Počet výsledků: 42

Otevřít filtraci

Otok mozku, edém mozku neboli mozkový edém je život ohrožující stav, který může být důsledkem úrazu hlavy, cévní mozkové příhody, infekce, hypoxie, nádoru mozku apod. Mozek je uzavřen v pevné lebce, která se samozřejmě nemůže rozšiřovat; otok mozku proto utlačuje krevní cévy, snižuje průtok krve mozkovou tkání, způsobuje ischemii (nedokrvení) a hypoxii (nedostatečný přísun kyslíku). Pokud postiženému člověku není včas poskytnuta odborná lékařská pomoc, může upadnout do kómatu nebo i zemřít. Viz také otok, mozek.

Otok neboli edém je příznak, který je charakterizován nadměrným nahromaděním tekutiny v podkoží, nejčastěji v oblasti končetin (od paží až po konečky prstů, od stehen až po články prstů na nohou), dále u vnitřních orgánů nebo v tělních dutinách (perikard, břicho). V podkoží je dobře rozpoznatelný v oblasti víček, na tváři, hřbetu ruky a nohy, v oblasti šourku. Mezi příznaky otoku se řadí pocit napjaté kůže, pocit těžkých rukou nebo nohou, klouby postižené končetiny mohou být hůře pohyblivé. Mohou být přítomny i další příznaky, které závisí na příčině otoku. Otok očních víček se vyskytuje běžně, např. při únavě a nevyspání. Otok bérců může být výsledkem dlouhého stání, při horkém počasí nebo na sklonku dne. V tom případě není potřeba ho léčit. Příčinou otoku může být chronická žilní nedostatečnost, srdeční selhání, onemocnění ledvin, onemocnění jater, hluboká žilní trombóza, infekce apod. Otoky se mohou objevovat rovněž po dlouhém sezení nebo stání, dále během menstruace nebo těhotenství. Časté jsou otoky dolních končetin žilního a oběhového původu. Asymetrické, tj. postihující jednu končetinu, bývají otoky při žilní trombóze nebo zánětu žil. Vhodné je polohování končetin, usnadňující odtok krve a elastická fixace, napomáhající krevnímu návratu do srdce. Vhodná je chůze. Lékař může doporučit léky, které mohou ulevit od obtíží. U žilní nedostatečnosti a oběhového selhávání bývají otoky oboustranně symetrické. Otoky mohou být způsobeny i poruchem odtoku lymfy. Tyto otoky – tzv. lymfedémy – se velmi špatně ovlivňují a mohou být enormní. Rozlišení původu otoků je někdy obtížné a vyžaduje specializované vyšetření. Viz také alveolární edém, intersticiální edém, lymfedém, plicní edém.

Mozkový edém je jiný název pro otok mozku. Viz také mozek, edém.

Střední mozek (lat. mesencephalon) je první ze tří oblastí mozkového kmene. Nachází se mezi mezimozkem (vpředu) a Varolovým mostem (dole). Střední mozek souvisí se zrakem, sluchem, motorikou, spánkem a bděním, ostražitostí a regulací teploty. V oblasti středního mozku se k mozkovému kmeni připojují dva páry hlavových nervů (okohybný a kladkový). Viz také mozek.

Koncový mozek (lat. telencephalon) je jednou ze čtyř hlavních částí mozku a tvoří asi 83 % jeho celkové hmoty. Koncový mozek je tvořen dvěma mozkovými hemisférami. Obrázek: Centrální nervový systém – schematický nákres. Koncový mozek je znázorněn v horní části obrázku. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také mozek.

Mozkové pleny jsou meningy nacházející se v oblasti mozku.

Ischemická cévní mozková příhoda (iCMP) je jedním ze dvou „hlavních“ typů cévní mozkové příhody. Při iCMP je v mozku narušen krevní oběh. Příčinou je obvykle krevní sraženina (trombus), která zablokuje některou z tepen zásobujících mozek. Tato krevní sraženina se může vytvořit (a často se i vytváří) mimo samotný mozek, např. v krční tepně nebo v srdci, a krevním řečištěm je pak zanesena do mozku, kde zablokuje některou z jeho cév. Krevní sraženina však může vzniknout i přímo v mozku. V obou případech je důsledek stejný: nervové buňky nejsou dostatečně zásobovány kyslíkem a živinami, a proto odumírají. V závislosti na tom, která oblast mozku je postižena, se pak vyskytují určité neurologické příznaky, mezi které může patřit např. jednostranné ochrnutí, poruchy řeči nebo zraku. Viz také ischemie, cévní mozková příhoda, hemoragická cévní mozková příhoda.

Zánět mozkových blan je lidové označení pro zánět mozkomíšních plen.

Podvěsek mozkový je jiný název pro hypofýzu.

Mozkové komory (lat. ventriculi cerebri) jsou čtyři vzájemně propojené dutiny uvnitř mozku, které jsou vystlané ependymovými buňkami a vyplněné mozkomíšním mokem. Mozkomíšní mok odtéká ze čtvrté mozkové komory do prostoru, který obklopuje mozek a míchu. První a druhá komora jsou postranní komory (ventriculi laterales) a jsou uloženy v mozkových hemisférách. Třetí komora (ventriculus tertius) je úzká nálevkovitá struktura, která se nachází mezi pravým a levým thalamem, těsně nad mozkovým kmenem. Čtvrtá komora (ventriculus quartus) je struktura přibližně ve tvaru kosočtverce, která probíhá podél mozkového kmene. Má čtyři otvory, kterými mozkomíšní mok odtéká do subarachnoidálního prostoru a do centrálního kanálku míchy. Funkcí mozkových komor je produkovat a vylučovat mozkomíšní mok, který chrání a udržuje „v kondici“ centrální nervový systém. Mozkomíšní mok neustále omývá mozek i míchu a odvádí z nich toxiny a odpadní látky, které se uvolňují z nervových buněk. Viz také mozek.

Zobrazeno 1 až 10 z 42

Počet výsledků