Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Spánek v souvislosti s neurologií (angl. sleep) je přirozený a periodicky se opakující stav odpočinku pro mysl a tělo, při kterém se obvykle zavírají oči a daný jedinec (ať už člověk nebo zvíře) úplně nebo částečně „ztrácí vědomí“; proto se výrazně snižuje intenzita tělesného pohybu, výrazně jsou omezeny i reakce na vnější podněty. Spánek je důležitý pro zdraví, protože zejména: obnovuje tělesné (fyzické) i duševní (psychické) síly a je prevencí celé řady onemocnění; snižuje riziko rozvoje vysokého krevního tlaku, deprese a obezity; podporuje paměť, imunitu, hormonální a metabolické pochody. Rytmus spánku a bdění řídí hypothalamus – část mezimozku, kde se kromě jiných hormonů tvoří také melatonin. Jeho vyplavení dává tělu signál, že je noc a tedy vhodná doba na spánek. Viz také spánek (v anatomii), hypn(o)- a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz spánek, spánkový apod.

Vegetativní v souvislosti s neurologií znamená „fungující nezávisle na vůli“. Například vegetativní funkce jsou tělesné funkce, které probíhají nezávisle na vůli člověka (např. dýchání, srdeční činnost, pocení apod.). Viz také vegetativní (v mikrobiologii).

Neurologické poruchy zahrnují širokou škálu poruch, které postihují nervový systém. Neurologické poruchy mohou být způsobeny vrozenými vývojovými vadami (např. rozštěp páteře), infekčními agens (např. encefalitida), nádory (např. gliom), cévními mozkovými příhodami či neurodegenerativními onemocněními (např. Alzheimerova choroba). Jiné jsou způsobeny nepřiměřenou aktivitou neuronů (např. epilepsie) nebo se jedná o problémy s kognitivními funkcemi (např. afázie či agnozie). Některé neurologické poruchy mají psychologickou složku (např. ADHD). Viz také neurologie, porucha.

Neurologie je lékařský obor, který se zabývá výzkumem, prevencí, diagnostikou a léčbou onemocnění nervového systému. Odvozené přídavné jméno je neurologický, lékař specializující se na neurologii se nazývá neurolog. Viz také neur(o)-, -ologie.

Neurologický deficit je odborný výraz pro různé příznaky, které se objeví v případě, že přestane fungovat správná komunikace mezi mozkem a některými částmi těla. Neurologický deficit může být způsoben poraněním nebo onemocněním mozku, míchy, svalů nebo nervů, které postiženou oblast zásobují. Následkem může být ochrnutí, ztráta citlivosti, zhoršení funkce některých orgánů, abnormální reflexy, neschopnost mluvit, potíže s rovnováhou, poruchy kognitivních funkcí (například ztráta paměti nebo potíže s myšlením obecně), změny smyslového vnímání, potíže s chůzí apod. Viz také neurologie, deficit.

Spánková apnoe doslova znamená „zástava dechu ve spánku“. Jedna z mnoha poruch spánku, která se vyznačuje právě zástavami dechu ve spánku, je odborně označována jako syndrom spánkové apnoe. Viz také spánek, apnoe.

Spánková stadia jsou různé fáze spánku, které lze rozlišit pomocí určitých diagnostických postupů (například pomocí elektroencefalografie). Podle Americké akademie spánkové medicíny (AASM) rozlišujeme 5 spánkových stadií: bdělost – člověk ještě nespí, je „vzhůru“; spánkové stadium N1 – přechodem z bdělého stavu do spánku, člověk se může ještě celkem snadno probudit; spánkové stadium N2 – probuzení již není tak snadné, po relativně krátké době člověk v ideálním případě usíná; svaly se uvolňují (relaxují); spánkové stadium N3 neboli hluboký spánek – svaly jsou uvolněné, dýchání se zpomaluje; tělo hlubokého spánku využívá mj. k regeneraci, buněčnému dělení, opravě poškozených tkání a dalším opravným mechanismům; v této době je u dětí a dospívajících vylučován růstový hormon; z hlubokého spánku se obvykle již tak snadno neprobudíme; REM spánek – v této fázi se v mozku odehrávají nejživější sny; tělesné pohyby jsou obvykle minimální, zato mozková aktivita je velmi vysoká. Grafické zobrazení těchto stadií v průběhu času (typicky během jedné noci) se označuje jako hypnogram. Obrázek: Hypnogram – schematický nákres. Na svislé ose jsou znázorněna spánková stadia, na vodorovné ose čas; na časové ose lze zároveň pozorovat spánkové cykly. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také spánek, spánkový cyklus.

