Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Paliativní péče je „komplexní, aktivní a na kvalitu života orientovaná péče poskytovaná pacientovi, který trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém nebo terminálním stadiu. Cílem paliativní péče je zmírnit bolest a další tělesná a duševní strádání, zachovat pacientovu důstojnost a poskytnout podporu jeho blízkým“ (definice podle Světové zdravotnické organizace). Viz také paliativní.

Paliativní medicína je lékařský obor, který pomáhá naplnit život s těžkou nemocí dobrými dny až do samotného závěru, nabízí účinnou léčbu bolesti a dalších příznaků nemoci, respektuje rozmanité potřeby nemocného a lidskou důstojnost. Každý člověk by měl vědět, kdy je potřeba začít se lékaře ptát na další prognózu onemocnění. Ve chvíli, kdy nemoc nelze vyléčit, nastupuje na scénu paliativní medicína s nabídkou společné debaty s pacientem o tom, co je pro něj v životě důležité, co ho naplňuje smyslem, v čem spočívá jeho kvalita, a jak tuto kvalitu v co nejvyšší míře zachovat. Lékař specializující se na paliativní medicínu se nazývá paliatr. Viz také paliativní, medicína (lékařství).

Paliativní léčba je léčba, jejímž cílem je zmírnění obtíží způsobených nemocí (na rozdíl od kurativní léčby). Viz také paliativní.

Paliativní chemoterapie se někdy používá u onkologických pacientů, jejichž zhoubný nádor je natolik pokročilý, že jej již nelze vyléčit. Hlavním cílem paliativní léčby (obecně) je zlepšit kvalitu života. Paliativní chemoterapie má některé výhody (zmírnění příznaků, zmírnění bolesti, možné zpomalení růstu nádoru a prodloužení délky života), ale i nevýhody (vedlejší účinky). Viz také paliativní, chemoterapie.

Paliativní znamená „zmírňující bolest a obtíže, avšak neléčící samotné onemocnění“. Opakem paliativního je kurativní. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz paliativní.

Domácí péče je zdravotní péče poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacienta (podle zákona o zdravotních službách). Vlastním sociálním prostředím pacienta se rozumí domácí prostředí pacienta nebo prostředí nahrazující domácí prostředí pacienta (například zařízení sociálních služeb). Domácí péčí je ošetřovatelská péče, léčebně rehabilitační péče nebo paliativní péče. Ve vlastním sociálním prostředí pacienta je dále poskytována návštěvní služba (viz § 10 zákona o zdravotních službách). Ve vlastním sociálním prostředí pacienta lze také poskytovat umělou plicní ventilaci a dialýzu (viz § 10 odst. 2 zákona o zdravotních službách).

Domácí násilí je týrání fyzické (tělesné), psychické (duševní), sexuální nebo ekonomické mezi blízkými osobami, ke kterému dochází opakovaně v jejich soukromí, mimo kontrolu veřejnosti. Intenzita násilí se stupňuje a oběť ztrácí schopnost včas tyto střety zastavit a vyřešit narušený vztah.

Dlouhodobá domácí oxygenoterapie neboli DDOT je typ oxygenoterapie, který může být předepsán pacientům s některými onemocněními dýchacího systému, jako je např. CHOPN či idiopatická plicní fibróza. Jak již z názvu vyplývá, tento typ léčby je dlouhodobý a odehrává se v domácím prostředí pacienta: ten má doma zapůjčené speciální technické zařízení – buď tzv. koncentrátor kyslíku, nebo zařízení pro uchování kapalného kyslíku.

Jednotka intenzivní péče (JIP) je specializované nemocniční oddělení, které pečuje o pacienty v kritickém stavu. Viz také intenzivní medicína.

Poskytování péče cizincům je v ordinacích (nejen) praktických lékařů stále častější. Cizinci zaměstnaní v ČR jsou účastni veřejného zdravotního pojištění a mají stejná práva a povinnosti jako tuzemští klienti zdravotních pojišťoven, včetně možnosti registrace, prevence a dlouhodobé péče. Cizinci ze zemí EU s platným průkazem pojištěnce mají nárok na stejné bezplatné akutní ošetření, jako ve svých mateřských zemích (mohou zaplatit, ale následně jim je platba jejich pojišťovnou vrácena). Cizinci mimo EU za péči platí obvykle přímo. Komerční pojištění cizinců obvykle pokrývají akutní ošetření, ale nehradí prevenci a dlouhodobou péči. Cizinci si musí ověřit, zda v dané ordinaci mohou komunikovat v některém ze světových jazyků.