Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Neurokognitivní porucha je pojem používaný v neurologii, který označuje snížené mentální funkce v důsledku jiného než duševního onemocnění. Často se používá jako synonymum (avšak nesprávně!) pro demenci. Příčiny vzniku neurokognitivní poruchy mohou být velmi rozmanité. Zhruba je lze rozdělit do několika skupin: Poranění mozku způsobené úrazem – důsledkem může být krvácení do mozku (intracerebrální krvácení) nebo do prostoru kolem mozku (subarachnoidální krvácení), krevní sraženina uvnitř lebky způsobující tlak na mozek (subdurální nebo epidurální hematom) či otřes mozku. Potíže související s dýcháním – nízký obsah kyslíku v těle (hypoxie) nebo naopak vysoká hladina oxidu uhličitého v těle (hyperkapnie). Kardiovaskulární příčiny – cévní mozková příhoda, tranzitorní ischemická ataka, zánět endokardu, zánět srdečního svalu apod. Neurodegenerativní onemocnění – Alzheimerova choroba, Parkinsonova nemoc apod. Demence z metabolických příčin – onemocnění ledvin, jater nebo štítné žlázy (hypertyreóza nebo hypotyreóza), nedostatek vitaminů (zejména vitaminu B1, vitaminu B12 nebo kyseliny listové) apod. Patologické stavy související s drogami a alkoholem, včetně abstinenčního syndromu. Infekce – jakákoli náhle vzniklá (akutní) nebo dlouhodobá (chronická) infekce, zánět mozku, zánět mozkomíšních plen, pozdní stadium syfilis apod. Ke vzniku neurokognitivní poruchy mohou vést někdy i komplikace nádorového onemocnění a vedlejší účinky protinádorové léčby, zvláště pak chemoterapie. Viz také neur(o)-, kognitivní, porucha.

Neurologické poruchy zahrnují širokou škálu poruch, které postihují nervový systém. Neurologické poruchy mohou být způsobeny vrozenými vývojovými vadami (např. rozštěp páteře), infekčními agens (např. encefalitida), nádory (např. gliom), cévními mozkovými příhodami či neurodegenerativními onemocněními (např. Alzheimerova choroba). Jiné jsou způsobeny nepřiměřenou aktivitou neuronů (např. epilepsie) nebo se jedná o problémy s kognitivními funkcemi (např. afázie či agnozie). Některé neurologické poruchy mají psychologickou složku (např. ADHD). Viz také neurologie, porucha.

Neurovývojové poruchy představují skupinu poruch, které postihují vývoj nervového systému. Důsledkem jsou abnormální (nenormální) funkce mozku, které mohou ovlivňovat emoce, schopnost učení, sebekontrolu a paměť. Neurovývojové poruchy lze rozdělit do tří hlavních skupin: mentální postižení, poruchy psychického vývoje (mezi ně se řadí mj. poruchy řeči a jazyka, poruchy učení či poruchy autistického spektra), poruchy chování a emocí (mezi se řadí hyperkinetické poruchy, ADHD a tikové poruchy). Většina neurovývojových poruch je diagnostikována u chlapců. Odborníci se domnívají, že tento rozdíl mezi pohlavími může být podmíněn geneticky. Konkrétní rizikové faktory pro vznik neurovývojových poruch však dosud nebyly odhaleny. Viz také neur(o)-, porucha.

Neuroendokrinní znamená „vztahující se k interakci (vzájemnému působení) mezi nervovým systémem a endokrinním systémem“. Například neuroendokrinní buňky uvolňují do krve hormony v reakci na signál z nervového systému. Viz také neur(o)-, endokrinní.

Neuroendokrinní buňky jsou buňky, které do krve uvolňují hormony v reakci na signál z nervového systému. Viz také neuroendokrinní, buňky.

Neuroleptika je starší označení pro antipsychotika. Viz také neur(o)-.

Neuroparalýza je ochrnutí v důsledku onemocnění nebo jiného poškození nervu, který zásobuje postiženou část těla. Odvozené přídavné jméno je neuroparalytický (například botulismus je neuroparalytické onemocnění). Viz také neur(o)-, paralýza.

Postgangliový neuron je nervová buňka (přesněji řečeno motorický neuron), jejíž buněčné tělo se nachází v autonomním gangliu, zatímco její nervové vlákno (axon) vede až do místa určení, typicky do nějakého orgánu (hladkého svalu, srdečního svalu, žlázy apod.). Obrázek: Zjednodušené schéma periferního nervového systému v oblasti míšních nervů. Somatický nervový systém (SNS) zásobuje vůlí ovladatelné kosterní svaly (levá část obrázku), zatímco autonomní nervový systém (ANS) zásobuje části těla, které vůlí ovládat nelze, např. hladkou svalovinu v tenkém střevě (pravá část obrázku). (Zdroj: depositphotos.com) Viz také post-, ganglion, neurony, autonomní ganglia, pregangliový neuron.

Neurilema je nejhořejší vrstva myelinové pochvy, která obklopuje nervové vlákno (axon) neuronu v periferním nervovém systému. V neurilemě se nachází cytoplazma a jádro Schwannovy buňky, která tvoří daný úsek myelinové pochvy. Viz také neur(o)-.

Vegetativní v souvislosti s neurologií znamená „fungující nezávisle na vůli“. Například vegetativní funkce jsou tělesné funkce, které probíhají nezávisle na vůli člověka (např. dýchání, srdeční činnost, pocení apod.). Viz také vegetativní (v mikrobiologii).