Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Systémová radioterapie je typ radioterapie, při níž je radioaktivní látka (například radioaktivní jód nebo radioaktivně značená monoklonální protilátka) podána pacientovi perorálně nebo injekčně; tato látka se následně vstřebá do krve a v ideálním případě začne ničit zejména nádorové buňky. Viz také systémový, radioterapie, brachyterapie, zevní radioterapie.

Definitivní radioterapie jednou z mnoha možností protinádorové léčby. Radioterapie je v tomto případě použita buď jako jediná léčba nebo jako primární léčba, a to s kurativním (nikoli paliativním) záměrem. Definitivní radioterapie se používá zejména u těch onkologických pacientů, kteří z nějakého důvodu nemohou podstoupit chirurgickou léčbu. V časných i lokálně pokročilých klinických stadiích (tedy bez metastáz) může být definitivní radioterapie rovnocennou alternativou chirurgického zákroku. Viz také radioterapie.

Zevní radioterapie, teleterapie neboli teleradioterapie je typ radioterapie využívající přístroj (tzv. lineární urychlovač), který zhoubný nádor ozařuje zevně. Viz také radioterapie, brachyterapie, systémová radioterapie.

Stereotaktická radioterapie neboli SRT (zkratka pochází z anglického názvu stereotactic radiation therapy) je druh zevní radioterapie, při které se využívá speciální zařízení k polohování pacienta a přesnému ozáření nádoru. Celková dávka záření je rozdělena do několika menších dávek, které jsou podávány v průběhu několika dnů (na rozdíl od stereotaktické radiochirurgie). SRT se používá při léčbě nádorů mozku a některých dalších onemocněních mozku. Zkoumá se využití SRT i při léčbě jiných typů zhoubných nádorů, například karcinomu plic. Viz také stereotaxe, radioterapie, stereotaktická radiochirurgie.

Radioterapie je léčebná metoda, která spočívá v ozařování nemocné tkáně vysokoenergetickými paprsky, které ji zničí. Nejčastěji se používá při protinádorové léčbě, ať jako léčba samostatná nebo v kombinaci s dalšími metodami protinádorové léčby. Ozářením lze u některých nádorů docílit jejich odstranění nebo zmenšení, prodloužení života, případně dosáhnout alespoň odstranění nebo zmírnění příznaků. Méně často radioterapie používá u některých bolestivých nenádorových stavů. Radioterapie může mít časné i pozdní vedlejší účinky. Radioterapie se dále dělí na brachyterapii, zevní radioterapii a systémovou radioterapii. Odvozené přídavné jméno je radioterapeutický, lékař specializující se na radioterapii se nazývá radioterapeut. Viz také radio-, terapie a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz radioterapie, radioterapeutický apod..

Radioterapie s modulovanou intenzitou neboli IMRT (zkratka pochází z anglického názvu intensity-modulated radiation therapy) je typ trojrozměrné radioterapie, která využívá počítačem vytvořené snímky pro zobrazení velikosti a tvaru nádoru. Během samotného výkonu jsou pak na nádor z mnoha úhlů zaměřeny tenké paprsky záření o různé intenzitě. Výsledkem je, že během radioterapie je oblast zasažená zhoubným nádorem ozařována výrazně vyšší dávkou záření než okolní zdravá tkáň. Jinými slovy, IMRT co možná nejvíce šetří zdravou tkáň v blízkosti nádoru, a minimalizuje její poškození. Viz také radioterapie.

Systémový oběh, velký krevní oběh neboli tělní oběh je oběh krve mezi srdcem a všemi ostatními částmi těla (kromě plic). Přenáší okysličenou krev k buňkám a vrací odkysličenou krev zpět do srdce. Viz také systémový, plicní oběh, krevní oběh.

Systémový lupus erythematodes (SLE) je závažné autoimunitní onemocnění pojivové tkáně, které se vyskytuje zejména u žen. Typickým příznakem je vyrážka na obličeji ve tvaru motýla, ačkoli ta se může vyskytovat i u jiných forem lupus erythematodes. SLE však postihuje řadu důležitých orgánů (mj. i mozek a ledviny). Viz také systémový.

Systémový znamená „vyskytující se v celém těle“, popř. „postihující tělo jako celek“ apod. Opakem „systémového“ je lokální. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz systémový.

Systémová sklerodermie je chronické autoimunitní onemocnění, které se projevuje nadměrnou aktivací imunitního systému, poškozením krevních cév, tuhnutím kůže (např. kolem rtů, na prstech rukou i jinde) a poškozením důležitých vnitřních orgánů. Příčiny zatím nebyly zcela objasněny, zřejmě však existuje jistá genetická predispozice. Viz také systémový, sklerodermie.