Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Plicní žíly (lat. venae pulmonales) jsou čtyři žíly, které přivádějí okysličenou krev z plic do levé síně. Konkrétně to jsou: levá dolní plicní žíla (vena pulmonalis inferior sinistra), levá horní plicní žíla (vena pulmonalis superior sinistra), pravá dolní plicní žíla (vena pulmonalis inferior dextra), pravá horní plicní žíla (vena pulmonalis superior dextra). Obrázek: Průřez lidským srdcem – pohled zepředu. Povšimněte si zejména těchto částí (v závorkách jsou kurzívou uvedeny latinské názvy): levá síň (atrium sinistrum), levá komora (ventriculus sinister), pravá síň (atrium dextrum), pravá komora (ventriculus dexter), dolní dutá žíla (vena cava inferior), horní dutá žíla (vena cava superior), plicnice (truncus pulmonalis), plicní žíly (venae pulmonales), aorta (aorta). (Zdroj: By OpenStax College - Anatomy & Physiology, Connexions Web site. http://cnx.org/content/col11496/1.6/, Jun 19, 2013., CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=30148201) Viz také plíce, žíly.

Plicnice neboli plicní kmen (lat. truncus pulmonalis) je tepna, která odvádí odkysličenou krev z pravé komory do plicních tepen, kterými se dostává do plic. Obrázek: Průřez lidským srdcem – pohled zepředu. Povšimněte si zejména těchto částí (v závorkách jsou kurzívou uvedeny latinské názvy): levá síň (atrium sinistrum), levá komora (ventriculus sinister), pravá síň (atrium dextrum), pravá komora (ventriculus dexter), dolní dutá žíla (vena cava inferior), horní dutá žíla (vena cava superior), plicnice (truncus pulmonalis), plicní žíly (venae pulmonales), aorta (aorta). (Zdroj: By OpenStax College - Anatomy & Physiology, Connexions Web site. http://cnx.org/content/col11496/1.6/, Jun 19, 2013., CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=30148201)

Tlak v plicnici neboli PAP (zkratka pochází z anglického názvu pulmonary artery pressure) je krevní tlak, který působí na cévní stěnu v plicnici. Normální (fyziologické) hodnoty jsou následující: systolický tlak v plicnici (pulmonary artery systolic pressure, PASP): 15 až 28 mmHg, diastolický tlak v plicnici (pulmonary artery diastolic pressure, PADP): 6 až 16 mmHg, střední tlak v plicnici (mean pulmonary artery pressure, MPAP): 10 až 11 mmHg. Je-li MPAP v klidu chronicky zvýšen nad 20 mmHg, jedná se o tzv. plicní hypertenzi. Viz také krevní tlak, plicnice.

Žilní městky je jiný název pro křečové žíly. Viz také žíly.

Žilní přístup je jiný název pro žilní vstup. Viz také žíly.

Saturace žilní krve kyslíkem neboli SvO2 je saturace kyslíkem v žilách. Viz také žilní krev, kyslík, saturace kyslíkem (sO2), saturace tepenné krve kyslíkem (SaO2), saturace periferní krve kyslíkem (SpO2).

Metličkové křečové žíly, metličkové varixy nebo jen zkráceně metličky jsou křečové žíly o nejmenším průsvitu (0,1–2 mm). Z lékařského hlediska jsou nevýznamné, ale mohou být kosmeticky rušivé. Odborný název pro metličkové křečové žíly je mikrovarixy.

Zánět povrchových žil je akutní zánět žilní stěny, který může být spojen i s tvorbou krevních sraženin v povrchových žilách. Jedná se o časté onemocnění, které často vzniká na podkladě existence křečových žil: více než 90 procent veškerých zánětů povrchových žil se nachází v křečových žilách. Postiženo je 30 až 40 procent pacientů se závažnými křečovými žilami, ženy častěji než muži. Viz také zánět, povrchové žíly.

Zánět žil neboli flebitida je obecně zánět jakékoli žíly; nejčastěji se však toto označení používá v souvislosti se zánětem povrchových žil. Flebitida se často vyskytuje zároveň s trombózou: takový stav je označován jako tromboflebitida. Viz také zánět, žíly.

Onemocnění žil patří k nejčastějším onemocněním vůbec – udává se, že postižen je přibližně každý třetí dospělý. Pravděpodobnost onemocnění zvyšují určité rizikové faktory, jako jsou vrozená slabost žilní stěny, vyšší věk, časté sezení a stání, sedavý životní styl, strava s nízkým obsahem vlákniny, obezita, těhotenství, hormonální faktory, hypertenze, ale i další nemoci, úrazy a operace.