Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Oxid uhličitý (CO2) je plyn, který ve tkáních vzniká jako odpadní látka a je z těla ven vylučován při dýchání.

Oxidace je chemická reakce, která probíhá při kontaktu nějaké látky s kyslíkem nebo jiným tzv. oxidačním činidlem. Příklady oxidace jsou: rezavění železných předmětů vystavených působení vzduchu, hnědnutí rozkrojeného jablka, apod. Odvozené sloveso je oxidovat, odvozené přídavné jméno je oxidační. Opakem oxidace je redukce.

Oxidační stres je stav, který může nastat, když je v těle příliš mnoho nestabilních molekul označovaných jako volné radikály – a zároveň není dostatek antioxidantů, které by jich dokázaly tělo zbavit. Oxidační stres může vést k poškození buněk a tkání. Existuje mnoho faktorů podílejících se na vzniku oxidačního stresu – například obezita, nevhodné složení stravy, kouření, pití alkoholu, užívání některých léků a některé vlivy životního prostředí (některé typy záření, přítomnost pesticidů, toxinů apod.). Dlouhodobý oxidační stres může hrát roli při stárnutí a vzniku zhoubných nádorů chronických zánětů a některých dalších onemocnění. Viz také oxidace.

Oxid uhelnatý (CO) je jedovatý (toxický) plyn bez barvy a bez zápachu. V běžném životě vzniká zejména při nedokonalém spalování dřeva nebo uhlí, ale také při kouření – tedy spalování tabáku. Jeho jedovatost (toxicita) je dána tím, že se váže k hemoglobinu mnohem pevněji než kyslík, čímž snižuje množství přenášeného (transportovaného) a využitelného kyslíku ve tkáních. Viz také otrava oxidem uhelnatým.

Oxid dusnatý (NO) je plyn, který se v malém množství přirozeně vyskytuje v lidském těle. Mimo jiné hraje rozhodující roli při rozšiřování krevních cév (řadí se proto mezi tzv. vazodilatátory).

Otrava oxidem uhelnatým je závažný stav, který je způsoben vdechováním oxidu uhelnatého. Není-li pomoc poskytnuta včas, otrava oxidem uhelnatým může v poměrně krátké době vést až k úmrtí. Oxid uhelnatý (CO) se k hemoglobinu (červenému krevnímu barvivu) váže mnohonásobně pevněji než kyslík, čímž snižuje množství přenášeného (transportovaného) a využitelného kyslíku ve tkáních. Co se týče koncentrace CO ve vzduchu, již pouhých 0,0035 % (35 ppm) může vést k prvním příznakům otravy během 6–8 hodin. Koncentrace 0,08 % (800 ppm) vede do 2 hodin k bezvědomí. Při koncentraci 1,28 % (12 800 ppm) nastává smrt během několika minut. Viz také otrava, oxid uhelnatý.

Uhličitan neboli karbonát (CO32–) je anion (záporně nabitá částice), který je odvozen od kyseliny uhličité. Viz také kyselina uhličitá, hydrogenuhličitan.

Kyselina uhličitá (H2CO3) je látka, která se přirozeně nachází v lidském těle. Z chemického hlediska se jedná o sloučeninu tvořenou oxidem uhličitým (CO2) a vodou (H2O). Kyselina uhličitá se může vyskytovat ve formě následujících aniontů: hydrogenuhličitan (HCO3–), uhličitan (CO32–). Viz také kyselina, oxid uhličitý a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz uhličitan.

Inhibitory monoaminooxidázy, IMAO neboli MAOI (druhá zkratka pochází z anglického názvu monoamine oxidase inhibitors) jsou léky, které jsou předepisovány především jako vysoce účinná antidepresiva, ale také při léčbě panické poruchy a sociální fobie. Používají se rovněž při léčbě Parkinsonovy nemoci a některých dalších onemocnění. Viz také inhibitor.

Prooxidant je látka, která podporuje tvorbu reaktivních forem kyslíku – nestabilních molekul, které mohou způsobovat poškození buněk. Odvozené přídavné jméno je prooxidační. Opakem prooxidantů jsou antioxidanty. Viz také oxidace.