Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Inhibitor DOPA-dekarboxylázy neboli DDCI (zkratka pochází z anglického názvu DOPA decarboxylase inhibitor) je lék, který je užíván ve fixní kombinaci s levodopou při léčbě pacientů s Parkinsonovou nemocí. DDCI blokuje přeměnu levodopy na dopamin v krevním řečišti, tzn. brání tomu, aby se levodopa přeměnila na dopamin ještě předtím, než se dostane do mozku. DDCI tímto způsobem jednak zvyšuje dostupnost dopaminu v mozku, jednak mírní nežádoucí účinky dopaminu v jiných částech těla. Viz také inhibitor.

Inhibitory zpětného vychytávání noradrenalinu a dopaminu neboli NDRI (zkratka pochází z anglického názvu noradrenaline and dopamine reuptake inhibitors) jsou léky, které se používají zejména při léčbě deprese. NDRI zabraňují tomu, aby byly noradrenalin a dopamin přepravovány ze synaptické štěrbiny zpět do váčků v presynaptickém zakončení nervové buňky; díky tomu je v synaptické štěrbině k dispozici větší množství noradrenalinu a dopaminu. NDRI se řadí mezi inhibitory zpětného vychytávání. Příkladem NDRI je bupropion. Viz také inhibitor, noradrenalin, dopamin, antidepresiva.

Dopaminergní léky je jiný název pro agonisty dopaminu.

L-DOPA je jiný název pro levodopu.

Dopaminergika je jiný název pro agonisty dopaminu.

Dopaminergní znamená „uvolňující dopamin“ nebo „zahrnující dopamin jako neurotransmiter“. Léky s tímto účinkem – tzv. dopaminergika – se používají při léčbě Parkinsonovy nemoci a některých poruch endokrinního systému. Viz také cholinergní, adrenergní, serotoninergní.

L-DOPA test je vyšetření, které se používá při diagnostice některých poruch, které souvisejí s hladinou dopaminu v centrálním nervovém systému (typicky Parkinsonova nemoc, nověji i syndrom neklidných nohou).

Agonisté dopaminu, dopaminergika neboli dopaminergní léky jsou léky, které napodobují účinek dopaminu, neboť působí na dopaminové receptory. Agonisté dopaminu se používají při léčbě některých poruch, které souvisejí s hladinou dopaminu v centrálním nervovém systému (typicky Parkinsonova nemoc, nověji i syndrom neklidných nohou). Viz také agonista, dopamin, dopaminergní.

Dopamin je jeden z neurotransmiterů. V mozku hraje významnou úlohu například v mechanismech potěšení, odměny a vzniku závislosti. Nadbytek nebo naopak nedostatek dopaminu může vést k závažným zdravotním potížím (například ke vzniku Parkinsonovy nemoci, která se vyznačuje mj. nedostatkem dopaminu). Dopamin vzniká v tzv. černé hmotě (lat. substantia nigra) v oblasti středního mozku, dále v hypothalamu, v některých dalších částech nervového systému a také v dřeni nadledvin. Dopamin se řadí mezi katecholaminy a aminové hormony, bývá rovněž řazen mezi tzv. hormony štěstí. Obrázek: Chemická struktura dopaminu. V levé části obrázku jsou barevně odlišeny atomy různých chemických prvků: uhlíku (šedá), dusíku (modrofialová), kyslíku (červená) a vodíku (bílá). V pravé části obrázku konec každé úsečky (není-li na ní zakreslen atom jiného chemického prvku, např. dusíku nebo kyslíku) znázorňuje jeden atom uhlíku. (Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain)

Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu neboli SSRI (zkratka pochází z anglického názvu selective serotonin reuptake inhibitors) jsou léky, které se používají zejména při léčbě deprese. SSRI zabraňují tomu, aby byl serotonin přepravován ze synaptické štěrbiny zpět do váčků v presynaptickém zakončení nervové buňky; díky tomu je v synaptické štěrbině k dispozici větší množství serotoninu. SSRI se řadí mezi inhibitory zpětného vychytávání. Příklady SSRI jsou citalopram, fluoxetin apod. Viz také inhibitor, serotonin, antidepresiva.