Počet výsledků: 10

Otevřít filtraci

Roup dětský (lat. Enterobius vermicularis) je tenký bělavý parazitický červ, který způsobuje enterobiózu. Dospělí samečci měří přibližně 2 až 5 mm, samičky 8 až 13 mm. Obrázek 1: Dvě samičky roupa dětského vedle pravítka (značky jsou od sebe vzdáleny 1 mm). (Zdroj: Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=219811. Obrázek: Vajíčka roupa dětského – mikroskopický snímek. (Zdroj: By Courtesy: Public Health Image Library - http://www.publicdomainfiles.com/show_file.php?id=13539970213828, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=82187868) Viz také parazitičtí červi, škrkavka dětská.

Virus dětské obrny je jiný název pro poliovirus. Viz také viry, dětská obrna (poliomyelitida).

Dětská sestra poskytuje ošetřovatelskou péči dětem všech věkových kategorií a je odpovědná za její kvalitu. Ve spolupráci s ostatními zdravotnickými pracovníky se podílí na preventivní, dispenzární, diagnostické, léčebné, rehabilitační i paliativní péči poskytované dětem. Práce dětské sestry se řadí mezi nelékařská zdravotnická povolání. Viz také sestra.

Škrkavka dětská (lat. Ascaris lumbricoides) je parazitický červ, který způsobuje askariózu. Dospělí samečci měří přibližně 20 cm, samičky až 35 cm. Průměr škrkavek je 3 až 5 mm. Obrázek: Dospělá samička škrkavky dětské. (Zdroj: Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=128661. Viz také škrkavky, askarióza, roup dětský.

Dětský skorbut je jiný název pro Möllerovu–Barlowovu nemoc.

Přenosná dětská obrna je jiný název pro poliomyelitidu. Pozor: Přenosná dětská obrna není totéž co dětská mozková obrna! Viz také přenos infekce.

Veš dětská (lat. Pediculus capitis) je bezkřídlý hmyz, který žije jako parazit ve vlasech lidí, nejčastěji dětí ve věku 6–15 let. Veš dětská bodá a saje krev, délka jejího těla se pohybuje mezi 2,0–3,5 mm. Vši mají tři páry nohou, ty jsou opatřené silnými drápy, jimiž se pevně přidržují vlasů. Samička klade vajíčka (tzv. hnidy), která přilepuje pevným tmelem na vlasy, těsně u pokožky. Vajíčka vší (nazývané hnidy) jsou ve srovnání s velikostí jejich těla poměrně velká: jejich délka je přibližně 0,8 mm. Z hnid se již za 7 dní vylíhnou larvy vší, které začínají ihned bodat a sát krev. Mezitím vlas trochu povyroste, ale prázdné vaječné obaly zůstávají pevně přilepeny a s vlasem postupně odrůstají. Jestliže je délka vlasu mezi přilepenou hnidou a pokožkou větší než 1 cm, jsou hnidy s největší pravděpodobností mrtvé, nebo již vylíhlé. Čerstvě vylíhlé larvy vší jsou světle zbarvené a jen asi 1 mm dlouhé, proto je lze snadno přehlédnout. Než dospějí, třikrát se svlékají. Celý jejich vývoj proběhne za 17–25 dní. Samičky se dožívají 3–5 týdnů a během života naklade každá z nich 50–150 vajíček. Larvy i dospělé vši sají krev nejméně třikrát denně. K přenosu vší dochází při těsném kontaktu s napadenou osobou, nejčastěji mezi příslušníky rodiny, mezi sourozenci, spolužáky ve škole nebo při letních a zimních rekreačních pobytech dětí. Přítomnost vší se projevuje nadměrným svěděním pokožky na hlavě. Někdy bývá nápadnějším příznakem lechtání, působené prolézáním vší mezi vlasy, nejčastěji po večerním ulehnutí do postele. Napadené děti bývají neklidné, trvale nevyspalé, ve škole nepozorné. Zavšivenost je především problém společenský: napadené děti se cítí nečisté, ponížené a vyloučené nejen ze společnosti svých vrstevníků, ale i dospělých (učitelů, příbuzných apod). Spolehlivým důkazem zavšivenosti je nález živých vší při vyčesávání (nejlépe hustým hřebenem „všiváčkem“) nebo při prohlídkách vlasů. Hnidy se vyskytují nejčastěji na vlasech za ušima. Hnidy z vlasů nelze odstranit žádným přípravkem: lze je jen mechanicky vyčesat, napadené vlasy jednotlivě vystříhat nebo nechat odrůst. Jediným možným preventivním opatřením proti vši dětské jsou časté prohlídky vlasů a v případě nálezu vší neodkladné odvšivení. Veš dětská vzdoruje všem běžným hygienickým úkonům, jako je běžné česání a mytí vlasů. K jejich odstranění je nutné používat přípravky k tomu určené. Používání jiných prostředků (nejznámějším je např. petrolej) může ohrožovat zdraví. Odvšivovací přípravky jsou podle zákona léčivem, a proto jsou prodávány v lékárnách. Přípravky je nutné používat přesně podle připojených návodů. Obrázek: Veš dětská (Pediculus capitis) přidržující se na lidských vlasech. (Zdroj: Von Gilles San Martin - originally posted to Flickr as Male human head louse, CC BY-SA 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=11208622) Viz také parazit, veš šatní.

Dětské lékařství neboli pediatrie je lékařský obor, který se zabývá preventivní, diagnostickou i léčebnou péčí o děti od narození až po dosažení dospělosti. Lékař specializující se na dětské lékařství se nazývá dětský lékař neboli pediatr. Viz také lékařství, praktický lékař pro děti a dorost.

Dětský botulismus je jiný název pro kojenecký botulismus. Viz také botulismus.

Dětská mozková obrna neboli DMO je souhrnné označení pro neurologické poruchy, které se objevují v kojeneckém nebo raném dětském věku a trvale ovlivňují pohyb těla, koordinaci a rovnováhu. DMO postihuje část mozku, která řídí pohyby kosterních svalů. Většina dětí s dětskou mozkovou obrnou se s touto poruchou narodí, ačkoli může být zjištěna až o několik měsíců nebo i let později. První příznaky DMO se obvykle objevují před dosažením 3 let věku dítěte. Nejčastěji se projevují nedostatečnou koordinací při provádění volních pohybů (ataxie), ztuhlými nebo napjatými svaly a přehnanými reflexy (spasticita), „nepřirozenou“ chůzí (např. vlečením jedné nohy za sebou, chůzí po špičkách, přikrčenou chůzí apod.) a svalovým napětím, které je buď příliš nízké (hypotonie), nebo naopak příliš vysoké (hypertonie). Mezi další neurologické příznaky, které se často vyskytují u lidí s DMO, se řadí ztráta sluchu a zhoršené vidění, případně potíže s ovládáním močového měchýře a konečníku. Jen u malého počtu dětí je DMO důsledkem poškození mozku v prvních měsících nebo letech života, některých závažných infekčních onemocnění (např. bakteriální meningitida), případně poranění hlavy při dopravní nehodě, pádu nebo týrání dítěte. DMO není dědičná. Pozor: Dětská mozková obrna není totéž co přenosná dětská obrna neboli poliomyelitida! Viz také mozek, paralýza (obrna).

Zobrazeno 1 až 10 z 10

Počet výsledků