Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Peritoneální dialýza je léčebná metoda, při které jsou z organismu odstraňovány odpadní produkty metabolismu, které se v krvi hromadí při selhání ledvin. Peritoneální dialýza je jednou z metod náhrady funkce ledvin. V principu se jedná o dialýzu krve, přičemž jako dialyzační membrána je využívána pobřišnice (lat. peritoneum) – přirozená membrána uvnitř pacientova těla). Dialyzační tekutina je do břišní dutiny přiváděna trvale zavedeným peritoneálním katétrem. Viz také peritoneum, dialýza, katétr pro peritoneální dialýzu.

Katétr pro peritoneální dialýzu neboli peritoneální katétr je tenká plastová trubička, kterou lékaři některým pacientům s chronickým onemocněním ledvin zavádějí do tzv. peritoneální dutiny (ta se nachází v oblasti břicha). Peritoneální katétr se používá k peritoneální dialýze. Viz také katétr, peritoneální dialýza.

Dialýza (v souvislosti s lékařstvím) je zkrácený název pro hemodialýzu. V pravém slova smyslu je však dialýza fyzikální proces, při němž jsou z roztoku odstraňovány miniaturní částečky (přesněji řečeno malé molekuly a ionty) tak, že dialyzovaný roztok je oddělen od většího objemu jiného roztoku polopropustnou membránou, kterou malé molekuly a ionty procházejí. Po uplynutí nějaké doby se koncentrace malých molekul a iontů v obou roztocích vyrovnají. Výrobci dodávají polopropustné dialyzační membrány s definovanou velikostí pórů, pomocí nichž lze poměrně přesně zvolit hranici mezi velikostí molekul, které mají být z roztoku odstraněny, a naopak těmi, které v něm mají zůstat. Princip dialýzy se v lékařství využívá při výše zmíněné hemodialýze, kdy dialyzovaným materiálem je pacientova krev.