Incidence je počet nových pacientů s určitým onemocněním ve sledované populaci za definované časové období. Lze ji vyjádřit v absolutních číslech, častěji se ale udává tzv. relativní incidence, tedy počet nových případů za časové období na populační jednotku (např. 100 tisíc nebo 1 milion obyvatel). Relativní incidence je tak samozřejmě mnohem relevantnější údaj při porovnání různě velkých populací (okresy, kraje, státy).
Příklad 1: Dne 30. září 2020 bylo v Praze diagnostikováno 499 nových případů onemocnění COVID-19. Při počtu obyvatel 1 325 280 byla tedy relativní incidence onemocnění v tento den 37,65 případů na 100 000 obyvatel.
Příklad 2: V roce 2016 bylo v ČR diagnostikováno 6 782 osob se zhoubným nádorem plic. Při počtu obyvatel 10 565 284 byla tedy relativní incidence onemocnění v tomto roce 64,19 případů na 100 000 obyvatel.
U řady nemocí se incidence liší v různých věkových kategoriích – například srdečně-cévní onemocnění či nádorová onemocnění se častěji vyskytují u starších osob. Při srovnání různých populací, například států, je proto třeba zohlednit různou věkovou strukturu obyvatelstva. K tomu slouží tzv. standardizace incidence na teoretické věkové rozložení obyvatel Evropy (evropský věkový standard) nebo světa (světový věkový standard).
Příklad 3: Relativní incidence výše uvedených zhoubných nádorů plic v ČR byla v roce 2016 64,19 případů na 100 000 obyvatel, po přepočtu na evropský věkový standard to však je 43,79 případů na 100 000 obyvatel a na světový věkový standard 29,90 případů na 100 000 obyvatel. Proto je vždy třeba dávat velký pozor, jaké hodnoty incidence jsou uváděny.
Viz také mortalita.