Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Keratiny je souhrnné označení pro skupinu proteinů, které jsou hlavní složkou pokožky (epidermis), vlasů a nehtů. Keratiny jsou značně odolné, nerozpouštějí se ve vodě a dokonce ani v žaludeční šťávě, čehož se v lékařství někdy využívá k zapouzdření tablet, jejichž obsah se má uvolnit až ve střevech. Viz také keratinocyty.

Keratinocyty jsou specializované buňky v pokožce, které produkují pevný vláknitý protein keratin. Keratin má vodoodpudivý účinek a poskytuje pokožce ochranu a stabilitu. Kromě toho jsou zrohovatělými vrstvami keratinu tvořeny i nehty, vlasy a chlupy. Keratinocyty vznikají v bazální vrstvě pokožky jako tzv. bazální buňky, které se dělí, postupně ztrácejí tekutinu, vystupují směrem na povrch a rohovatí. Z povrchu kůže se pak postupně odlupují nepatrné kožní šupinky. Celý tento proces trvá přibližně čtyři týdny. Obrázek: Vrstvy pokožky – schematický nákres. Znázorněna je pokožka tlustého typu kůže (angl. thick skin), která se vyskytuje na dlaních a chodidlech a má pět vrstev (shora dolů): rohovou vrstvu (stratum corneum), jasnou vrstvu (stratum lucidum), zrnitou vrstvu (stratum granulosum), ostnitou vrstvu (stratum spinosum) a bazální vrstvu (stratum basale). V pokožce tenkého typu kůže (angl. thin skin) není přítomna jasná vrstva (stratum lucidum). (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také -cyt.

Fotorefrakční keratektomie je jednou z metod laserové léčby krátkozrakosti. Někdy se používá zkratka PRK, která pochází z anglického názvu photorefractive keratectomy. Viz také foto-.

Keratoconjunctivitis sicca je latinský název pro syndrom suchého oka.

Aktinická keratóza je hrubá, šupinovitá oblast kůže, ze které se může vyvinout spinocelulární karcinom (to je jeden z několika typů rakoviny kůže). Aktinická keratóza je proto považována za prekancerózu, resp. karcinom in situ. Aktinická keratóza se obvykle tvoří na místech, která byla kůže po mnoho let často vystavována slunečnímu záření – například na obličeji, pokožce hlavy (zejména u lidí s řídkými nebo téměř žádnými vlasy), nohou, zádech nebo hřbetu rukou, případně na uších nebo na rtech. Nejčastěji se vyskytuje u lidí se světlou pletí (viz fototyp). Obrázek: Aktinická keratóza. (Zdroj: By James Heilman, MD - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=61504622) Viz také prekanceróza.

Keratansulfát je glykosaminoglykan, který se nachází v rohovce, chrupavkách a meziobratlových ploténkách. Z biochemického hlediska se jedná o polysacharid, který je tvořen opakujícími se disacharidovými jednotkami; opakující se jednotkou je v tomto případě galaktóza a N-acetylglukosamin se sulfátovou skupinou (viz obrázek). Podobně jako ostatní glykosaminoglykany má i keratansulfát záporný náboj, díky kterému má schopnost vázat na sebe vodu. Tím zvyšuje elasticitu (pružnost) tkání nebo slouží jako biologické „mazivo“. Obrázek: Chemická struktura keratansulfátu: konec každé úsečky (není-li na ní zakreslen atom jiného chemického prvku, např. kyslíku, dusíku nebo vodíku) znázorňuje jeden atom uhlíku. Znázorněna je opakující se disacharidová jednotka: galaktóza (levá část obrázku) + N-acetylglukosamin se sulfátovou skupinou (pravá část obrázku). (Zdroj: By Vlachj - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=78853012) Viz také sulfát, glykosaminoglykany.

Keratohyalin je látka, která se nachází v keratinocytech (specializovaných buňkách v pokožce), přesněji řečeno v jejich granulech. Z chemického hlediska je keratohyalin ne zcela přesně definovaná směs několika desítek proteinů. Viz také keratinocyty, pokožka.