Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Nutriční doplňky jsou doplňky stravy, které jsou určeny k dodání živin, které by jinak nemusely být konzumovány v dostatečném množství; může se jednat například o vitaminy, minerální látky, proteiny, aminokyseliny nebo jiné živiny. Nutriční doplňky se obvykle užívají ve formě kapslí, tablet nebo tekutin, a lékař je může předepsat pacientům, kteří jsou ohroženi – nebo již trpí – podvýživou (malnutricí). Viz také nutrice (výživa), doplněk stravy.

Proteinové doplňky stravy jsou koncentrované zdroje proteinů (bílkovin) z potravin živočišného nebo rostlinného původu, jako jsou mléčné výrobky, vejce, rýže nebo hrách. Jedná se speciální typ doplňků stravy a nabídka těchto produktů je velmi široká. Vzájemně se od sebe liší nejen zdrojem proteinů, ale i aminokyselinovým složením a potenciálními přínosy pro lidské tělo. Proteinové doplňky stravy se těší poměrně velké oblibě zejména u sportovců, kteří jejich prostřednictvím chtějí dosáhnout růstu svalové hmoty. Nicméně jako u každého jiného doplňku stravy je vhodné jejich užívání předem konzultovat s lékařem, nebo alespoň s kvalifikovaným výživovým poradcem. Příliš vysoký příjem proteinů totiž zatěžuje metabolismus a ledviny. Neodborné užívání proteinových doplňků stravy může kromě toho vést ke zvýšenému vylučování vápníku a fosfátů močí – a důsledkem může být snížení hustoty kostní hmoty (!). Viz také proteiny (bílkoviny), doplněk stravy.

Nutriční asistent vykonává činnosti v rámci specifické ošetřovatelské péče pod odborným dohledem nutričního terapeuta a dále se ve spolupráci s lékařem podílí na preventivní, léčebné a diagnostické péči v oboru klinická výživa. Nutriční asistent absolvoval minimálně střední odbornou školu se specializací na výživu člověka. Může působit v nemocnicích, domovech pro seniory, lázeňských zařízeních, školních jídelnách apod. Práce nutričního asistenta se řadí mezi nelékařská zdravotnická povolání. Viz také nutrice (výživa), dietologie, nutriční terapie, výživové poradenství.

Nutriční stav je jiný název pro výživový stav. Viz také nutrice (výživa).

Nutriční podpora je zajištění dostatečného množství energie a živin u pacientů, kteří toho nejsou schopni dosáhnout prostřednictvím běžné stravy. Nutriční podpora je poskytována například pacientům, kteří: mají poruchu polykání, trpí nechutenstvím, trpí výraznou malnutricí, z jakéhokoli důvodu nemohou vstřebávat živiny prostřednictvím trávicího traktu. Pokud má pacient potíže s příjmem potravy nebo trávením, je někdy nutné zajistit výživu pomocí umělé výživy, která je speciálně sestavena tak, aby poskytovala správnou rovnováhu tuků, bílkovin, cukrů, vitaminů a minerálních látek. Přípravky umělé výživy mohou být podávány: do střeva, kde se vstřebávají obvyklým způsobem, což je označováno jako enterální výživa, do krevního oběhu prostřednictvím infuze, čímž se „obchází“ trávicí trakt, což je označováno jako parenterální výživa. Viz také nutrice (výživa), enterální výživa, parenterální výživa, umělá výživa.

Nutriční screening je „proces, jehož cílem je identifikovat jedince, který je podvyživený nebo u kterého hrozí riziko podvýživy, a určit, zda je indikováno podrobné nutriční vyšetření“ (definice Americké společnosti pro enterální a parenterální výživu, angl. American Society for Enteral and Parenteral Nutrition). Viz také nutrice (výživa), screening.

Nutriční denzita (angl. nutrient density) je poměr živin obsažených v dané potravině a celkové energetické hodnoty této potraviny: Potraviny s vysokou nutriční denzitou se vyznačují nejen vysokým obsahem živin, ale i relativně nízkým obsahem kalorií. Tyto potraviny obsahují velké množství vitaminů, minerálních látek, polysacharidů, proteinů a nenasycených tuků. Řadí se mezi ně například ovoce a zelenina, celozrnné výrobky (pečivo, těstoviny, müsli), nízkotučné mléčné výrobky (tvaroh, jogurt, podmáslí, sýr), tučné ryby (sleď, losos, makrela, platýs nebo tuňák) a mořské plody, libové maso, vejce, luštěniny (fazole, hrách, čočka), ořechy a semena. Naopak potraviny s nízkou nutriční denzitou se vyznačují nízkým obsahem živin a vysokým obsahem kalorií. Jsou to nejen „typická“ jídla z fast foodu, ale také různé sladkosti, zmrzlina, bonbóny, uzeniny, smažené bramborové lupínky apod. Viz také nutrice (výživa), denzita, energetická denzita.

Nutriční terapie je léčba založená na výživě. Zahrnuje kontrolu stavu výživy člověka a podávání správných potravin nebo živin k léčbě některých onemocnění, jako jsou diabetes mellitus, srdečně-cévní onemocnění či zhoubný nádor. Nutriční terapie je zároveň uznávána jako nelékařský zdravotnický obor, který se zabývá širokou škálou témat: od jednoduchých změn ve stávajícím způsobu stravování až po umělou výživu. Nutriční terapie může pacientům pomoci rychleji se zotavit a strávit méně času v nemocnici. Odborník na nutriční terapii se nazývá nutriční terapeut, odvozené přídavné jméno je nutričně terapeutický. Práce nutričního terapeuta se řadí mezi nelékařská zdravotnická povolání. Nutriční terapeut absolvoval minimálně bakalářské vzdělání specializované na výživu člověka. Obvykle působí v nemocnici a spolupracuje s ošetřujícím lékařem. Viz také nutrice (výživa), terapie, dietoterapie, dietologie, nutriční asistent, výživové poradenství.

Potraviny s vysokou nutriční denzitou (angl. nutrient-dense foods) se vyznačují nejen vysokým obsahem živin, ale i relativně nízkým obsahem kalorií. Tyto potraviny obsahují velké množství vitaminů, minerálních látek, polysacharidů, proteinů a nenasycených tuků. Řadí se mezi ně například ovoce a zelenina, celozrnné výrobky (pečivo, těstoviny, müsli), nízkotučné mléčné výrobky (tvaroh, jogurt, podmáslí, sýr), tučné ryby (sleď, losos, makrela, platýs nebo tuňák) a mořské plody, libové maso, vejce, luštěniny (fazole, hrách, čočka), ořechy a semena. Viz také živiny, nutriční denzita.

Nutriční anamnéza je odborný název pro výživovou anamnézu. Viz také nutrice (výživa), anamnéza.