Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Hormonální substituční léčba, hormonální substituční terapie neboli HRT (zkratka pochází z anglického názvu hormone replacement therapy) je hormonální léčba používaná u lidí, jejichž tělo nevytváří dostatečné množství jednoho nebo i více hormonů. Různé typy hormonální substituční léčby se mohou uplatnit u různých skupin osob, například: u žen v období menopauzy (pro zmírnění příznaků přechodu), u mužů s nedostatkem testosteronu (tzv. substituční léčba testosteronem), u lidí, jejichž štítná žláza nevytváří dostatek hormonů štítné žlázy, u lidí, u nichž byl někdy v minulosti diagnostikován adenom hypofýzy (k náhradě hormonů, které hypofýza po prodělaném onemocnění a léčbě nemůže téměř nebo vůbec produkovat), apod. Viz také hormony, hormonální léčba, terapie.

Substituční léčba testosteronem, substituční terapie testosteronem neboli TRT (zkratka pochází z anglického názvu testosterone replacement therapy) je hormonální substituční léčba, kterou může lékař předepsat muži s nedostatkem testosteronu. Pro substituční terapii testosteronem jsou k dispozici krátkodobě a dlouhodobě působící přípravky v různých lékových formách, např. perorální léky, intramuskulární injekce nebo gely a náplasti pro aplikaci na kůži. Ošetřující lékař společně s pacientem rozhodne, který přípravek je nejvhodnější. Viz také hormonální léčba, terapie.

Systémová hormonální léčba je hormonální léčba, která je podávána (a proto i působí) systémově. Například ke zmírnění klimakterických potíží může lékař ženě předepsat hormonální substituční léčbu ve formě tablet, z nichž se pak účinné látky dostanou skrze trávicí trakt do krve a následně do celého těla. Opakem systémové hormonální léčby je lokální hormonální léčba. Viz také systémová terapie, hormony.

Hormonální léčba zhoubných nádorů je hormonální léčba, která může být za určitých okolností užívána u onkologických pacientů. Hormonální léčba ovlivňuje endokrinní systém prostřednictvím podávání buď konkrétních hormonů (zejména ze skupiny steroidních hormonů), nebo léků, které ovlivňují produkci hormonů v organismu. Steroidní hormony významně ovlivňují genovou expresi v některých nádorových buňkách; změna hladiny nebo aktivity určitých hormonů proto může způsobit, že některé typy zhoubných nádorů přestanou růst, nebo dokonce zaniknou. Za hormonální terapii lze považovat i chirurgické odstranění endokrinních žláz (např. varlat u mužů nebo vaječníků u žen). Viz také hormonální léčba, zhoubný nádor.

Lokální hormonální léčba je hormonální léčba, která je podávána (a proto i působí) lokálně. Například ke zmírnění klimakterických potíží může lékař ženě předepsat čípky k zavádění do pochvy. Opakem lokální hormonální léčby je systémová hormonální léčba. Viz také lokální, hormony.

Hormonální léčba, hormonální terapie neboli hormonoterapie je léčba pomocí hormonů. U různých skupin pacientů se mohou uplatnit různé typy hormonální léčby. Rozlišuje se tak zejména: hormonální léčba zhoubných nádorů – u onkologických pacientů, hormonální substituční léčba – u lidí, jejichž tělo nevytváří dostatečné množství jednoho nebo i více hormonů. Viz také hormony, terapie, lokální hormonální léčba, systémová hormonální léčba, antihormonální léčba.

Hormonální terapie je jiný název pro hormonální léčbu. Viz také hormony.

Poruchy hormonální rovnováhy je jiný název pro hormonální poruchy. Viz také porucha, hormony.

Hormonální antikoncepce je jakákoli metoda antikoncepce, která působí na endokrinní systém. Téměř všechny metody hormonální antikoncepce jsou založeny na působení steroidních hormonů. Hormonální antikoncepce je vysoce účinná: je-li užívána podle předepsaného schématu, zabrání otěhotnění ve více než 99 % případů. Hormonální antikoncepce však má i některá rizika, není tedy vhodná pro všechny ženy. S výběrem nejvhodnějšího typu antikoncepce pomůže každé ženě její ošetřující gynekolog. Viz také hormony.

Hormonálně citlivý karcinom prostaty neboli HSPC (zkratka pochází z anglického názvu hormone-sensitive prostate cancer) je karcinom prostaty, který ke svému růstu potřebuje androgeny (mužské pohlavní hormony), a proto přestane růst, když androgeny nejsou přítomny. Hormonálně závislá je velká část karcinomů prostaty, zvláště pak v časném klinickém stadiu. Účinným typem léčby může být androgenní deprivace, antiandrogenní léčba, případně maximální androgenní blokáda. Viz také hormony, karcinom prostaty, kastračně rezistentní karcinom prostaty, hormonálně závislé nádory.