Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Nízkomolekulární hepariny jsou léky, které se řadí mezi antikoagulancia. Používají se například k prevenci trombózy, dále při léčbě hluboké žilní trombózy nebo při léčbě infarktu myokardu. Viz také molekula, heparin.

Heparin je polysacharid, který brání srážení krve tím, že blokuje přeměnu protrombinu na trombin (obě tyto látky se řadí mezi tzv. koagulační faktory), a tím i přeměnu fibrinogenu na fibrin. Heparin se řadí mezi antikoagulancia a používá se i do zkumavek na odběr krve, aby se v nich krev nesrážela. Viz také nízkomolekulární hepariny.

Heparansulfát je glykosaminoglykan, který se nachází například v aortě a v plicích. Z biochemického hlediska se jedná o polysacharid, který je tvořen opakujícími se disacharidovými jednotkami; opakující se jednotkou je v tomto případě (nejčastěji) kyselina glukuronová a N-acetylglukosamin s různě navázanými sulfátovými skupinami (viz obrázek). Podobně jako ostatní glykosaminoglykany má i heparansulfát záporný náboj, díky kterému má schopnost vázat na sebe vodu. Tím zvyšuje elasticitu (pružnost) tkání nebo slouží jako biologické „mazivo“. Obrázek: Chemická struktura heparansulfátu: konec každé úsečky (není-li na ní zakreslen atom jiného chemického prvku, např. kyslíku, dusíku nebo vodíku) znázorňuje jeden atom uhlíku. Nejčastější disacharidovou jednotku heparansulfátu tvoří kyselina glukuronová navázaná na N-acetylglukosamin (GlcNAc): toto uspořádání obvykle tvoří přibližně 50 % všech disacharidových jednotek. Sulfátové skupiny mohou být napojeny v různých místech (na obrázku je znázorněn strukturní vzorec jedné z mnoha možností jejich napojení). (Zdroj: By J3D3 - Derivative work from by Hsa2011, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=48484589) Viz také sulfát, glykosaminoglykany.