Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Látky lipidové povahy je jiný název pro látky tukové povahy. Viz také lipidy (tuky).

Krevní lipidy jsou lipidy vyskytující se v krvi, ať už volné, nebo vázané na jiné molekuly. Krevní lipidy jsou obvykle jsou transportovány ve formě různých typů lipoproteinů. Viz také krev, lipidy.

Metabolismus lipidů neboli metabolismus tuků je souhrnné označení pro jakoukoli metabolickou přeměnu lipidů v živém organismu, tedy i v lidském těle. Řadí se sem: katabolické procesy – štěpení lipidů na menší jednotky (mastné kyseliny a glycerol); anabolické procesy – tvorba lipidů z mastných kyselin a glycerolu. U živočichů (tedy i u člověka) jsou lipidy získávány z potravy nebo se tvoří v játrech. Odbourávání a vstřebávání lipidů probíhá téměř po celé délce trávicího traktu (od úst až po tenké střevo). Viz také metabolismus, lipidy.

Lipidy neboli tuky jednak dodávají tělu energii a životně důležité mastné kyseliny, jednak tvoří významnou součást tělesných struktur, jako jsou například buněčné membrány. Slouží také jako výchozí látka pro tvorbu celé řady dalších biologicky aktivních látek. Podkožní tuk působí proti ztrátě tělesného tepla a poskytuje tak ochranu před chladem. Kromě toho je tuk v organismu využíván jako nárazy tlumící a podpůrný prvek, který například chrání před nárazy některé vnitřní orgány, jako jsou třeba ledviny. Z chemického hlediska jsou lipidy směsí tzv. triacylglycerolů. Tuky ve stravě jsou také nositeli vitaminů rozpustných v tucích (konkrétně A, D, E a K), které jsou pro tělo životně důležité. Bez přítomnosti lipidů by tělo tyto vitaminy nemohlo vstřebat, a tedy ani správně využít. Ostatně vitaminy A, E a K jsou samy o sobě látky podobné tukům, které si tělo nedokáže samo vyrobit. Jsou tedy pro tělo rovněž nezbytné (esenciální) a musí být přijímány s potravou. V neposlední řadě jsou tuky nositeli chuťových a aromatických látek v potravinách. Odvozené přídavné jméno je lipidový. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz lipid, resp. tuk.

Lipidový profil je vyšetření krve, při kterém se stanoví hladina různých typů lipoproteinů (zjednodušeně řečeno tuků) v krvi. Obvykle se stanoví koncentrace celkového cholesterolu, LDL, HDL a triacylglycerolů (TAG). Lipidový profil se používá se zejména ke stanovení rizika vzniku kardiovaskulárního onemocnění, jako je zejména infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda. Odběr krve se provádí ráno nalačno (ideálně po 12 hodinách bez jídla) a s omezením tučných potravin v posledním jídle před odběrem. Viz také lipidy.

Látky tukové povahy neboli látky lipidové povahy jsou některé látky, které se v potravinách přirozeně vyskytují společně s tuky. Mezi látky tukové povahy patří například cholesterol, vitamin K či karotenoidy. Viz také tuky.

Perfluorované a polyfluorované alkylové látky neboli PFAS (zkratka pochází z anglického názvu per- and polyfluoroalkyl substances) je souhrnné označení pro rozsáhlou skupinu syntetických (uměle vytvořených) chemických látek s širokou škálou použití. Čím dál častěji jsou však detekovány jako látky znečišťující životní prostředí a některé z nich jsou spojovány s negativními účinky na lidské zdraví. Uvádí se, že některé PFAS mohou zvyšovat riziko vzniku zhoubných nádorů, poškození jater a ledvin, zvyšovat hladinu cholesterolu v krvi, způsobovat poruchy plodnosti a narušovat funkci endokrinního systému. Všechny PFAS obsahují vazbu uhlík-fluor, která je jednou z nejpevnějších chemických vazeb v organické chemii. To znamená, že odolávají degradaci nejen při používání, ale i později (zejména pokud se dostanou do životního prostředí). Většina PFAS proto snadno překonává velké vzdálenosti od místa, kde unikly do životního prostředí. PFAS mohou kontaminovat podzemní vody, povrchové vody i půdu. Čištění znečištěných míst je technicky obtížné a nákladné. Pokud budou úniky pokračovat, budou se PFAS dále hromadit v životním prostředí, pitné vodě i potravinách. PFAS mají široké využití, protože mají jedinečné žádoucí vlastnosti. Jsou například stabilní při intenzivním zahřívání. Mnohé z nich se používají například jako odpuzovače vody a mastnoty. Mezi hlavní průmyslová odvětví, v nichž se PFAS používají, patří letecký a obranný průmysl, automobilový či stavební průmysl. Používají se také ve zdravotnictví, při zpracování textilu a v kožedělném průmyslu; vyskytují se i v materiálech přicházejících do styku s potravinami, ve výrobcích pro domácnost či v elektronice. V posledních desetiletích začali světoví výrobci nahrazovat některé PFAS jinými PFAS nebo látkami bez obsahu fluoru. K tomuto trendu přispěla skutečnost, že vědci a vlády na celém světě poprvé rozpoznali škodlivé účinky některých PFAS (zejména PFAS s dlouhým řetězcem) na lidské zdraví a životní prostředí. Bližší informace o PFAS lze najít například na webu Státního zdravotního ústavu (odkaz vede na PDF soubor na webu szu.cz, 925 kB).

Očkovací látka je jiný název pro vakcínu. Viz také očkování.

Legální návykové látky jsou takové návykové látky, které jsou společností (potažmo legislativou dané země) tolerovány, ačkoli mají stejnou nebezpečnost a může na ně vzniknout stejná závislost jako na nelegální návykové látky. Mezi legální návykové látky se řadí alkohol, tabákové výrobky, léky, nátěrové barvy a ředidla. S legálními návykovými látkami se setkáváme v obchodních řetězcích, drogeriích, obchodech s barvami a laky, v potravinových obchodech, lékárnách, čerpacích stanicích a restauracích. Prodej legálních návykových látek je často omezen ze zákona horní hranicí věku 18 let (alkohol a tabákové výrobky), nebo jejich výdejem na předpis (některé druhy léků).

Přídatné látky je zkrácený název pro potravinářské přídatné látky.