Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Spánek v souvislosti s neurologií (angl. sleep) je přirozený a periodicky se opakující stav odpočinku pro mysl a tělo, při kterém se obvykle zavírají oči a daný jedinec (ať už člověk nebo zvíře) úplně nebo částečně „ztrácí vědomí“; proto se výrazně snižuje intenzita tělesného pohybu, výrazně jsou omezeny i reakce na vnější podněty. Spánek je důležitý pro zdraví, protože zejména: obnovuje tělesné (fyzické) i duševní (psychické) síly a je prevencí celé řady onemocnění; snižuje riziko rozvoje vysokého krevního tlaku, deprese a obezity; podporuje paměť, imunitu, hormonální a metabolické pochody. Rytmus spánku a bdění řídí hypothalamus – část mezimozku, kde se kromě jiných hormonů tvoří také melatonin. Jeho vyplavení dává tělu signál, že je noc a tedy vhodná doba na spánek. Viz také spánek (v anatomii), hypn(o)- a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz spánek, spánkový apod.

Vegetativní v souvislosti s neurologií znamená „fungující nezávisle na vůli“. Například vegetativní funkce jsou tělesné funkce, které probíhají nezávisle na vůli člověka (např. dýchání, srdeční činnost, pocení apod.). Viz také vegetativní (v mikrobiologii).

Neurologické poruchy zahrnují širokou škálu poruch, které postihují nervový systém. Neurologické poruchy mohou být způsobeny vrozenými vývojovými vadami (např. rozštěp páteře), infekčními agens (např. encefalitida), nádory (např. gliom), cévními mozkovými příhodami či neurodegenerativními onemocněními (např. Alzheimerova choroba). Jiné jsou způsobeny nepřiměřenou aktivitou neuronů (např. epilepsie) nebo se jedná o problémy s kognitivními funkcemi (např. afázie či agnozie). Některé neurologické poruchy mají psychologickou složku (např. ADHD). Viz také neurologie, porucha.

Neurologie je lékařský obor, který se zabývá výzkumem, prevencí, diagnostikou a léčbou onemocnění nervového systému. Odvozené přídavné jméno je neurologický, lékař specializující se na neurologii se nazývá neurolog. Viz také neur(o)-, -ologie.

Neurologický deficit je odborný výraz pro různé příznaky, které se objeví v případě, že přestane fungovat správná komunikace mezi mozkem a některými částmi těla. Neurologický deficit může být způsoben poraněním nebo onemocněním mozku, míchy, svalů nebo nervů, které postiženou oblast zásobují. Následkem může být ochrnutí, ztráta citlivosti, zhoršení funkce některých orgánů, abnormální reflexy, neschopnost mluvit, potíže s rovnováhou, poruchy kognitivních funkcí (například ztráta paměti nebo potíže s myšlením obecně), změny smyslového vnímání, potíže s chůzí apod. Viz také neurologie, deficit.

Spánkový mozkový lalok nebo jen zkráceně spánkový lalok (lat. lobus temporalis cerebri) je postranní část každé mozkové hemisféry, která se nachází před týlním lalokem (jinými slovy, každý člověk má dva spánkové laloky). Ve spánkovém laloku se odehrává interpretace sluchových podnětů z vnitřního ucha, je tedy nezbytně důležitý pro sluch. Obrázek: Mozkové hemisféry – schematický nákres. V levé části obrázku jsou znázorněny čtyři hlavní mozkové laloky. V pravé části obrázku jsou vyznačeny levá a pravá mozková hemisféra, rýhy a závity. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také mozkové laloky, mozkové hemisféry.

Spánková apnoe doslova znamená „zástava dechu ve spánku“. Jedna z mnoha poruch spánku, která se vyznačuje právě zástavami dechu ve spánku, je odborně označována jako syndrom spánkové apnoe. Viz také spánek, apnoe.

REM spánek (zkratka REM pochází z anglického výrazu rapid eye movement) je fáze spánku, která se vyznačuje mj. „rychlými pohyby očí“, což je i doslovný překlad anglické zkratky. Během REM spánku se nám zdaji nejživější sny (ačkoli ne vždy si později dokážeme vybavit jejich obsah). Ve fázi REM spánku jsou tělesné pohyby obvykle minimální, zato mozková aktivita je velmi vysoká. Viz také spánek, spánková stadia, spánkový cyklus.

Spánková stadia jsou různé fáze spánku, které lze rozlišit pomocí určitých diagnostických postupů (například pomocí elektroencefalografie). Podle Americké akademie spánkové medicíny (AASM) rozlišujeme 5 spánkových stadií: bdělost – člověk ještě nespí, je „vzhůru“; spánkové stadium N1 – přechodem z bdělého stavu do spánku, člověk se může ještě celkem snadno probudit; spánkové stadium N2 – probuzení již není tak snadné, po relativně krátké době člověk v ideálním případě usíná; svaly se uvolňují (relaxují); spánkové stadium N3 neboli hluboký spánek – svaly jsou uvolněné, dýchání se zpomaluje; tělo hlubokého spánku využívá mj. k regeneraci, buněčnému dělení, opravě poškozených tkání a dalším opravným mechanismům; v této době je u dětí a dospívajících vylučován růstový hormon; z hlubokého spánku se obvykle již tak snadno neprobudíme; REM spánek – v této fázi se v mozku odehrávají nejživější sny; tělesné pohyby jsou obvykle minimální, zato mozková aktivita je velmi vysoká. Grafické zobrazení těchto stadií v průběhu času (typicky během jedné noci) se označuje jako hypnogram. Obrázek: Hypnogram – schematický nákres. Na svislé ose jsou znázorněna spánková stadia, na vodorovné ose čas; na časové ose lze zároveň pozorovat spánkové cykly. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také spánek, spánkový cyklus.

Spánkový cyklus je sled čtyř spánkových stadií, které se vzájemně střídají v poměrně stabilním a charakteristickém pořadí. Jeden spánkový cyklus trvá přibližně 90–110 minut a obvykle se opakuje 4–7× za noc: spánkové stadium N1, spánkové stadium N2, spánkové stadium N3 neboli hluboký spánek, REM spánek. Těsně po usnutí u zdravého člověka převažuje hluboký spánek, v dalších cyklech se postupně zvyšuje podíl REM spánku. Mezi dvěma cykly se člověk může i krátce probudit, například při změně polohy těla. Obrázek: Jeden spánkový cyklus trvá přibližně 90–110 minut. Během něj se vystřídají spánková stadia N1, N2, N3 a REM spánek. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také spánek, spánková stadia.