Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Vegetativní v souvislosti s neurologií znamená „fungující nezávisle na vůli“. Například vegetativní funkce jsou tělesné funkce, které probíhají nezávisle na vůli člověka (např. dýchání, srdeční činnost, pocení apod.). Viz také vegetativní (v mikrobiologii).

Neurologické poruchy zahrnují širokou škálu poruch, které postihují nervový systém. Neurologické poruchy mohou být způsobeny vrozenými vývojovými vadami (např. rozštěp páteře), infekčními agens (např. encefalitida), nádory (např. gliom), cévními mozkovými příhodami či neurodegenerativními onemocněními (např. Alzheimerova choroba). Jiné jsou způsobeny nepřiměřenou aktivitou neuronů (např. epilepsie) nebo se jedná o problémy s kognitivními funkcemi (např. afázie či agnozie). Některé neurologické poruchy mají psychologickou složku (např. ADHD). Viz také neurologie, porucha.

Neurologie je lékařský obor, který se zabývá výzkumem, prevencí, diagnostikou a léčbou onemocnění nervového systému. Odvozené přídavné jméno je neurologický, lékař specializující se na neurologii se nazývá neurolog. Viz také neur(o)-, -ologie.

Neurologický deficit je odborný výraz pro různé příznaky, které se objeví v případě, že přestane fungovat správná komunikace mezi mozkem a některými částmi těla. Neurologický deficit může být způsoben poraněním nebo onemocněním mozku, míchy, svalů nebo nervů, které postiženou oblast zásobují. Následkem může být ochrnutí, ztráta citlivosti, zhoršení funkce některých orgánů, abnormální reflexy, neschopnost mluvit, potíže s rovnováhou, poruchy kognitivních funkcí (například ztráta paměti nebo potíže s myšlením obecně), změny smyslového vnímání, potíže s chůzí apod. Viz také neurologie, deficit.

Spánek v souvislosti s neurologií (angl. sleep) je přirozený a periodicky se opakující stav odpočinku pro mysl a tělo, při kterém se obvykle zavírají oči a daný jedinec (ať už člověk nebo zvíře) úplně nebo částečně „ztrácí vědomí“; proto se výrazně snižuje intenzita tělesného pohybu, výrazně jsou omezeny i reakce na vnější podněty. Spánek je důležitý pro zdraví, protože zejména: obnovuje tělesné (fyzické) i duševní (psychické) síly a je prevencí celé řady onemocnění; snižuje riziko rozvoje vysokého krevního tlaku, deprese a obezity; podporuje paměť, imunitu, hormonální a metabolické pochody. Rytmus spánku a bdění řídí hypothalamus – část mezimozku, kde se kromě jiných hormonů tvoří také melatonin. Jeho vyplavení dává tělu signál, že je noc a tedy vhodná doba na spánek. Viz také spánek (v anatomii), hypn(o)- a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz spánek, spánkový apod.