Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Dentální hygiena je jiný název pro ústní hygienu. Viz také dentální, hygiena.

Ústní hygiena neboli dentální hygiena je souhrn opatření, jejichž cílem je udržovat ústní dutinu v čistotě, bez nemocí a jiných problémů (např. zápachu z úst). Toho lze dosáhnout důkladným čištěním zubů a mezizubních prostorů. Ústní hygienu je důležité provádět pravidelně, neboť jedině tak lze předejít zubnímu kazu, zánětu dásní (gingivitidě), parodontitidě (tzv. „paradentóze“) a zápachu z úst. Viz také ústní dutina, hygiena, dentální hygienistka.

Hygiena rukou je prakticky totéž co mytí rukou, jen se tento termín používá častěji v souvislosti s nemocničním prostředím: důkladnou „hygienu rukou“ provádějí například chirurgové bezprostředně před operací, zatímco ruce si myjeme v rámci běžné hygieny všichni. Viz také hygiena.

Hygiena má v souvislosti s lékařstvím dva různé významy, které však spolu úzce souvisejí: věda o zdraví a jeho uchování (sem patří i duševní hygiena a spánková hygiena), různé způsoby uchovávání čistoty, které podporují zdraví a pohodu, zejména svou vlastní (osobní hygiena, dentální hygiena apod.). Odvozené přídavné jméno je hygienický. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz hygiena, hygienický apod.

Duševní hygiena neboli psychohygiena se zaměřuje na teorii i praxi ochrany duševního zdraví. Jejím cílem je dosažení a udržení duševního zdraví. Pojem „psychohygiena“ poprvé použil německý psychiatr Robert Sommer již v roce 1901. V průběhu dne je každý člověk vystaven různým vnějším i vnitřním zatěžujícím faktorům (pracoviště, dopravní situace, znečištění životního prostředí, počasí, stres, mezilidské vztahy, sebeobviňující myšlenky apod.). Duševní hygiena má proti těmto faktorům působit preventivně i terapeuticky. Předpokladem pro úspěšnou duševní hygienu je vypozorování psychických i fyzických stresových faktorů a svých reakcí na ně. V závislosti na situaci a osobních preferencích pak lze použít různé metody, například: relaxační a aktivační metody – např. progresivní svalová relaxace, autogenní trénink, dechová cvičení, mindfulness, sport, tanec; kreativitu – např. prohlížení uměleckých děl, malování, poslech hudby, hraní na hudební nástroj, psaní textů nebo deníku; dopřávání si drobných radostí – wellness, koníčky, dobré jídlo, výlety, setkávání s přáteli; apod. Viz také hygiena.

Spánková hygiena je souhrnné označení pro soubor doporučených postupů a návyků, které člověku pomáhají lépe spát. Dostatečně dlouhý a kvalitní spánek totiž podporuje zejména: tělesnou regeneraci, správné fungování imunitního systému, duševní regeneraci, včetně kognitivních funkcí. Existuje mnoho možností, jak dosáhnout dostatečně dlouhého i kvalitního spánku, a každá z nich je velmi individuální. Obecně lze pro dobrou spánkovou hygienu doporučit následující: vyhýbat se pozdním a vydatným jídlům; dostatek pohybové aktivity během dne, nikoli však v pozdních večerních hodinách; dodržovat „rituály“ usnadňující usínání (např. čtení před spaním apod.); dostatečné vyvětrání ložnice před ulehnutím ke spánku; nerušené prostředí pro spánek; zdravá strava. Viz také spánek, hygiena.