Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Mediátorová RNA (mRNA) je jednořetězcová molekula RNA, která je uvnitř jádra zjednodušeně řečeno „přepsána“ z DNA (viz proteosyntéza), poté upravena v rámci tzv. posttranskripčních modifikací a následně uvolněna do cytoplazmy, kde je „překládána“ do polypeptidu. Viz také mRNA vakcína, ribonukleová kyselina, proteosyntéza.

RNA je zkratka pro ribonukleovou kyselinu.

Transferová RNA (tRNA) je jednořetězcová molekula RNA, která se podílí na procesu proteosyntézy. Existuje větší množství transferových RNA, z nichž každá se váže na zcela konkrétní aminokyselinu. Kromě toho se každá tRNA vyznačuje přítomností tzv. antikodonu (kombinace tří nukleotidů), který se váže na odpovídající kodon (rovněž kombinace tří nukleotidů) mediátorové RNA. Díky tomu může postupně vzniknout požadovaný polypeptid a následně i protein. Viz také ribonukleová kyselina, proteosyntéza.

DNA-dependentní RNA-polymeráza je enzym, který hraje klíčovou úlohu při transkripci („přepisu“) genetické informace z DNA do mRNA (viz proteosyntéza).

RNA vakcína je jiný název pro mRNA vakcínu. Viz také RNA, vakcína.

Nekódující RNA je jakákoli RNA, která nekóduje žádný protein. Příkladem nekódující RNA je transferová RNA. Viz také nekódující DNA.

RNA viry tvoří velmi rozsáhlou skupinu virů, jejichž genetická informace je uložena v RNA. Podle toho, zda je obsažená RNA jednořetězcová nebo dvouřetězcová, se RNA viry dále člení na: jednořetězcové RNA viry neboli ssRNA viry – zkratka pochází z anglického výrazu single-stranded ribonucleic acid (tyto RNA viry významně převažují), dvouřetězcové RNA viry neboli dsRNA viry – zkratka pochází z anglického výrazu double-stranded ribonucleic acid. Mezi onemocnění, která u člověka způsobují RNA viry, se řadí například rýma, chřipka, SARS, MERS, COVID-19, vzteklina, poliomyelitida, spalničky a mnoho dalších. Viz také viry, DNA viry.

RNA nukleotidy jsou nukleotidy, které se vyskytují v RNA. Konkrétně jsou to nukleotidy, jejichž nukleovými bázemi jsou adenin (A), cytosin (C), guanin (G) a uracil (U). Viz také RNA, nukleotidy, DNA nukleotidy.

Sekvenování RNA je laboratorní metoda, která slouží k určení přesné sekvence (pořadí) nukleotidů, které tvoří všechny molekuly RNA v buňce. Jedná se tedy o RNA nukleotidy, jejichž tzv. nukleovými bázemi jsou adenin (A), cytosin (C), guanin (G) a uracil (U). RNA v buňkách vzniká „přepisem“ (odborně transkripcí) genetické informace z konkrétních úseků DNA. V sekvenci různých molekul RNA jsou obsaženy informace pro tvorbu různých proteinů a plnění dalších důležitých funkcí. V lékařském výzkumu lze pomocí sekvenování RNA získat informace o tom, které geny jsou exprimovány („zapnuty“) v různých typech buněk, a také kdy a jak jsou tyto geny exprimovány. To může vědcům pomoci pochopit příčiny vzniku některých onemocnění, například rakoviny. Viz také sekvenování, RNA, sekvenování DNA, sekvence (v biochemii).