Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

radio- je předpona, která znamená „využívající záření“ či „související se zářením“. Obvykle se jedná o některý druh ionizujícího záření (například rentgenové). Příklady: radioaktivita – vyzařování částic nebo elektromagnetického záření, radiochirurgie – druh zevní radioterapie, při které se využívá speciální zařízení k polohování pacienta a přesnému ozáření nádoru, a to jednou velkou dávkou záření, radioimunoterapie – radioterapie kombinovaná s imunoterapií, radionuklid – nestabilní forma chemického prvku, která se postupně rozpadá a přitom uvolňuje radioaktivní záření, radioterapie – léčebná metoda spočívající v ozařování nemocné tkáně vysokoenergetickými paprsky, které tuto tkáň zničí, apod. Viz také záření (radiace) další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz radio-.

Radioaktivní nuklid je jiný název pro radionuklid. Viz také radioaktivita.

Intervenční radiologie je podobor radiologie. Intervenční radiologie se zabývá prováděním miniinvazivních zákroků za současného využití moderních zobrazovacích metod (např. angiografie, výpočetní tomografie, magnetická rezonance či ultrazvuk). Tyto zákroky mohou být diagnostické i terapeutické a jsou prováděny s využitím buď velmi malých řezů do pacientova těla nebo přirozených tělních otvorů. Lékař specializující se na intervenční radiologii se nazývá intervenční radiolog. Viz také intervence, radiologie.

Radioaktivní jod je jiný název pro radiojod. Viz také radioaktivita, jod.

Radiologický fyzik zajišťuje radiační ochranu od zdravotnických přístrojů dle zákona 263/2016 ve zdravotnických zařízeních a ve spolupráci s lékařem se podílí na léčebné a diagnostické péči. Práce radiologického fyzika se řadí mezi nelékařská zdravotnická povolání. Viz také radiologie.

Systémová radioterapie je typ radioterapie, při níž je radioaktivní látka (například radioaktivní jód nebo radioaktivně značená monoklonální protilátka) podána pacientovi perorálně nebo injekčně; tato látka se následně vstřebá do krve a v ideálním případě začne ničit zejména nádorové buňky. Viz také systémový, radioterapie, brachyterapie, zevní radioterapie.

Radioizotop je jiný název pro radionuklid. Viz také radio-.

Léčba radiojodem je metoda v nukleární medicíně, při níž se využívá radioaktivního izotopu jodu (konkrétně jodu-131) k léčbě zhoubných i nezhoubných onemocnění štítné žlázy. V případě karcinomu štítné žlázy se po provedené operaci ničí zbytky štítné žlázy a případné metastázy. I po úplném odstranění štítné žlázy totiž mohou být v pacientově těle prokazatelné zbytky této endokrinní žlázy. Léčba radiojodem se provádí následovně: pacientovi je podána kapsle s jodem-131 (131I) – dávka je přitom každému pacientovi přizpůsobena individuálně; radioaktivní jod se ve střevech vstřebá do krevního oběhu, jehož prostřednictvím doputuje až do štítné žlázy, respektive do jejích zbývajících buněk; v těchto buňkách se radioaktivní jod ukládá a ozařuje je „zevnitř“; tímto způsobem se zničí zbývající tkáň štítné žlázy. Léčba radiojodem je vhodná zejména u papilárního a folikulárního karcinomu štítné žlázy (tedy u diferencovaného karcinomu štítné žlázy), protože tyto typy nádorů akumulují jod; tím dochází k cílenému poškození zbývajících buněk štítné žlázy, zatímco ostatní orgány jsou maximálně ušetřeny účinků radioaktivního záření. Viz také radiojod.

Radiofarmakum je léčivý přípravek, který obsahuje radioaktivní látku (přesněji řečeno jeden nebo více atomů radionuklidu) a v nukleární medicíně se používá při diagnostice nebo léčbě různých onemocnění, včetně zhoubných nádorů. Jedním z mnoha příkladů radiofarmak je radiojod. Viz také radio-.

Radiojod neboli radioaktivní jod je radioaktivní forma (přesněji řečeno radioaktivní izotop) jodu, která se používá jak v diagnostice (při některých zobrazovacích metodách), tak při léčbě některých onemocnění – například hypertyreózy (zvýšená činnost štítné žlázy) či rakoviny štítné žlázy, ale i některých dalších typů zhoubných nádorů. Používá se buď jod-123 nebo jod-131. Při zobrazovacím vyšetření pacient dostane malou dávku radiojodu, který se hromadí v buňkách štítné žlázy a některých typů nádorů – a pak může být detekován speciálním zařízením. Při léčbě rakoviny štítné žlázy pacient dostane poměrně velkou dávku radioaktivního jódu, který ničí buňky štítné žlázy. Radioaktivní jód kromě toho může být využíván například u pacientů s rakovinou prostaty (v rámci brachyterapie). Radiojod se podává ústy (perorálně) jako tekutina, případně v tobolkách, prostřednictvím infuze nebo uzavřený v tzv. radioaktivních zrnech, která se umístí buď přímo do nádoru nebo do jeho bezprostřední blízkosti – a odtud zabíjejí nádorové buňky. Viz také radio-, jod, léčba radiojodem.