Poruchy spánku jsou stavy, které se vyznačují změnami dříve obvyklého a bezproblémového spánku. Poruchy spánku mohou negativně ovlivňovat celkové zdraví i kvalitu života. Nedostatek spánku může kromě toho ovlivnit schopnost člověka bezpečně řídit a zvyšovat riziko dalších zdravotních potíží. Mezi příznaky poruch spánku patří nadměrná denní ospalost, nepravidelné dýchání nebo nadměrné pohyby během spánku, dále nepravidelný cyklus spánku a bdění a v neposlední řadě potíže s usínáním. Poruchy spánku u dospělých mají mnoho podob. Podle toho, o jakou poruchu spánku se jedná, se objevují další příznaky. Ne každá porucha spánku je spojena s vážnými zdravotními problémy. Některé akutní poruchy spánku (například jet lag po cestování letadlem) jsou relativně „neškodné“ a většinou po krátké době samy odezní. Poruchy spánku však mohou mít i organické příčiny, a někdy mohou mít í výrazně negativní dopad na tělesné i duševní zdraví. Chronické potíže se spánkem, nedostatečné množství spánku a příliš málo odpočinku mohou mít obrovský dopad na tělesnou výkonnost, psychiku i společenský život člověka. Při poruchách spánku hrají významnou roli faktory životního stylu a některé další vnější faktory. Existuje mnoho různých typů poruch spánku; například nespavost, syndrom spánkové apnoe, syndrom neklidných nohou či narkolepsie. Lékaři obvykle dokáží většinu poruch spánku účinně léčit, jakmile je správně diagnostikují. Viz také porucha, spánek, poruchy pohybu související se spánkem.

Porucha spánku s periodickými pohyby končetinami neboli PLMD (zkratka pochází z anglického názvu periodic limb movement disorder) je jedna z poruch pohybu souvisejících se spánkem. PLMD se projevuje opakovanými pohyby, nejčastěji dolními končetinami, které se vyskytují přibližně každých 20–40 sekund. Tyto pohyby mohou mít podobu krátkých svalových záškubů, trhavé pohyby nebo ohýbání nohou směrem nahoru (odborným názvem dorzální flexe). PLMD se vyskytují v epizodách, které mohou trvat od několika minut až po několik hodin. Příčina PLMD je často neznámá, ale může souviset s celou řadou dalších zdravotních potíží, včetně jiných poruch spánku. Mnoho lidí si vůbec neuvědomuje, že ve spánku hýbou končetinami. Často je na to upozorní až jejich partner(ka), protože to narušuje i jeho/její spánek. Viz také poruchy spánku, poruchy pohybu související se spánkem.

Porucha spánku s rytmickými pohyby neboli RMD (zkratka pochází z anglického názvu rhythmic movement disorder) je jedna z poruch pohybu souvisejících se spánkem. RMD se projevuje opakovanými pohyby těla při usínání nebo během spánku a vyskytuje se často u kojenců a dětí. Rytmické pohyby ve spánku mohou mít podobu otáčení trupu nebo hlavy ze strany na stranu, kývání trupem dopředu a dozadu v poloze na čtyřech, dokonce i bouchání hlavou o podložku. Většina dětí u „neškodných“ rytmických pohybů nepotřebuje žádnou pomoc, protože mohou být běžnou součástí vývoje jejich spánku. Za poruchu (RMD) jsou tyto pohyby považovány tehdy, pokud narušují kvalitu spánku opakovanými probouzeními, jsou spojeny s denními příznaky nekvalitního spánku (například poruchy soustředění, ospalost, zhoršování paměti), případně se zraněním či rizikem zranění. Viz také poruchy spánku, poruchy pohybu související se spánkem.