Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Praktický zubní lékař (PZL) je lékař primární péče vzdělaný v oboru zubního lékařství, který podle svého zaměření provádí nejširší spektrum výkonů zahrnující léčebně preventivní péči: pravidelné prohlídky chrupu, odstranění zubního kamene, zhotovení výplní (plomb) z klasických i moderních materiálů, akutní ošetření bolestivých stavů apod. Viz také zubní lékařství.

Posudková činnost praktického lékaře zahrnuje posuzování zdravotního stavu pro nejrůznější účely. Nejčastěji se jedná o posuzování dočasné pracovní neschopnosti. Praktický lékař posuzuje schopnost k mnoha činnostem, jako je řízení motorového vozidla, schopnost nosit střelnou zbraň, schopnost zúčastnit se sportovních akcí, apod. V rámci pracovnělékařské činnosti posuzuje praktický lékař schopnost osob k pracovním činnostem. Tyto posudky jsou vystavovány obvykle za přímou úhradu osob nebo za úhradu toho, kdo posudek žádá, nejčastěji zaměstnavatel. Praktický lékař připravuje také podklady pro rozhodování posudkových lékařů o důchodech a sociálních benefitech.

Praktický lékař zakládá zdravotnickou dokumentaci pacienta při jeho registraci. Obsahuje základní data pacienta, včetně čísla pojištěnce, zdravotní pojišťovnu, adresu bydliště, telefonický kontakt případně e-mail. Lékaři je vhodné sdělit kontakty na osoby blízké a zároveň komu smí být poskytovány informace o zdravotním stavu. Dále dokumentace obsahuje anamnézu rodinnou, osobní a pracovní, údaje o kouření, očkování, event. o sociálních benefitech. Předchozí registrující lékař při předání pacienta nepředává celou dokumentaci (tu musí 10 let schraňovat), ale tzv. výpis ze zdravotní dokumentace. Při přijetí do péče lékař obvykle zaznamená zjištění ze vstupní prohlídky. Dále jsou v dokumentaci vedeny záznamy o jednotlivých konzultacích, provedených vyšetřeních, očkování, odesláních a nasazené léčbě. Do dokumentace jsou také vkládány výsledky vyžádaných vyšetření, nálezy specialistů a zprávy z hospitalizací. Dokumentace může být vedena papírovou formou, ale nejčastěji je vedena elektronicky, s tím, že se nálezy tisknou. Administrativní úkony praktického lékaře jsou postupně digitalizovány. Zdravotnická dokumentace patří zdravotnickému zařízení. Pacient má ale právo do ní za přítomnosti zdravotníka nahlížet a vyžadovat kopie. Lékař je povinen v přiměřené lhůtě a za přiměřenou cenu požadované kopie pacientovi připravit.

Ordinace praktického lékaře shromažďuje citlivá data pacienta a je povinna je řádně chránit, a to především zabezpečením své elektronické i papírové zdravotní dokumentace. Při zasílání zpráv musí volit bezpečné komunikační kanály; osobní předání, poštu, event. šifrovanou elektronickou komunikaci. Jen se souhlasem pacienta lze lékařské zprávy posílat po třetích osobách, nezabezpečeným e-mailem nebo sdělovat telefonicky. Je na rozhodnutí pacienta, jak odbornou zprávu lékaři předá.

Ordinace praktických lékařů mají obvykle ordinační dobu rozdělenou na dobu pro ošetření akutních pacientů bez objednání a na dobu pro objednané pacienty. Toto rozdělení je třeba pro podporu hladkého chodu ordinace respektovat. Objednávání je možné přímo v ordinaci, pokud se jedná o následnou kontrolu, telefonicky nebo v některých ordinacích prostřednictvím internetu. Při objednávání je třeba informovat (nejčastěji sestru) o jaký druh návštěvy u lékaře se jedná; zda-li jde o konzultaci zdravotního problému, preventivní vyšetření, sepsání lázeňského návrhu, prohlídku pro posudkové účely, apod. Ekonomické ani prostorové možnosti ordinací obvykle nedovolují zaměstnávání recepčních, takže je třeba respektovat, že sestra při objednávání kromě telefonování plní zároveň řadu jiných úkolů. Objednání na čas u praktického lékaře může být ovlivněno neplánovaným akutním případem.

