Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Svalová dysbalance je odborný výraz pro situaci, kdy nějaký sval (nebo skupina svalů) na jedné straně těla je větší nebo menší, silnější nebo slabší než odpovídající sval (nebo skupina svalů) na opačné straně těla. Svalová dysbalance může být důsledkem některých činností v každodenním životě (pokud například někdo výrazně více používá levou či pravou ruku, nohu apod.), vadného držení těla, nevyvážené pohybové aktivity apod. Viz také kosterní svalová tkáň, dysbalance.

Dysbalance je odborný výraz pro „nerovnováhu“. Například svalová dysbalance znamená nerovnováhu ve velikosti nebo síle svalů (obvykle na levé a pravé straně těla). Viz také dys-.

Svalové napětí je jiný název pro svalový tonus.

Svalová hmota je celková hmotnost kosterních svalů. Vyjadřuje se v kilogramech. Kosterní svaly tvoří vysoké procento tělesné hmotnosti: to je obvykle nejvyšší přibližně mezi 20. a 30. rokem věku, poté s rostoucím věkem postupně klesá. Udává se, že například u 25letého muže s normální váhou tvoří svalová hmota asi 44 % tělesné hmotnosti, zatímco u ženy stejného věku představuje asi 37 %. Procenta se však mohou v jednotlivých případech výrazně lišit, v závislosti na úrovni tělesné aktivity, výživovém stavu apod. Viz také kosterní svalová tkáň, tělesná hmotnost, bioelektrická impedanční analýza.

Svalový systém je orgánový systém, který umožňuje pohyb, udržuje rovnováhu, tvoří teplo. Viz také svalová tkáň, orgánový systém.

Zánět srdečního svalu neboli myokarditida se často projevuje jen mírnými nebo velmi obecnými příznaky, a proto zůstává po dlouhou dobu bez povšimnutí. V závažných případech však může způsobit vážné problémy a život ohrožující stavy. Myokarditida může mít celou řadu příčin. Léčba se pak odvíjí od zjištěné příčiny onemocnění. Viz také zánět, srdeční svalová tkáň, myokard.

Svalový a kosterní systém je jiný název pro pohybový aparát.

Onemocnění srdečního svalu bývají často zákeřná. V mnoha případech zůstávají po dlouhou dobu bez povšimnutí; pak se ale postupně začnou projevovat příznaky srdečního selhání nebo arytmie, jejichž závažnost se stále prohlubuje. V nejhorším případě mohou vést až k život ohrožujícím stavům a následkům, jako je náhlá srdeční smrt. Dle příčiny se rozlišuje mezi zánětlivými formami (tzv. myokarditida) a nezánětlivými formami (kardiomyopatie).

Svalové dystrofie (angl. muscular dystrophies) představují poměrně různorodou skupinu vzácných dědičných onemocnění, která způsobují postupnou svalovou slabost a degradaci kosterních svalů v průběhu času. Tyto poruchy se liší tím, které svaly jsou primárně postiženy, jaká je míra svalové slabosti, jak rychle se zhoršují a kdy začínají příznaky. Některé typy svalových dystrofií jsou spojeny rovněž s potížemi v jiných částech těla. Člověk, kterému byla diagnostikována svalová dystrofie, je označován jako muskulární dystrofik. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz svalová dystrofie.

Zánět svalů neboli myozitida může vzniknout idiopaticky, následkem úrazu, autoimunitního onemocnění či infekce. Léčba se řídí podle příčiny vzniku zánětu. Viz také zánět, svalová tkáň.