Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Lékařská genetika je lékařský obor, který se zabývá diagnostikou, studiem a léčbou genetických poruch. Odborníci v oboru lékařské genetiky mohou rovněž poskytovat genetické poradenství. Viz také genetika.

Genetika je obor biologie, který se zabývá studiem dědičnosti. Odvozené přídavné jméno je genetický, odborník na genetiku se nazývá genetik. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz genetika, genetický apod.

Genotyp v souvislosti s genetikou znamená (v závislosti na kontextu): kompletní genetickou sestavu konkrétního jedince, tj. genetickou informaci uloženou v jednotlivých genech, označení alel (genetických variant), které jsou u konkrétního jedince přítomny v daném genu (například bb, bB nebo BB). Viz také fenotyp, genotyp (ve virologii).

Lékařská pohotovostní služba (LPS) zajišťuje první kontakt se zdravotními službami v době mimo běžné ordinační hodiny lékařů primární péče. Je obvykle zajištěna praktickými lékaři (PLD, PLDD) dané oblasti. Dnes je nejčastěji součástí krajských center zdravotnické záchranné služby (ZZS) nebo součástí nemocnic. Poskytuje základní vyšetření a ošetření, event. zprostředkuje specializovanou péči v nemocnici. Za ošetření se platí regulační poplatek. V případě, že se jedná o závažný zdravotní stav, zasahuje na přivolání ZZS. Viz také urgentní příjem.

Česká lékařská komora (ČLK) je samosprávná stavovská organizace sdružující všechny lékaře na území České republiky. Byla zřízena v roce 1991.

Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) je dobrovolné nezávislé sdružení fyzických osob, jmenovitě lékařů, farmaceutů a ostatních pracovníků ve zdravotnictví a příbuzných oborech, příp. osob právnických.

Lékařská zdravotnická povolání jsou upravena zákonem č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. Ukončením vysokoškolského vzdělání v daném oboru získává lékař, zubní lékař či farmaceut odbornou způsobilost k výkonu svého povolání. Tím však jeho odborný růst ani zdaleka nekončí. Další vzdělávání spočívá ve specializační přípravě a následném získání specializace (atestace), která dokládá připravenost odborníka k práci v daném užším oboru (např. chirurgie, vnitřní lékařství, klinická stomatologie, klinická farmacie apod.). Následně se tito odborníci povinně účastní celoživotního vzdělávání a účast v něm dokládají svým profesním komorám (dle zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře). Viz také lékař, lékařství.