Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Peptid YY neboli PYY je hormon, který je produkován specializovanými buňkami v tenkém střevě, a z nich je také uvolňován do krevního oběhu. PYY se uvolňuje po jídle – a krví doputuje až do mozku, kde se naváže na specializované receptory. Vazba PYY na tyto receptory snižuje chuť k jídlu a způsobí, že člověk se po jídle cítí sytý. PYY také působí v žaludku a ve střevech, kde zpomaluje pohyb potravy trávicím traktem. Peptid YY se řadí mezi peptidové hormony. Viz také peptidy.

Vazoaktivní intestinální peptid neboli VIP (zkratka pochází z anglického názvu vasoactive intestinal peptide) je hormon, který vzniká v různých tkáních a orgánech (střeva, slinivka břišní, centrální nervový systém) a v lidském těle má celou řadu účinků. VIP například pomáhá řídit vylučování vody, elektrolytů, enzymů a žaludeční šťávy během trávení. Způsobuje také uvolnění hladkého svalstva v trávicím traktu a krevních cévách. Kromě toho má účinky na imunitní systém a centrální nervový systém (například se podílí na řízení tvorby prolaktinu v adenohypofýze a na řízení cirkadiánního rytmu). VIP je někdy využíván jako nádorový marker, neboť některé zhoubné nádory slinivky břišní jej produkují ve zvýšeném množství. VIP se řadí mezi peptidové hormony. Viz také vazoaktivní, intestinální, peptidy, hormony.

Peptid je relativně krátká lineární (nevětvená) molekula tvořená dvěma nebo více aminokyselinami (pro zjednodušení si je můžete představit jako „korálky“). Podle toho, kolik „korálků“ je spojeno, dělíme peptidy na dipeptidy, tripeptidy a oligopeptidy. Peptidy jsou jednak stavebními jednotkami proteinů, jednak produktem metabolismu proteinů (přesněji řečeno jeho katabolické části). Řetězce aminokyselin delší než oligopeptidy se označují jako polypeptidy. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz peptid.

Peptidové hormony je souhrnné označení pro skupinu hormonů, které jsou z chemického hlediska oligopeptidy, tzn. skládají se z „několika“ aminokyselin. Počet aminokyselin v různých peptidových hormonech je velmi rozmanitý: od pouhých tří (tyreotropin uvolňující hormon) až po několik desítek; jako hranice bývá nejčastěji uváděno méně než 50 aminokyselin. Hormony tvořené 50 nebo více aminokyselinami bývají označovány jako proteinové hormony. Příklady peptidových hormonů jsou: adrenokortikotropní hormon, angiotenzin, antidiuretický hormon, gastrin, ghrelin, glukagon, gonadoliberin, cholecystokinin, kalcitonin, kortikotropin uvolňující hormon, melanocyty stimulující hormon, natriuretický peptid typu B, oxytocin, peptid YY, somatoliberin, somatostatin, tyreotropin uvolňující hormon, vazoaktivní intestinální peptid, apod. Viz také peptidy, hormony, proteinové hormony.

Natriuretický peptid typu B neboli BNP (zkratka pochází z anglického názvu B-type natriuretic peptide) je peptidový hormon vylučovaný levou srdeční komorou v reakci na zvýšený objem a tlak; důsledkem je rozšíření (dilatace) krevních cév a zvýšené vylučování sodíku a vody ledvinami (do vznikající moči). To přispěje ke snížení krevního tlaku a tím i ke snížení zátěže srdce. BNP je využíván jako kardiomarker při diagnostice srdečního selhání. Viz také peptidy, NT-proBNP.

Dipeptid je peptid obsahující dvě aminokyseliny. Viz také peptidy.

Tripeptid je peptid obsahující tři aminokyseliny. Viz také peptidy.

Pankreatický polypeptid neboli PP (zkratka pochází z anglického názvu pancreatic polypeptide) je peptidový hormon sestávající z 36 aminokyselin, který vzniká v PP-buňkách slinivky břišní. Pankreatický polypeptid je produkován při konzumaci stravy bohaté na bílkoviny (proteiny). Celkově ovlivňuje sekreci slinivky břišní, a to jak exokrinní (tedy produkci pankreatické šťávy), tak endokrinní (tedy produkci ostatních pankreatických hormonů). Viz také pankreatický, polypeptidy.

Oligopeptid je peptid obsahující „několik“ aminokyselin. Počet aminokyselin se v různých definicích mírně liší: rozpětí se pohybuje od 2–4 po 20–40 aminokyselin. Někteří autoři tak do oligopeptidů zahrnují i dipeptidy a tripeptidy, jiní nikoli. Viz také peptidy.

Polypeptid je poměrně dlouhá lineární (nevětvená) molekula tvořená „mnoha“ aminokyselinami (pro zjednodušení si je můžete představit jako „korálky“). Počet aminokyselin se v různých definicích mírně liší: dolní hranicí je 20–40 aminokyselin. Kratší řetězce aminokyselin se označují jako oligopeptidy. Viz také peptidy.