Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Formaldehyd je bezbarvý plyn s pronikavým zápachem, který v malém množství vzniká v živých organismech, v mnohem větším množství se však vyrábí průmyslově. Je produktem nedokonalého spalování organických sloučenin, nachází se v cigaretovém kouři, ve výfukových plynech spalovacích motorů, v emisích spaloven odpadů, rafinérií ropy, tepláren a tepelných elektráren. V průmyslu se formaldehyd používá při výrobě hnojiv, papíru, pěnových izolací, močovinoformaldehydových a fenolformaldehydových pryskyřic, které se používají jako lepidla pro překližky, dále k povrchové úpravě textilií a koberců, ve fotografickém průmyslu, jako stabilizátor benzínu a prostředek ke konzervaci dřeva, k výrobě barviv, povrchově aktivních látek, extrakčních činidel, parfémů a řady chemikálií, plastů a meziproduktů pro další chemickou výrobu. Formaldehyd se řadí mezi těkavé organické sloučeniny a karcinogeny: dlouhodobá a opakovaná expozice formaldehydu může zvyšovat riziko vzniku některých typů leukemie a zhoubných nádorů hlavy a krku.

Léková forma (angl. dosage form) je konkrétní podoba léčivého přípravku, která je podávána pacientovi. Jedná se o směs léčivých látek a pomocných látek, která byla určitým způsobem zpracována. Podle konzistence rozlišujeme pevné, polotuhé a kapalné lékové formy: Mezi pevné lékové formy se řadí například tablety, tobolky, čípky a zásypy. Mezi polotuhé lékové formy se řadí různé krémy, masti, gely a pasty. Mezi kapalné lékové formy se řadí různé kapky, roztoky, kloktadla, sirupy a emulze. Viz také způsob podání.

Smíšená forma demence je označení pro demenci, která se vyznačuje příznaky typickými pro dva či více typů demence. Smíšená forma demence se nejčastěji vyskytuje jako kombinace Alzheimerovy choroby a vaskulární demence; časté jsou však i případy Alzheimerovy choroby s demencí s Lewyho tělísky. Viz také demence.

Reaktivní forma kyslíku neboli ROS (zkratka pochází z anglického názvu reactive oxygen species) je typ nestabilní molekuly, která obsahuje kyslík a snadno reaguje s jinými molekulami v buňce. Hromadění reaktivních forem kyslíku v buňkách může způsobit poškození DNA, RNA i proteinů. ROS jsou volné radikály, které se významně podílejí na vzniku oxidačního stresu. Viz také kyslík, volné radikály.

Formované krevní elementy je souhrnné označení pro erytrocyty, leukocyty a trombocyty. Terminologická poznámka: Název „formované krevní elementy“ je správnější než zlidovělý název krevní buňky, ačkoli ve skutečnosti se jedná o totéž. Viz také krev.

Jednotka intenzivní péče (JIP) je specializované nemocniční oddělení, které pečuje o pacienty v kritickém stavu. Viz také intenzivní medicína.

Poskytování péče cizincům je v ordinacích (nejen) praktických lékařů stále častější. Cizinci zaměstnaní v ČR jsou účastni veřejného zdravotního pojištění a mají stejná práva a povinnosti jako tuzemští klienti zdravotních pojišťoven, včetně možnosti registrace, prevence a dlouhodobé péče. Cizinci ze zemí EU s platným průkazem pojištěnce mají nárok na stejné bezplatné akutní ošetření, jako ve svých mateřských zemích (mohou zaplatit, ale následně jim je platba jejich pojišťovnou vrácena). Cizinci mimo EU za péči platí obvykle přímo. Komerční pojištění cizinců obvykle pokrývají akutní ošetření, ale nehradí prevenci a dlouhodobou péči. Cizinci si musí ověřit, zda v dané ordinaci mohou komunikovat v některém ze světových jazyků.

V každém zdravotnickém zařízení, tedy i v ordinaci praktického lékaře, by měl být zaveden interní systém kontroly a podpory kvality. Měla by také existovat možnost pro pacienty hodnotit poskytovanou péči, vznášet podněty a také podávat stížnosti. Při poskytování zdravotní péče, tak jako při každé lidské činnosti, může docházet k chybám a omylům. Dobrá vzájemná komunikace mezi zdravotníky a pacienty může riziko a následky těchto chyb a omylů zmírnit.

Dispenzární péče je jiný název pro dispenzarizaci.

Pacienti (rodiče pro svoje děti) mají právo na svobodnou volbu lékaře, tedy i registrujícího lékaře, bez ohledu na spádové území. Lékař může odmítnout přijetí pacienta do péče nebo péči o pacienta ukončit pouze v případech předvídaných zákonem. Lékař může odmítnout registrovat pacienta, pokud: by jeho přijetím bylo překročeno únosné pracovní zatížení (ordinace má např. příliš mnoho registrovaných pacientů), jeho přijetí brání provozní důvody, personální zabezpečení nebo věcné vybavení zdravotnického zařízení, vzdálenost místa pobytu pacienta by neumožňovala (v případě praktického lékaře pro dospělé nebo praktického lékaře pro děti a dorost) výkon návštěvní služby, pacient není pojištěncem zdravotní pojišťovny, se kterou má zdravotnické zařízení uzavřenou smlouvu.