Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Malignita doslova znamená „zhoubnost“ (jakožto vlastnost zhoubného nádoru). Význam pojmu „malignita“ se však od dob jeho vzniku posunul a dnes se častěji používá pro označení samotného zhoubného nádoru. Odborníci v tomto smyslu rozlišují různé typy malignit: Karcinom je malignita, která začíná v buňkách epitelové tkáně, tzn. buď v kůži nebo ve tkáních, které lemují nebo pokrývají vnitřní orgány. Sarkom je malignita, která začíná v buňkách pojivové tkáně, tzn. v kostech, chrupavkách, v tukové tkáni, ve svalech, krevních cévách apod.. Leukemie je malignita, která začíná v krvetvorné tkáni, například v kostní dřeni. Lymfom a mnohočetný myelom jsou malignity, které začínají v buňkách imunitního systému. Zhoubné nádory centrálního nervového systému jsou malignity, které začínají v tkáních mozku a míchy. Viz také maligní, zhoubný nádor.

Nádory hraniční malignity (angl. borderline tumours) jsou nádory, které vykazují buněčné změny typické pro zhoubný nádor, avšak nešíří se do okolních tkání. Nelze je proto jednoznačně klasifikovat jako nezhoubné (benigní) nebo zhoubné (maligní). Nádory hraniční malignity jsou často diagnostikovány v časném stadiu a mají dobrou prognózu. Viz také nádor, malignita.

Hematologické malignity neboli nádorová onemocnění krve jsou zhoubné nádory, které vznikají v krvetvorné tkáni a tradičně se dělí podle toho, kde se onemocnění poprvé objevilo (viz tabulka). Tabulka: Názvosloví hematologických malignit Místo, kde se onemocnění poprvé objevilo Souhrnné označení pro skupinu hematologických malignit Příklady hematologických malignit krev leukemie akutní lymfoblastická leukemie (ALL), akutní myeloidní leukemie (AML), chronická myeloidní leukemie (CML), chronická lymfocytární leukemie (CLL) lymfatické uzliny lymfomy Hodgkinův lymfom, non-Hodgkinův lymfom kostní dřeň myelomy plazmocytom, mnohočetný myelom Opakem hematologických malignit jsou solidní nádory. Viz také hematologie, malignita, hematoonkologie.

Maligní znamená „zhoubný“. Tento pojem se používá nejčastěji v onkologii, a to v souvislosti se zhoubnými nádory; například maligní mezoteliom. Označení „maligní“ lze však použít i obecněji na jakékoli onemocnění, které by mohlo být život ohrožující, není-li léčeno; například maligní arytmie apod. Opakem maligního je benigní. Viz také malignita, zhoubný nádor.

Maligní transformace je označení pro souhrn všech biochemických a genetických procesů, které vedou ke vzniku zhoubného nádoru, a to: přetvořením normální (zdravé) buňky na nádorovou buňku, „zvrhnutím“ původně nezhoubného nádoru ve zhoubný nádor. Viz také maligní, transformace.

Maligní mezoteliom je poměrně zřídka se vyskytující typ zhoubného nádoru, který se vyznačuje tím, že nádorové buňky se vyskytují ve výstelce hrudní dutiny nebo břišní dutiny. Riziko vzniku maligního mezoteliomu je zvýšené zejména u lidí vystavených částicím azbestu, které se dostaly do ovzduší (například při neodborném rozebírání starých budov, při jejichž stavbě se azbest používal). Viz také maligní, mezoteliom.

Maligní fibrózní histiocytom neboli MFH (zkratka pochází z anglického názvu malignant fibrous histiocytoma) je zhoubný (maligní) nádor, který obvykle vzniká z buněk měkkých tkání, ale může vzniknout i z buněk kostí. MFH se může rozvinout prakticky kdekoli v těle, ale obvykle se vyskytuje v dolních končetinách (zejména ve stehnech), horních končetinách nebo v zadní části břišní dutiny. Může se také objevit v části těla, kde byl pacient někdy v minulosti ozařován (v rámci radioterapie). MFH často rychle roste a šíří se (metastazuje) do jiných částí těla, například do plic. MFH bývá nejčastěji diagnostikován u starších lidí, ale někdy se může objevit jako další primární nádor u pacientů, u kterých byl někdy v minulosti diagnostikován (a obvykle úspěšně léčen) retinoblastom. Viz také maligní, fibrózní, histiocytom, zhoubné nádory kostí.