytrvalostním tréninku. Cílovou srdeční frekvenci lze vypočítat například pomocí tzv. Karvonenovy metody. Viz také srdeční frekvence.

Maximální srdeční frekvence neboli MHR (zkratka pochází z anglického názvu maximum heart rate) je hodnota srdeční frekvence, které člověk může teoreticky dosáhnout při největší možné intenzitě tělesné zátěže (rozhodně se však nedoporučuje zkoušet této frekvence dosahovat). Znalost MHR lze využít k určení cílové srdeční frekvence (THR), které by měl člověk dosahovat při vytrvalostním tréninku. Maximální srdeční frekvenci lze orientačně* vypočítat jako 220 – věk (platí pro muže i pro ženy); např. 40letý člověk má odhadovanou MHR = 220 – 40 = 180. * Pozor: Skutečná MHR se u konkrétního člověka může od orientačně vypočtené hodnoty značně lišit! Kdo to s tréninkem bere opravdu vážně, měl by si MHR nechat odborně stanovit u sportovního lékaře. Viz také srdeční frekvence.

Klidová srdeční frekvence neboli RHR (zkratka pochází z anglického názvu resting heart rate) je hodnota srdeční frekvence, kterou lze naměřit ve stavu klidu, tzn. bez tělesné zátěže a duševního vypětí. U dospělých se RHR nejčastěji pohybuje mezi 60 a 80 tepy za minutu. Obecně platí, že nižší RHR znamená výkonnější srdce a lepší tělesnou kondici. Například u vytrvalostních sportovců se může RHR blížit i 40 tepům za minutu. RHR si každý může změřit sám, a to po několika minutách strávených ve stavu naprostého tělesného i duševního klidu. Vhodnou metodou je například nahmatání jedné z krčních tepen, které se nacházejí na krku (nalevo i napravo od průdušnice). Položte si na toto místo ukazováček a prostředníček; až nahmatáte tep, spočítejte počet úderů za 15 sekund. Toto číslo vynásobte čtyřmi, získáte RHR. Viz také srdeční frekvence.

Dechová frekvence je počet nádechů za jednotku času, nejčastěji za minutu. U zdravého dospělého člověka je klidová dechová frekvence přibližně 12–20 dechů za minutu. Dechovou frekvenci nicméně může ovlivňovat mnoho různých faktorů, jako je bdělost/spánek, konzumace alkoholu, spánková apnoe, infekce nebo některá kardiovaskulární onemocnění. Při pohybové aktivitě se zvyšuje nejen dechová frekvence, ale i dechový objem. U dětí se normální dechová frekvence liší podle věku: Tabulka 1: Normální dechová frekvence u dětí, podle věku Věk Dechová frekvence (dechy za minutu) od narození do 6 měsíců 30–60 od 6 měsíců do 1 roku 30–50 od 1 roku do 3 let 24–40 od 3 do 5 let 22–34 od 5 do 12 let 16–30 od 12 do 18 let 12–20 Viz také dýchání, dechový objem, srdeční frekvence.