Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Povrchová žilní trombóza neboli PŽT je trombóza, která se utvoří v některé z povrchových žil. Pokud se uvnitř žíly vyskytuje zároveň zánět, jedná se o povrchovou tromboflebitidu. Viz také povrchové žíly, trombóza, hluboká žilní trombóza (HŽT).

Hluboká žilní trombóza neboli HŽT je trombóza, která se utvoří v některé z hlubokých žil, nejčastěji v dolních končetinách. Pacienti si obvykle stěžují na tahavou bolest a pocit napětí. Mezi další příznaky se může řadit pociťované teplo, viditelný otok a červenomodré zabarvení postižené oblasti. V některých případech však trombóza může probíhat i bez příznaků. Obávanou komplikací trombózy hlubokých žil dolních končetin je vznik tromboembolie: jedná se o patologický (chorobný) stav, při kterém se „utrhne“ dříve vytvořený trombus z vnitřní stěny krevní cévy, je nějakou dobu unášen krevním řečištěm (v této fázi již se jedná o tzv. embolus) a následně zablokuje tutéž cévu (jen o kousek dál) nebo jinou krevní cévu, často i na úplně jiném místě v těle. Viz také hluboké žíly, trombóza, povrchová žilní trombóza (PŽT).

Trombóza je stav, kdy se v srdečně-cévním systému vytvářejí krevní sraženiny, odborně označované jako tromby. Trombóza může vzniknout v kterékoli části srdečně-cévního systému: v žilách, v tepnách, v srdečních dutinách nebo v kapilárách. Pokud krevní sraženina zablokuje průtok krve v dané části těla, může způsobit odumření tkání, které jsou postiženými cévami zásobovány. Existují tři hlavní příčiny trombózy: zpomalení průtoku krve – například: v důsledku nedostatku pohybu, pokud je pacient upoután na lůžko (třeba po operaci), v křečových žilách; změna složení krve – například: při některých poruchách krevní srážlivosti, v důsledku výrazné ztráty tekutin, kdy se krev „zahustí“; poškození cévní stěny – například: při arterioskleróze, po operaci. Odvozené přídavné jméno je trombotický. Obrázek: Trombóza v krevní cévě – zjednodušený nákres. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také trombus, povrchová žilní trombóza, hluboká žilní trombóza.

Zánět povrchových žil je akutní zánět žilní stěny, který může být spojen i s tvorbou krevních sraženin v povrchových žilách. Jedná se o časté onemocnění, které často vzniká na podkladě existence křečových žil: více než 90 procent veškerých zánětů povrchových žil se nachází v křečových žilách. Postiženo je 30 až 40 procent pacientů se závažnými křečovými žilami, ženy častěji než muži. Viz také zánět, povrchové žíly.

Povrchová tromboflebitida je poměrně často se vyskytující onemocnění žil, kdy se v nějaké povrchové žíle současně vyskytuje trombóza i flebitida. Viz také -itida.

Povrchové žíly (lat. venae superficiales) jsou žíly, které se nacházejí blízko povrchu těla. Povrchové žíly hrají významnou roli při ochlazování povrchu těla. Je-li příliš horko, krev se přesune z hlubokých žil do povrchových žil, aby se usnadnil přenos tepla do okolí. Povrchové žíly jsou často viditelné pod kůží. Jsou-li pod úrovní srdce, někdy „vystupují na povrch“ (tzn. vyboulí se). Tento jev lze nejsnadněji pozorovat na rukou: při jejich zvednutí nad úroveň srdce krev z žil odtéká a žíly „zapadnou“ (tzn. kůže se vyrovná), po návratu rukou dolů se žíly krví opět naplní a mohou „vystupovat“. Žíly bývají viditelnější při zvedání těžkých břemen, zvláště pak u jedinců, kteří pravidelně posilují svaly na rukou. Viz také hluboké žíly, žilní perforátory, žilní systém.

Povrchová fascie (lat. fascia superficialis) je jedním ze čtyř typů fascie. Povrchová fascie se nachází téměř ve všech oblastech těla, tvoří nejspodnější vrstvu kůže a obklopuje celý trup a končetiny. Tato fasciální vrstva musí být velmi pohyblivá, proto obsahuje méně kolagenních vláken než ostatní fasciální vrstvy. Povrchová fascie je poměrně elastická a může se do jisté míry natahovat (podobně jako například punčocha), což umožňuje nárůst obvodu tělesných partií (např. během těhotenství nebo i při jiném přírůstku hmotnosti). Pokud se fascie roztáhne příliš, může v některých místech popraskat, a po následném úbytku tělesné hmotnosti (resp. porodu) se již kůže nemůže samovolně vrátit do původní podoby. Viz také fascie.

Kloubní povrch je jiný název pro kloubní plochu.

Žilní městky je jiný název pro křečové žíly.

Saturace žilní krve kyslíkem neboli SvO2 je saturace kyslíkem v žilách. Viz také krev, kyslík, saturace kyslíkem (sO2), saturace tepenné krve kyslíkem (SaO2), saturace periferní krve kyslíkem (SpO2).