Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Růstová restrikce plodu neboli FGR (zkratka pochází z anglického názvu fetal growth restriction) je patologické (abnormální) opoždění růstu plodu v děloze matky. FGR může mít různé příčiny, které mohou být podmíněny geneticky, ale často jsou důsledkem nesprávně fungující placenty, případně onemocněním nebo jiným abnormálním stavem těhotné ženy (těhotenská cukrovka, autoimunitní onemocnění, vysoký krevní tlak, užívání některých léků, užívání drog, alkoholu nebo nikotinu apod.). Terminologická poznámka: Pro růstovou restrikci plodu se používají rovněž označení intrauterinní růstová restrikce či intrauterinní růstová retardace, zkráceně IUGR (zkratka pochází z anglického názvu intrauterine growth restriction). Viz také restrikce (v medicíně), plod.

Intrauterinní růstová restrikce, intrauterinní růstová retardace neboli IUGR (zkratka pochází z anglického názvu intrauterine growth restriction) je starší označení pro růstovou restrikci plodu. Viz také intrauterinní, restrikce (v medicíně), retardace.

Restrikce v souvislosti s biologií je obranný mechanismus bakterií proti infekci bakteriofágy. Bakterie mají tzv. restrikční enzymy neboli restrikční endonukleázy, které štěpí dvouřetězcovou DNA v určitých místech na fragmenty, které jsou pak dále rozkládány jinými endonukleázami. Bakterie tímto způsobem účinně likvidují cizí DNA, která je do buňky vnesena infekčním agens (tedy bakteriofágem). Svou vlastní DNA přitom bakterie chrání před degradací prostřednictvím metylace, tj. navázáním metylových skupin (–CH3). Naopak nemetylovaná (typicky virová) DNA, která se dostane do bakteriální buňky, je restrikční endonukleázou „přestřižena“, což zabrání infekci. Viz také restrikce (v medicíně).

Restrikce v souvislosti s medicínou znamená „omezení“. Příklady: dietní restrikce – omezení v jídle, restrikce tekutin – omezení příjmu tekutin, růstová restrikce plodu – patologické (abnormální) opoždění růstu plodu v děloze matky, apod. Viz také restrikce (v biologii).

Spánková restrikce je přístup kognitivně behaviorální terapie v léčbě nespavosti. Tento postup je navržen tak, aby pokud možno odstranil dlouhé chvíle strávené beze spánku během noci. Cílem spánkové restrikce přitom není omezit skutečnou dobu spánku, ale spíše zpočátku omezit dobu strávenou v posteli. Následující kroky spočívají v postupném prodlužování doby strávené v posteli. Konkrétním příkladem je člověk, který uléhá do postele v 23:00 a vstává v 8:00, ale v průměru spí pouze 6 hodin za noc. V první fázi spánkové restrikce psychoterapeut tomuto člověku doporučí, aby v posteli strávil pouze 6 hodin (např. od 00:00 do 6:00). Zní to krutě, ale po asi týdnu dojde k výraznému snížení času stráveného bděním uprostřed noci. Obvykle lidé po týdnu omezeného času stráveného v posteli zaznamenají výrazné zlepšení kvality spánku, ale také si uvědomí, že se nevyspí dostatečně. V takovém případě je dalším krokem postupné prodlužování času stráveného v posteli o 15 až 30 minut (ovšem za podmínky, že čas strávený bděním uprostřed noci zůstává minimální). Každé nové prodloužení času stráveného v posteli je sledováno po dobu alespoň jednoho týdne, než psychoterapeut navrhne další prodloužení. Rozhodnutí o tom, kdy prodloužit čas strávený v posteli, se zakládá na procentuálním podílu celkové doby spánku v poměru k celkové době strávené v posteli – to je odborně označováno jako spánková efektivita. Pokud je průměrná spánková efektivita 85% nebo vyšší, prodlouží se doba strávená v posteli. Pokud je nižší než 80 %, doba strávená v posteli se dále omezí. V opačném případě zůstává doba strávená v posteli nezměněna. Existuje několik variant tohoto postupu a psychoterapeut zvolí tu, která nejlépe vyhovuje konkrétnímu pacientovi. Ve všech variantách postup pokračuje, dokud člověk nedosáhne bodu, po kterém již není nutné další prodloužení doby strávené v posteli, protože množství spánku je dostatečné pro optimální denní fungování. Viz také spánek, restrikce (v medicíně), nespavost, kognitivně behaviorální terapie.

Restrikce je pojem, který má několik různých významů: restrikce v medicíně – omezení (např. omezení příjmu soli apod.), restrikce v biologii – obranný mechanismus bakterií proti infekci bakteriofágy. Odvozené přídavné jméno je restrikční, případně restriktivní. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz restrikce, restrikční apod.

Plodný věk je jiný název pro reprodukční věk.

Plodnost neboli fertilita má v souvislosti s lékařstvím dva různé významy: schopnost plodit děti – v tomto smyslu se „plodnost“ týká konkrétního muže nebo ženy (jinými slovy, je-li někdo neplodný, nemůže mít vlastní děti); průměrný počet dětí připadající na jednu ženu v dané populaci – ve statistickém smyslu, většinou přesněji označováno jako „úhrnná plodnost“ (například v roce 2018 úhrnná plodnost v České republice dosáhla hodnoty 1,71 dítěte na jednu ženu). Viz také neplodnost.

Porod mrtvého plodu je vypuzení plodu (z dělohy), který nejeví známky života a má hmotnost více než 500 gramů. Nelze-li zjistit hmotnost plodu, pak je kritériem gestační stáří (od 22. týdne těhotenství dále); není-li známo ani gestační stáří plodu, kritériem je délka plodu od temene k patě (od 25 cm). Viz také porod, plod, potrat.

Plod (lat. fetus) je pozdější stadium nitroděložního vývoje mnohobuněčného organismu; u člověka se jedná o období od počátku třetího měsíce po oplodnění až do porodu. Jednotlivé fáze růstu embrya – a později plodu – jsou poměrně dobře popsány. Na konci prvního měsíce již embryo přesahuje mikroskopickou velikost. Na přelomu druhého a třetího měsíce těhotenství dosahuje formující se plod délky něco přes 2,5 cm, má vytvořený obličej a částečně zformované končetiny. Na konci třetího měsíce je má plod délku 8 cm a váží asi 30 g, má plně zformované končetiny, prsty na rukou i nohou a uši, lze rozlišit jeho pohlaví. Po čtyřech měsících je plod dlouhý asi 20 cm a váží přes 200 g. Matka může cítit jeho pohyby, zdravotník při vyšetření obvykle slyší tlukot jeho srdce. Vytváří se obočí a řasy, kůže je růžová a pokrytá jemnými chloupky zvanými lanugo. V pátém měsíci je tělo plodu pokryto tzv. kožním mázkem (lat. vernix caseosa), který slouží k jeho ochraně v plodové vodě. Na konci pátého měsíce je plod dlouhý 30 cm, váží 450 g a na hlavě má vlasy. Na konci šestého měsíce měří 35 cm, váží 900 g a jeho kůže je svraštělá. Po sedmém měsíci je plod dlouhý 40 cm, váží přes 1,3 kg a pod kůží má více tukové tkáně. U chlapců sestupují varlata do šourku. Na konci osmého měsíce je plod dlouhý 45 cm, může vážit 2,3 kg a má dobrou šanci na přežití, pokud se v této době narodí. Na konci 9. měsíce je průměrná délka plodu 50 cm a průměrná hmotnost 3,2 kg. Odvozené přídavné jméno je plodový, resp. fetální. Viz také embryo.