Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Klenba nohy neboli nožní klenba je uspořádání kostí nohy, které na chodidle vytváří „dutinu“ (tj. prostor mezi podlahou a chodidlem, pokud člověk stojí na rovné podlaze). Rozlišujeme přitom: podélnou klenbu nohy (lat. arcus pedis longitudinalis), příčnou klenbu nohy (lat. arcus pedis transversalis). Obrázek: Klenba nohy – schematický nákres. Silnějšími zelenými šipkami jsou znázorněny podélná klenba nohy a příčná klenba nohy. Slabšími zelenými šipkami jsou znázorněny mediální podélná klenba nohy a laterální podélná klenba nohy. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také noha.

Lebeční klenba neboli kalva (lat. calvaria) je kostěná struktura tvořená několika kraniálními kostmi, která spolu se spodinou lebeční obklopuje a chrání mozek. Lebeční klenbu tvoří následující ploché kosti: dvě kosti čelní, dvě kosti temenní, části obou kostí spánkových, část kost týlní. Viz také kostra, lebka.

Žaludeční klenba (lat. fundus ventriculi) je rozšířená horní část žaludku, která vystupuje směrem nahoru nad úroveň kardie. Žaludeční klenba se nachází těsně pod bránicí a umožňuje hromadění plynů, které vznikají během trávení. Obrázek: Základní členění žaludku – schematický nákres. Kardie je vyznačena žlutě, žaludeční klenba tyrkysově, tělo žaludku červeně, předsíň vrátníku červenofialově. Pozor! Jícen (zeleně) a dvanáctník (fialově) nejsou součástmi žaludku, ale přímo na něj navazují, neboť jsou součástí trávicího traktu. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také žaludek.

Nožní klenba je jiný název pro klenbu nohy.

Noha (lat. pes) je z anatomického hlediska nejdistálnější (nejvzdálenější) část dolní končetiny, tedy celá oblast za kotníkem (chodidlo, hřbet nohy, všechny prsty na noze). Kostěný základ nohy tvoří zánártní kosti, nártní kosti a články prstů na nohou. Odvozené přídavné jméno je nožní (česky) nebo pedální (z latiny). Obrázek: Dolní končetina se z anatomického hlediska dělí na tři základní části: stehno, bérec a nohu. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také stehno, bérec.

Koňská noha neboli golfová noha, někdy též označovaná jako vrozená noha kososvislá (lat. pes equinovarus congenitus) je vrozená vývojová vada, při níž je jedno nebo obě chodidla vtočeny směrem dovnitř a dolů. Koňská noha je nejčastěji se vyskytující vrozenou vadou nohy: objevuje se přibližně 1 z 1000 novorozenců. Přibližně v 50 % případů postihuje koňská noha obě chodidla, ale může se projevit i jednostranně – což způsobí, že jedna noha (resp. chodidlo) vypadá jako kratší než druhá. Tato vada většinou není spojena s jinými problémy. Není-li včas zahájena léčba, deformita nohy přetrvá a v budoucnu povede k bolesti a zhoršené schopnosti chůze, což může mít dramatický dopad na kvalitu života. Viz také noha, vrozené vývojové vady, deformity nohou.

Golfová noha je jiný název pro koňskou nohu. Viz také noha.

Syndrom pálení nohou je porucha, která se vyznačuje silným pálením a bolestí nohou; u některých lidí se tyto potíže mohou rozšířit až na kotníky nebo i bérce. Pálení může být někdy doprovázeno pocity brnění v těchto oblastech. Téměř všichni lidé trpící syndromem pálení nohou uvádějí, že pocity horka jsou nejvýraznější v noci, zatímco s rozedněním se stav zlepšuje. Syndrom pálení nohou může mít různé příčiny, ačkoli některé z nich zatím nebyly jednoznačně potvrzeny. Podle různých autorů tato porucha může souviset s: výživou (nedostatek kyseliny pantothenové, porucha vstřebávání některých živin), některými metabolickými poruchami (diabetes mellitus, selhání ledvin, hypotyreóza), dědičností, útlakem nervů, některými dalšími stavy (například leishmanióza, roztroušená skleróza apod.). Viz také syndrom, noha.

Syndrom ruka-noha neboli palmoplantární erytrodysestezie je stav, který se vyznačuje bolesti, otokem, necitlivostí, brněním nebo zarudnutím rukou nebo nohou. V těžších případech se může projevit olupováním nebo mokváním kůže. Syndrom ruka-noha se někdy vyskytuje jako vedlejší účinek některých protinádorových léků, např. kapecitabinu. Viz také syndrom, ruka, noha.

Vrozená noha kososvislá je jiný název pro koňskou nohu. Viz také noha.