V každém zdravotnickém zařízení, tedy i v ordinaci praktického lékaře, by měl být zaveden interní systém kontroly a podpory kvality. Měla by také existovat možnost pro pacienty hodnotit poskytovanou péči, vznášet podněty a také podávat stížnosti. Při poskytování zdravotní péče, tak jako při každé lidské činnosti, může docházet k chybám a omylům. Dobrá vzájemná komunikace mezi zdravotníky a pacienty může riziko a následky těchto chyb a omylů zmírnit.

V ordinaci praktického lékaře pro dospělé jsou poskytovány zdravotní služby preventivní, diagnosticko-terapeutické, rehabilitační a posudkové. Nejčastějším důvodem návštěvy ordinace jsou běžná akutní onemocnění pohybového aparátu, dýchacích cest, močových cest, trávicího traktu, kůže a ošetření drobných úrazů. Jen zhruba 10–20 % pacientů s těmito problémy vyžaduje odeslání do specializované péče. V některých případech lékař posuzuje a vystavuje dočasnou pracovní neschopnost. Velkou část návštěv lékaře tvoří kontroly pacientů sledovaných pro chronická srdečně-cévní onemocnění a metabolismu (hypertenze, dyslipidemie, metabolický syndrom, diabetes mellitus). Významnou agendu v ordinaci tvoří preventivní prohlídky a prohlídky k posudkovým účelům (pracovnělékařská péče, vyšetření pro důchody a sociální výhody, vyšetření pro řidičský průkaz, zbrojní průkaz, průkaz potravináře), očkování a poradenství pro cestovatele. Další služby poskytované v ordinaci se odvíjejí od odborných kompetencí lékaře a sestry a jejich odborných zájmů. Lékař shromažďuje lékařské zprávy od jiných specialistů a může tak komplexně posuzovat zdravotní stav pacienta, být mu rádcem při rozhodování o postupu na základě znalostí jeho preferencí, zvažovat lékové interakce, apod. Lékař má obvykle přehled také o sociálních službách poskytovaných v dané oblasti a má předpoklady být koordinátorem komplexní péče o své seniory.

Všeobecná sestra podporuje praktického lékaře v klinických činnostech v ordinaci. Má na starosti organizaci čekárny a průchodnost ordinace, podílí se na administrativní agendě a vedení zdravotnické dokumentace. Je obvykle první, s kým pacient v ordinaci komunikuje. Rozsah klinických kompetencí zdravotní sestry v dané ordinaci určuje lékař. Zdravotní sestra je kompetentní k samostatnému provádění některých klinických úkonů, jako je měření základních parametrů (výška, váha, TK a P), provádění odběrů krve a vyšetření přímo v ordinaci, EKG a dalších vyšetření dostupných v praxi, ošetřování ran a očkování. Může poskytovat informace do míry, kterou určuje lékař. Je zapojena do systému kontinuálního vzdělávání.

Všeobecný praktický lékař (VPL), praktický lékař neboli „praktik“ je lékař primární péče vzdělaný v oboru všeobecného praktického lékařství, který poskytuje základní léčebně preventivní péči. V systému českého zdravotnictví se praktičtí lékaři dělí do dvou hlavních skupin: praktičtí lékaři pro děti a dorost a praktičtí lékaři pro dospělé. Praktický lékař má specifické kompetence, které zahrnují zejména: vedení prvního kontaktu s pacientem, klinické rozhodování o diagnostickém a léčebném postupu, zprostředkování specializované péče, ochrana pacienta před zbytečným vyšetřováním a léčením a koordinace péče o chronické pacienty. Pacienta vnímá komplexně; jeho přístup zahrnuje biologické, psychologické, sociální i spirituální aspekty a v komunikaci je zaměřený na pacienta. Postavení a role praktického lékaře v systému péče o zdraví se v Evropě různí. V některých zemích (např. Velká Británie, Irsko, Holandsko, Skandinávie) je lékařem rodinným a jeho péče zahrnuje nad rámec kompetencí našeho VPL péči o dětskou populaci, ambulantní gynekologii a poskytování antikoncepce.

Praktický lékař pro děti a dorost (PLDD) je lékař primární péče vzdělaný v oboru všeobecného praktického lékařství, který se specializuje na poskytování léčebně preventivní péče dětem a dorostencům. Děti registruje od narození do maximálně 19. roku věku. Po narození sleduje vývoj dítěte při pravidelných preventivních prohlídkách, provádí očkování, poskytuje poradenství rodičům, diagnostikuje a léčí akutní onemocnění a pravidelně sleduje děti trpící závažnými chorobami. Zajišťuje podle potřeby specializovanou péči. Spolupracuje se sociálními službami ve své komunitě. Viz také všeobecný praktický lékař, praktický lékař pro dospělé.